Čtvrtek 28. března 2024, slouží směna A. Jak poznáte hasiče v prchajícím davu? Jde opačným směrem.

Profík vs. dobrák, chyby jsou na obou stranách

Již od samého počátku fungování serveru POŽÁRY.cz se zde v diskuzích či komentářích setkáváme s názory zástupců dvou druhů hasičských jednotek na činnost té či oné strany mince, v mnoha případech jsou to de facto znesvářené strany. Vztah profesionální hasič versus dobrovolný hasič namísto tzv. táhnutí za jeden provaz, je roztodivný. Zbytečně.

Velmi stručně si ujasněme, kdo je kdo.

Profesionální hasič je člověk, jehož prací a poviností, za kterou pobírá mzdu, je zachraňovat životy, zvířata, majetek, hasit požáry, prostě likvidovat nejrůznější vzniklé mimořádné situace. Na toto vše je řádně cvičen a školen. Na své stanici tráví třetinu roku v partě s ostatními hasiči.

Dobrovolný hasič je člověk, který je také určen pro činnost při likvidaci nejrůznějších mimořádných událostí, jeho výcvik je však v naprostém nepoměru oproti hasičům z povolání. Když k zásahu nevyjede, tak prostě nevyjede. Je to logické už jen ze slova „dobrovolný“. Mnoho z nich si tento fakt ale nechce připustit. Za svojí činnost také nepobírá pravidelný plat, hasičina není jeho zaměstnání (neřešme zde někde placené pohotovosti JPO II).

Předurčenost – nejen dle poplachových plánů – je postavena na profesionálních jednotkách, kterým na pomoc jezdí právě dobrovolní kolegové. Odpovědnost leží taktéž na bedrech HZS ČR.

V poslední době, když se občas hovoří o úsporách a kuloárně prosáknou informace o možném rušení stanic HZS (což je vzápětí dementováno, ale pochybnosti zůstávají…), se tohoto ihned chopila spousta iniciativně akčních jedinců z řad dobrovolných hasičů, křičících do světa, jak bezproblémově jejich jednotky zastanou činnost HZS.

Že je to holý nesmysl, způsobující i znesvářenost obou stran, o tom není pochyb. Proč? Na začátku byla řeč o výcviku, dobráci ho mají jen v rozsahu několika desítek hodin ročně, profesionálové kromě nezbytných kurzů absolvují povinně v rámci možností školení a výcvik prakticky každou směnu, nehledě na praktické zkušenosti z ostrých výjezdů, ty jsou velkou devizou.

Nic si nenalhávejme, v jednotce SDH je XX členů, ale kolik z nich se zúčastňuje všeho dle pravidel? Stačí vidět, kolik lidí se podílí např. na opravách a údržbě techniky, o školení či výcviku raději nehovořme. V mnoha případech je to jen zlomek z celkového počtu hasičů, zařazených do výjezdu, plnících si své povinnosti. Ano, na zásah se většina hrne jak divá, ale na ostatní, potřebné, však kašle. Toto jsou právě často ti huráhasiči, kteří vytrubují do světa svá moudra o tom, že jsou nej a ostatní nikoliv. U zásahů pak nevědí, co mají dělat. A to chtějí nahradit placené hasiče?

Druhá věc, nikoliv nepodstatná, je vybavení, které stojí nemalé peníze a pro jednotky je pořizování něčeho, co nepoužijí, zbytečné. Ne nadarmo existuje např. předurčenost pro zásahy u dopravních nehod. Dnes je stále spousta jednotek, nemající ani základní vybavení! Je sice direktivně nařízeno, ale vymahatelnost tohoto nařízení je nulová.

Vybavení a výcvik, dvě věci, co musejí jít ruku v ruce, pro JSDH je zde však ještě třetí a to stejně důležitá. Tou je vlastní schopnost výjezdu jednotky v jakékoliv denní a noční době. Uvědomují si křiklouni z řad dobráků, co vůbec v rámci svých siláckých řečí sdělují okolí? Kdyby došlo na nějaké upravování stavu HZS a pro JSDH by tak narostl objem činnosti, bylo by to doprovázeno obrovskými problémy se zajištěním výjezdu v adekvátním počtu osob, schopných provést zásah na 100%.

