Mezinárodní mistrovství TFA v Rakousku ovládli Češi: Štafeta dovezla zlato, Lukáš Novák převálcoval všechny

Do rakouského městečka Siegendorf, jen kousek od hranic s Maďarskem, zamířilo nezávisle na sobě několik skupin českých hasičů-sportovců. Cíl měli všichni stejný – zúčastnit se mezinárodního mistrovství v disciplíně TFA Austria 2014.

Jak všichni závodníci vědí, TFA je zkratka z anglického „Toughest Firefighter Alive“, anglický název Rakouska však tamní hasiči využili a vtipně si pozměnili zkratku na „Toughest Firefighter Austria“.

Celkem se v Rakousku sešlo devět českých závodníků. HZS Praha reprezentovali (už nově) Lukáš Novák, Radek Jakeš a Marek Steiner, z „HZS Brno“ přijel Stanislav Kalvoda společně s Vítem Malenovským, JSDH Vranová Lhota reprezentovali bratři Jiří a Martin Štáblovi, Josef Palát pak závodil jako zaměstnanec HZSP Deza a Zdenek Hubáček závodil „v barvách“ JSDH Uničov.

Stanoviště a úkoly vcelku standardní, jejich pořadí však bylo netradiční

Celý závod byl rozdělen na čtyři disciplíny, což je na soutěžích (český Iron Fireman je náročnou výjimkou) standardem. Pořadí a průběh jednotlivých úseků však mohl někoho překvapit, či dokonce zaskočit.

První disciplínou totiž nebylo tradiční roztahování a motání hadic, nýbrž výběh schodů do desátého patra, zmáčknutí signalizačního tlačítka a následná cesta zpět dolů do prostoru startu, který byl zároveň cílem. Předpovědi o zlámaných končetinách a hrozných pádech se naštěstí nepotvrdily.

Závodníky k vysokopodlažnímu objektu přepravovala kyvadlová doprava, nacházel se totiž na samotném konci obce. Po přejetí na plac u místní hasičárny pak následovaly zbylé tři disciplíny.

Doběhnutí k čerpadlu, spuštění vody, transport plné gumové hadice k zábraně, skrz kterou závodník musel proudem vody sestříknout okénko a následný transport plné hadice zpět do boxu, takový byl průběh druhé disciplíny. Váha gumové hadice táhnuté po asfaltovém povrchu nebyla zrovna přívětivá.

V další, třetí disciplíně, na hasiče čekala masivní dřevěná věž. Ale nejen ta, před výstupem na ni (samozřejmě s kanystry) musel závodník popadnout připravený žebřík a o konstrukci ho opřít. Po výběhu nahoru pak závodník pomocí lana vytáhl smotané hadice a – opět s kanystry – upaloval dolů.

Umístění žebříku zpět do výchozí pozice a našroubování části proudnice na správné místo byla jen třešinka na dortu.

Závěr, tedy čtvrtá disciplína, byla koncem pro mnoho závodníků. Pomocí kladiva doposouvat v „keiser boxu“ závaží na druhý konec, s kanystrem proběhnout dva tunely tam a zpět, správně „nabrat“ textilní figurínu s pískem a absolvovat dvakrát trasu kolem kuželu byla jen příprava… Třímetrová bariéra na úplný konec závodu se ukázala jako likvidační pro více než polovinu všech závodníků.

Všichni čeští závodníci závodili sami za sebe, byla však sestavená také česká štafeta ve složení Radek Jakeš, Lukáš Novák, Marek Steiner a Stanislav Kalvoda. Každý závodník absolvoval jednu z částí a výsledný čas pak určil pořadí jednotlivých týmů.

A jak se při pohledu na výsledky ukázalo, Češi měli při výběru šťastnou ruku a obsadili první místo. O celé čtyři vteřiny před týmem druhým, místním, tedy rakouským. A výsledný český čas? Úctyhodných 6 minut a 44 vteřin.