Pár zapemonutých řádek …
Pár zapomenutých řádek a informací z doby ne tak daleké.....
Středa 15. 7.
Na táboře je samozřejmě každý den pěkný, povedený a príma. Ale nutno
podotknout, že ten středeční se asi do paměti dětí zapíše
nesmazatelně. Prostě si vyzkoušeli sloužit klasickou hasičskou
čtyřiadvacetihodinovku. A to se vším všudy. Dopoledne proběhlo
školení odborné způsobilosti. Děti se naučily pracovat s hadicemi a se
džberovkou, dozvěděli se něco o tom, jak likvidovat chemické látky,
přebraly si vybavenou Liazku (alias naší milou Lízinku), vyzkoušely si
zásahové obleky i s dýcháky a spoustu dalšího. K dispozici bylo
v táboře 5 výjezdových družstev, která netrpělivě čekala, kdy jim to
konečně houknou. Ve tři hodiny odpoledne táborový telegraf konečně
přijal první zprávu o zásahu. Jelikož před každým stanem byly precizně
připraveny holinky s navlečenými tepláky, do dvouminutového limitu se
družstvo vešlo. A i všechna ostatní. Lizka ten den vyjela celkem
pětkrát. Likvidovala se neznámá látka vysypaná na silnici, zachytávala se
ropná látka z místního potoka, přemlouval se jeden sebevrah, který se
chystal skočit ze střechy Mokrosucké železniční zastávky, likvidovala se
nalezená propanbutanová láhev a nakonec jedna bouračka s těžkým
zraněním. Nadšení dětí neznalo mezí, ochotně vyjížděly přímo od
oběda a celý den jsme odráželi miliony dotazů, jestli budou i noční
výjezdy… No, je vidět, že tatínci mohou být hrdí, z Vaší práce jsou
opravdu nadšeni. Všichni, bez výjimky ;-)
Čtvrtek 16. 7.
Tak konečně náš raketový palubní počítač dostal informace o tom, že
na jižní straně planety Robotic se situaci mírně uklidnila, válka je zde
přechodně mírnější a přistání je i přes vysoké riziko možné. Hned
po příletu nás kontaktovali místní zubožení obyvatelé a poradili nám,
kde nalezneme Amose, hlavního aktéra povstání proti robotům. Poradil nám,
že jediný, kdo by snad mohl vědět, jak roboty přemoci, je šílený vědec,
kterého ovšem roboti drží v zajetí. Naštěstí se ho podařilo
vysvobodit. Z jeho pomatené řeči jsme moc moudří nebyli, ale nakonec se
nám podařilo rozluštit jeho pomatené nákresy a začali se připravovat na
závěrečné svržení robotí nadvlády. V lese nedaleko tábora je totiž
ukryt centrální generátor, zdroj energie všech robotů. Stačí jej tedy
zlikvidovat výbušninou. Věc má ale háček. Roboti si své „CML“
samozřejmě pečlivě střeží. A v čem spočívala vědcova myšlenka?
Roboti rozeznávají kulaté tvary od hranatých. Co je hranaté, je robot, co
je oblé robot není a je třeba to zlikvidovat. Takže hurá do krabic a
maskovat se pravými úhly. Navíc je možné propíchnou robotovi váček
s palivovou tekutinou a tím ho paralyzovat. No co myslíte povedlo se?
Zeptejte se dětí…
Pátek 17. 7.
Odměnou za to, že jsme pomohli obyvatele planety Robotic vymanit z nadvlády
digitálních příšer, prozradil nám Amos souřadnice „planety Oslav“. Je
to tu vážně príma. K snídani vánočka – po několika návodných
otázkách děti rychle přišly na to, že právě slavíme Velikonoce. Takže
holky barvit vajíčka a kluci na pomlázky. Závěrečná
koledovačka-šlehačka se výborně povedla a obešla se bez zranění.
Koneckonců holky nebyly úplně bezbranné, mohly přece kluky polévat vodou.
K obědu, který vedoucí zahájili zapěním několika tradičních koled, se
podával řízek s bramborovým salátem. Momentálně všichni táborníci
vyrábí Vánoční dárky pro ostatní, nejmenší zdobí stromeček a nutno
říct, že je to opravdu chytlo. Večeřet už budeme obložené tácy plné
neuvěřitelných dobrot a Silvestrovská párty vyvrcholí velkolepým
ohňostrojem. Ale pšššt, děti to ještě nevědí…;-) Letóóóś!
-kuw-
