Sloužící směna: B

Konec května patřil v Českých Budějovicích oslavám 150 let od vzniku profesionálních ha­sičů

30.05.2016 15:00 Hasičina | Jihočeský kraj

V pátek 27. května 2016 zaplnili náplavku v Českých Budějovicích profesionální hasiči, kteří zde oslavili své kulaté 150. narozeniny.

Při oslavách jsme veřejnosti ukázali vše, co českobudějovičtí hasiči a českobudějovické stanice mají a umí. Na náplavce stála veškerá výjezdová technika – základní i speciální. Předvedli jsme ukázky zásahových činností – likvidaci požáru osobního automobilu, vyprošťování zraněných osob z havarovaného vozidla, zásah na nebezpečnou látku, lezci a potápěči zachraňovali tonoucího z vody, poprvé jsme se pochlubili novým vybavením českobudějovické cisterny – systémem Cobra.

Naši sportovci ukázali dvě disciplíny požárního sportu, a to běh na 100 metrů s překážkami a požární útok, a dále některé disciplíny TFA – roztahování hadic, přenášení kanystrů, transport figuríny.

Pro děti byl připravený bohatý program složený z dopravního hřiště s červenými koloběžkami a odrážedly, úplně nového Člověče nezlob se, skládání velkých puzzlí, nejmenší děti mohli kreslit či hrát stolní deskové hry s požární tématikou.

Velký úspěch mělo tradičně oblékání do zásahových obleků, které máme pro děti v různých, a to i těch nejmenších, velikostí. Rodiče si společně se svými dětmi užili u stříkání na láhve džberovou stříkačkou. Každý si mohl od nás odnést balónek nebo spoustu drobných dárků, když sesbíral na kartičku všechna předepsaná razítka.

Vrcholem oslav byl pak večerní program. Na podiu vystoupila nejprve českobudějovická kapela Blamage, kterou pak vystřídala skupina Děda Mládek Illegal Band.

Věříme, že jste si naší oslavu užili stejně jako my, že se Vám naše oslava líbila. Program na náplavce pro Vás připravily všechny tři směny hasičů ze stanic České Budějovice a Suché Vrbné a příslušníci z krajského ředitelství.

V prázdných českobudějovických garážích zůstaly v pátek pouze vozy táborských a týnských kolegů, kteří nám pomáhali s reálnými výjezdy.

Co předcházelo vzniku profesionálního sboru?

Zjednodušeně řečeno – nejprve několik velkých požárů:

  • 1597 – požár u zlatníka Viléma Šlechty v Židovské ulici (nyní ul. U Černé věže), vyhořelo 75 domů a 8 dvorů.
  • 1628 – shořelo 18 domů.
  • 24. 7. 1641 – největší požár v dějinách města, když v domě městského dlaždiče v Krajinské ulici se neopatrností vojenského ranhojiče vznítila mast a začala hořet střecha domu. V průběhu 7 hodin shořelo 226 domů, tj. více než polovina tehdejší městské zástavby, úplně vyhořel kostel sv. Mikuláše, poškozena byla kaple sv. Jakuba, špitál s kostelem sv. Václava a kapucínský konvent u kostela sv. Anny, zničeno bylo 13 věží městského opevnění. Na předměstí vyhořelo dalších 64 hospodářských stavení a v sýpkách velké zásoby obilí pro císařské vojsko. Při požáru uhořelo 5 lidí a shořela většina budov na náměstí a v přilehlých ulicích.

Na požáry, které pokaždé zničily mnoho domů či dokonce celých ulic města, postupně začalo královské, svobodné, krajské a horní město České Budějovice reagovat vydáváním dokumentů, kterými chtělo zajistit požární bezpečnost:

  • 1747 – vydání požárního řádu pro zlepšení organizované činnosti při likvidaci požárů. Dokument určoval vybavenost hasicím nářadím a hasicími stroji. Tak mělo královské město České Budějovice jednu velkou, jednu prostřední a tři malé stříkačky. Byla stanovena povinnost pro řemeslnické cechy mít vybavení a účastnit se hašení požárů.
  • 1838 – vydání nového hasičského řádu. Řád se zabýval příčinami vzniku požárů a možnostmi jejich zamezení. Ustanovil:
    • 4 ponocné, 3 hlídače na Černé věži a požární komisaře pro jednotlivé městské čtvrti i předměstí,
    • základní povinnosti majitelů domů v ochraně osob i majetku před požáry a v osvětlování ulic i silnic,
    • opatření k ochraně osob a majetku při požárech i povinnosti obyvatel při vzniku požáru,
    • systém poplašných signálů (troubení, údery na zvon apod.),
    • povinnosti cechů a pracovní činnost ostatních obyvatel a postup při použití hasičského nářadí, vodních zdrojů,
    • předpisy pro práce u požáru a přísné tresty pro ty osoby, které by se dopustily u požáru krádeže,
    • tresty za nedbalost a nepozornost způsobující vznik požárů a tresty pro žháře.
  • 1851 – přepracování hasičského řádu a jeho rozšíření o povinnosti pomoci veškerého obyvatelstva při požáru. Řád by doplněn o:
    • stavební předpisy,
    • protipožární opatření u komínových těles,
    • ukládání popela,
    • skladování vznětlivých látek,
    • zacházení s otevřeným světlem a ohněm,
    • povinnost a způsob hlášení požáru,
    • povinnost majitelů koňských spřežení poskytovat požární přípřež ke stříkačkám.

