Čtvrtek 25. unora 2021, slouží směna B. Jak poznáte hasiče v prchajícím davu? Jde opačným směrem.

Báňská záchranná služba? Těžká dřina!

Televizní program Prima COOL dnes ve 20:15 přinese v rámci své série „Těžká dřina“ opravdu adrenalinovou podívanou. Čím vším si musejí projít záchranáři při fyzicky náročném cvičení?


První fárání do dolu, hašení požáru ve cvičné štole na VVUÚ, seznámení se záchranářskou technikou a sáhnutí si na dno fyzických sil v dýmnici simulující extrémní podmínky při zásahu v dole. To jsou některé z momentů, které zažil během svého dvoudenního pobytu se záchranáři na HBZS reportér Roman Buťa, když přijel do Ostravy se svým štábem natáčet další díl pořadu Těžká dřina televize Prima Cool.

„Ukazujeme lidem ta nejsložitější povolání v naší zemi. Právě báňští záchranáři jsou tím nejvhodnějším zaměstnáním na ukončení první série. Jejich práce je záslužná, vysoce profesionální a skutečná fyzická i psychická dřina,“ vysvětluje Buťa, proč si vybral k natáčení právě HBZS.


Den mezi záchranáři

Roman Buťa se v pondělí 7. listopadu v sedm ráno připojil ke skupině záchranářů, která sloužila svou pravidelnou týdenní nonstop pohotovost. Po seznámení s vybavením a technikou následovalo hašení požáru ve cvičné štole ve VVÚU v Radvanicích, pomoc s vařením oběda, prověrka fyzičky v dýmnici a cvičný lékařský výjezd do Dolu ČSM.

Reportér neskrýval obdiv k práci záchranářů a ocenil skvělou partu a atmosféru, která na HBZS je.

„Uvědomil jsem si, že záchranář není jenom povolání, ale spíše poslání. Chlapi jsou opravdovými machry a skvělou partou. Velký obdiv si zaslouží i jejich rodiny. Nejpříjemnějším pocitem při natáčení bylo, jak mě mezi sebe přijali. Rozuměl bych tomu, kdyby měli vůči mně, coby neználkovi, chlapi odstup nebo i posměch. Opak byl ale pravdou. Situace, které jim práce přináší, jejich kolektiv utužuje a musejí vědět, že se na sebe mohou spolehnout. Takový tým jsem ještě nikde nezažil,“ tvrdil.


Boj s tělem v dýmnici

Fyzicky náročná prověrka v dýmnici byla okamžikem, kdy se Buťa cítil asi nejhůře.

„Absolvoval jsem ji třikrát. Poprvé bez zvýšení teploty, použití páry a bez přístrojů. Když jsem doběhl, říkal jsem si, že to bude pohoda. Když jsem si potom nasadil sedmnáctikilový dýchací přístroj, plnou výstroj a vešel do dýmnice, hned jsem názor změnil.

Nevím, zda to udělalo záchranářské oblečení či snaha vžít se do situace, ale snažil jsem se od začátku nasadit všechny síly, což se mi nevyplatilo. V druhé lutně jsem si sundal přístroj, vlezl do ní a přilehl si hadice. Zazmatkoval jsem, snažil jsem se z ní co nejrychleji dostat, a když jsem si opět nasadil přístroj na záda, nemohl jsem dál.

V polovině jsem musel dráhu ukončit. V tu chvíli by se na mně kvanta studu, naštvání a osobního zklamání dala krájet. Nedalo mi to a poprosil jsem o druhou možnost. Bez páry sice a s lehčím přístrojem jsem se do překonání sebe sama pustil znovu. Buď mi aspoň částečnou útěchou, že jsem ji tentokrát pokořil,“ popisuje Buťa.

Marek Síbrt, OKD


Nezapomeňte sledovat program Prima COOL, dnes ve 20:15.

Sdílet