Tak a je to za námi!
Tak a je to za námi! Příští rok zase máme kam jet na tábor! Šumavu jsme zachránili, porazili jsme nejprve Salamandru – to byla teda pekelná bitva! Nejprve nás vyděsila ohnivou koulí, kterou na nás seslala, ale umíme přece vyčarovat štít.
Tak a je to za námi! Příští rok zase máme kam jet na tábor! Šumavu
jsme zachránili, porazili jsme nejprve Salamandru – to byla teda pekelná
bitva! Nejprve nás vyděsila ohnivou koulí, kterou na nás seslala, ale umíme
přece vyčarovat štít.
Poslala na nás svoje elementály, ale my už umíme vyčarovat skupinu
pomocníků. Ty nám sice kouzlem zlikvidovala, ale s elementály jsme si
stejně poradili kouzlem zmrazení a spánek, Salamandře jsme kouzlem vytrhli
hůl z ruky a pak na ní poslali vodní vlnu – kouzlo ze třetí stezky. No
a bylo po ní, jen to zašumělo! A zbýval už jen Zordus. Přišel sám
s nabídkou na spojenectví.
Na oko jsme souhlasili, protože jsme věděli něco, co on ne. Bylo jen třeba
vymínit si, že až budeme otevírat horu, bude on ukládat runové kameny a my
přečteme zaklínadlo ze svitků. Souhlasil. No a po setmění i skály už
stačilo jen přečíst poslední část zaklínadla pozpátku a bylo po
Zordusovi. Hurrrááá!!!
Jinak počasí stále nádherné, občas nějaká ta bouřka, ale spíš
osvěžující. Máme za sebou taky výlet. Tentokrát jeli velcí na tůru
k Černému jezeru a malí navštívili pohádkovou chaloupku v Mlázově,
nedaleko tábora. Každý si tak, myslím, přišel na své.
Večer jsme se na pohádkovém ranči sešli všichni, opekli si buřty,
zazpívali a rozhodli se tam přebivakovat. Víte, jaký bivak se dá skutečně
označit za úspěšný? Ten, na kterém vám začne pršet a musíte se ve
4 ráno evakuovat do tábora. No a tenhle se teda povedl se vším všudy.
Naštěstí pohádka o Raku Klepeťákovi v zastřešeném divadýlku
vykouzlila na tvářích dětí z rozmrzelých šklebíků úsměvy a ráno
jsme se zase probudili veselí ve svých stanech.
Tak zatím pa pa, a děkujeme moc za komentáře a pochvaly :-)
Radka
