Tak a je to za námi!

Tak a je to za námi! Příští rok zase máme kam jet na tábor! Šumavu jsme zachránili, porazili jsme nejprve Salamandru – to byla teda pekelná bitva! Nejprve nás vyděsila ohnivou koulí, kterou na nás seslala, ale umíme přece vyčarovat štít.

Tak a je to za námi! Příští rok zase máme kam jet na tábor! Šumavu jsme zachránili, porazili jsme nejprve Salamandru – to byla teda pekelná bitva! Nejprve nás vyděsila ohnivou koulí, kterou na nás seslala, ale umíme přece vyčarovat štít.

Poslala na nás svoje elementály, ale my už umíme vyčarovat skupinu pomocníků. Ty nám sice kouzlem zlikvidovala, ale s elementály jsme si stejně poradili kouzlem zmrazení a spánek, Salamandře jsme kouzlem vytrhli hůl z ruky a pak na ní poslali vodní vlnu – kouzlo ze třetí stezky. No a bylo po ní, jen to zašumělo! A zbýval už jen Zordus. Přišel sám s nabídkou na spojenectví.

Na oko jsme souhlasili, protože jsme věděli něco, co on ne. Bylo jen třeba vymínit si, že až budeme otevírat horu, bude on ukládat runové kameny a my přečteme zaklínadlo ze svitků. Souhlasil. No a po setmění i skály už stačilo jen přečíst poslední část zaklínadla pozpátku a bylo po Zordusovi. Hurrrááá!!!

Jinak počasí stále nádherné, občas nějaká ta bouřka, ale spíš osvěžující. Máme za sebou taky výlet. Tentokrát jeli velcí na tůru k Černému jezeru a malí navštívili pohádkovou chaloupku v Mlázově, nedaleko tábora. Každý si tak, myslím, přišel na své.

Večer jsme se na pohádkovém ranči sešli všichni, opekli si buřty, zazpívali a rozhodli se tam přebivakovat. Víte, jaký bivak se dá skutečně označit za úspěšný? Ten, na kterém vám začne pršet a musíte se ve 4 ráno evakuovat do tábora. No a tenhle se teda povedl se vším všudy.

Naštěstí pohádka o Raku Klepeťákovi v zastřešeném divadýlku vykouzlila na tvářích dětí z rozmrzelých šklebíků úsměvy a ráno jsme se zase probudili veselí ve svých stanech.

Tak zatím pa pa, a děkujeme moc za komentáře a pochvaly :-)

Radka