S tím přímo souvisí další věc, která mnohým „dobrovolným křiklounům“ nedochází. Ve své zaslepenosti se neustále ohánějí tím, že doposud je zrovna jejich jednotka schopna vyjet kdykoliv i v pracovní dny v dopoledních hodinách. A zde je pomyslné jádro pudla. Proč. Protože pár jejich členů je ve služebním poměru u HZS ČR, a tak mají služební volno a když nehoní vedlejšáky, jsou povětšinou doma. Pokud by však v budoucnu nastala situace, že by došlo na redukci stavu profesionálních hasičů a právě tito by museli odejít ze služby do civilu a najít si normální běžné zaměstnání, jaká by potom byla schopnost výjezdu takové jednotky v dopoledních hodinách? Prakticky nulová. Ale to není jen o možném snižování stavů HZS, odejít do civilu se může rozhodnout kdokoliv a kdykoliv, a že se tak děje, je nasnadě.

Problém s uvolňování hasičů ze zaměstnání v případě výjezdu, ale i jen přípravy na něj v podobě výcviku či školení je dnes velký. Ano, jsou obce či města, kde to funguje ± bezproblémově, ale je valná většina těch, kde je tomu opačně. V případě nárůstu výjezdové činnosti by to bylo neúnosné. Kupecké počty hovoří jasně, z pozice zaměstnavatele (pokud jím není obec, tedy zřizovatel jednotky), který má např. do nějakého data odevzdat zakázku, ale během týdne mu jeho zaměstnanec 5× prchne na výjezd, je to nereálné, a to u nás ani neexistují třeba možné jisté daňové úlevy, které fungují u našich sousedů. Ale ani u nich to není nikterak růžové, protože k čemu jsou úlevy živnostníkovi, když práci neodevzdá včas z důvodu, že jeho zaměstnanec hasil požáry namísto zaměstnání? K ničemu. S takovýmto člověkem se brzy rozloučí s obecně známou větou „jdi si dělat k hasičům“. A tak to chodí i u nás v současné době, nelze se tomu divit.

Nutno říct, že na toto neexistuje žádný ideální lék pro obě strany, takže věřme, že se opravdu nesníží početní stav profíků a situace bude v tomto směru alespoň taková, jako je v ČR dnes.

Že to mají dobrovolné jednotky těžké, to je známý fakt. Položme si otázku, proč se nutně někteří dobrovolní hasiči chtějí rovnat svým placeným kolegům. Je to jen jejich vlastní ego? Nic jiného za tím snad ani být nemůže. Tito dobráci by si měli ve svých hlavách srovnat myšlenky, protože toto není ta pravá cesta. Výkřiky stylu „my vás, profíky nepotřebujeme, my si to uděláme sami“, jsou hloupost.

Zde však musíme dodat, že podobné názory mají i někteří profesionální, tedy placení hasiči z řad HZS ČR. Faktem je, že i u těchto jednotek se na stanicích najdou tací, co na spoustu věcí kašlou, jako ti v jejich očích bezcenní dobráci. Hlavně právě z jejich úst vycházejí silná slova o tom, že oni dobráky nepotřebují, oni vše zmáknou, dobráci jsou k ničemu, stejně přijedou pozdě, a když už, tak ožralí, nemají vybavení, ochranné pomůcky, neumějí to, toto jsou také lichá slova a profíci, co mají takovýto názor, také nejsou lidé na svém místě.

Ano, z něčeho tyto oboustranné názory plynou, ale uvědomme si, že HZS ČR jednotky SDH potřebuje a naopak, jednotky SDH se bez HZS ČR také neobejdou.

Vykašlete se tedy na nějaké vzájemné osočování, vykřikování nepravd, a smiřte se s faktem, že HZS ČR je na prvním místě a jednotky SDH na druhém místě, tak to bylo, je a doufejme, že bude! O potřebnosti HZS ČR není pochyb, stejně tak i o tom, že JSDH nebudou nikdy na 100% úrovni placených hasičů. Ano, nebudou, nepotřebují to, a to i přes skutečnost, že v mnoha dobrovolných jednotkách působí jako členové i příslušníci HZS, což je bezesporu přínosné.

Václav Porkát

Sdílet