Žádný z dosavadních hasičských řádů však neustanovil profesionální hasičský sbor. Až na rozkaz tehdejší vlády se situace v roce 1864 změnila:

  • 1864 – vyslání čtyř mužů městské hasičské stráže k vyškolení a získání zkušeností do Prahy, kde profesionální sbor funguje již od roku 1853. Následně město České Budějovice vytvořilo dvě stráže po pěti mužích, které zajišťovaly hasičskou službu 24 hodin denně.
  • 1866 – vydání nového hasičského řádu, jehož zásadním článkem bylo zřízení městského profesionálního hasičského sboru v počtu 30 hasičů. V zakládajícím roce se podařilo stav hasičského sboru naplnit na 22 členů.

    Pro sbor byly městskou radou schváleny stanovy a pro služby mužstva služební řád. Postupně vznikající profesionální hasičský sbor měl stanoveno jednotné německé velení, služebním jazykem byla němčina.

  • 1866 – 1928 – hasičská stanice sídlila v objektu staré radnice na nároží Biskupské a Radniční ulice. V tomto areálu byly služební místnosti pro hasiče, garáže pro techniku a věž na sušení hadic.

    Z hasičské stanice byl zajištěn výhled na Černou věž, kde věžný plnil hlásnou službu. Neexistovalo telefonní spojení věže s hasičskou stanicí, proto věžný vždy s poplašnými signály současně vyvěšoval na věži ve dne ve směru požáru červený prapor a v noci červenou svítilnu. Následně po připřažení koní ke stříkačkám vyjížděli hasiči za stálého troubení signálu „hoří“ k požáru.


I přes veškerou snahu profesionálních hasičů, cechů, spolků a ostatních obyvatel ochromily život v Českých Budějovicích další velké požáry:

  • 14. 8. 1868 – požár před Svinenskou branou, který se přenesl do Široké a Biskupské ulice a na jižní stranu Náměstí a dále se rozšířil až na Linecké předměstí. Při požáru bylo poškozeno a úplně vyhořelo 35 budov.
  • 1868 – požár v továrně Hardtmuth,
  • 1868 – požár devíti hospodářských usedlostí v Rožnově a dále ve Čtyřech Dvorech.

Po těchto požárech městská správa uznala pod tlakem veřejného mínění nutnost založení dobrovolného hasičského sboru.

  • 1874 – schválení stanov dobrovolného hasičského sboru. Do sboru se přihlásilo 110 mužů, kdy městští hasiči z povolání byli zároveň členy dobrovolného sboru.

Dalšími důležitými momenty v hasičské historii města jsou:

  • 1868 – zakoupení parní stříkačky, na tehdejší dobu velmi dobrým a výkonným strojem. Stříkačku pro hasiče koupilo město.
  • 31. 12. 1898 – vydání nového Ohňopolicejního a hasičského řádu města České Budějovice, který v devíti základních částech řešil zabezpečení ochrany před požáry a zajištění i organizaci hasebních prací.

Hlavní činností profesionálního hasičského sboru města České Budějovice byla co nejúčinnější likvidace požárů, i když s tehdejšími používanými hasebními prostředky a technikou bylo úspěchem dosáhnout alespoň lokalizace požáru a zabránit jeho dalšímu šíření.

Je historickou skutečností, že od zřízení profesionální hasičské jednotky i posilové jednotky dobrovolných hasičů již nikdy nedošlo k tak katastrofálnímu požáru s následnými obrovskými škodami jako v roce 1641.

Hasiči kromě více či méně ničivých požárů bojovali dále s celou řadou dalších pohrom přírodního charakteru. Byly to zejména vichřice, bouře, krupobití, kobylky, povodně a záplavy.

Profesionálním hasičským sborem za pomoci dobrovolníků byla v těchto situacích obyvatelstvu poskytována zejména záchranná pomoc ze zasažených míst, samaritánská první pomoc a ošetření zraněných.

  • 1914 – zakoupení čtyřkolového žebříku pro městský profesionální hasičský sbor
  • 1916 – 1918 – v průběhu těchto let došlo na území města České Budějovice k 65, resp. 35 a 49 požárům.

Od vyhlášení samostatného státu – Československé republiky dne 28. října roku 1918 byla úřední jednání – tudíž i veškerá hasičská – vedena v českém jazyce.

por. Ing. Vendula Matějů
tisková mluvčí
HZS Jihočeského kraje

zobrazit další články » Hasičina

Středočeský kraj - zobrazit všechny články Praha - zobrazit všechny články Jihomoravský kraj - zobrazit všechny články Kraj Vysočina - zobrazit všechny články Pardubický kraj - zobrazit všechny články Plzeňský kraj - zobrazit všechny články Jihočeský kraj - zobrazit všechny články Zlínský kraj - zobrazit všechny články Moravskoslezský kraj - zobrazit všechny články Olomoucký kraj - zobrazit všechny články Královéhradecký kraj - zobrazit všechny články Karlovarský kraj - zobrazit všechny články Liberecký kraj - zobrazit všechny články Ústecký kraj - zobrazit všechny články