Bude Evropský hasičský sbor ?

Evropská unie by měla mít „hasičský sbor rychlého nasazení“, aby mohla snáze reagovat na případné velké teroristické útoky, navrhl svým protějškům český premiér Vladimír Špidla. Podobný nápad předestřel také předseda dánské vlády Anders Fogh Rasmussen.

„Existuje řada možných situací, které překračují schopnosti jednotlivých států reagovat,“ vyložil Špidla svou představu. Má za to, že by unie měla mít kapacitu schopnou zásahu při rozsáhlém útoku v kterékoli členské zemi. Představuje si ji jako koordinační centrum, které by bylo ve spojení se všemi jednotkami, jež jsou k dispozici, a bylo schopno rychle zorganizovat jejich přesun do postižených ohrožených míst.

Špidla v debatě na summitu dále uvedl, že za bezprostřední zdroj terorismu považuje dějiště vleklých válek nízké intenzity, jako jsou Blízký východ nebo Kosovo. Je tedy nezbytné, uvedl, aby se EU výrazně podílela na jejich řešení, tedy aby pěstovala silnou společnou zahraniční a bezpečnostní politiku. Zdůraznil také, že bezpečnost Evropy nelze zajistit mezivládními opatřeními, ale vyžaduje „významnou komunitární angažovanost“. Dnes schválený balík protiteroristických opatření, který zahrnuje skoro výlučně mezivládní kroky, považuje proto za „minimum“ toho, co je třeba dělat. „Jsem přesvědčen, že je třeba postoupit dál.“

Tyto poznámky na tiskové konferenci však Špidla nekoncipoval jako kritiku; je si vědom, jak obtížně se v citlivé bezpečnostní sféře dosahuje pokroku. „Ačkoli se dnešní krok nejeví jako velký, ve skutečnosti se jím překračuje hranice a bude mít vlastní dynamiku. Jsme na začátku a postoupíme mnohem dál.“

Svěřil se, že ideu koordinace hasičů na evropské úrovni přetřásá už několik let. „Inspiroval mě hasič Jan Žižka, který mi popisoval obtíže některých zákroků; při velké průmyslové katastrofě je nasazení lidí tak namáhavé, že vydrží v akci jen deset dvacet minut. I velké sbory mají problémy se specialisty. To on mi vnukl, že by bylo vhodné sdružit síly v celé Evropě.“