První německý dobrovolný hasičský sbor v Opavě byl založen v roce 1862 a v roce 1870 měl 225 členů
První dobrovolné hasičské sbory na Opavsku byly německé a nacházely daleko více podporu pro svoji činnost u rakouských úřadů a německých městských správ než sbory české.
Před nezadržitelným postupem ruských vojsk v roce 1945 na území Slezska se hasičské sbory podílely na veškerém zachraňování a samaritánských pracích. V době útoků na Opavu v dubnu 1945 sehrál důležitou úlohu hasičský sbor připojené obce Kylešovice, kdy sbor zasahoval u 118 požárů. Jen v samotné Opavě bylo poškozeno 4 727 budov, to bylo 78 % zástavby.
Na základě rozkazu sovětského velitele města Opavy a vyhlášky Revolučního národního výboru nastoupili již 22. 4. 1945 (první den osvobození) do výkonu služby dobrovolní hasiči z Kylešovic a Kateřinek. K vlastnímu ustavení placeného hasičského sboru v Opavě došlo 24. 4. 1945. Jeho sídlo bylo ve zbrojnici v Radniční ulici (dříve sídlo německého dobrovolného hasičského sboru). Členové sboru chodili v civilním oblečení s páskou na rukávě, chyběly stejnokroje. Až do 15. 8. 1945 konali příslušníci požární stráže svou službu bez nároku na mzdu.
Vedle samotných požárů, hlavně v rozvalinách, byli příslušníci povoláváni požární stráže i k jiným akcím, jako např. zabezpečování zbořených a poškozených objektů, které bezprostředně ohrožovaly okolí, prováděla se i evakuace zboží a materiálu ze zavalených sklepních prostorů. Samotná likvidace požárů byla velmi obtížná a nebezpečná, protože na mnoha místech se v ohnisku požáru nacházela nevybuchlá munice.
Do služeb požárního sboru nastoupili tito občané: Eduard Doleží, Karel Matýsek, Leopold Vaněk, Erich Hrbáč, Emanuel Kratochvíl, Max Ondřej, Josef Hurda, Josef Berdziakievicz, Jan Doleží, Rudolf Šimeček, František Sonek, František Zvoník, František Klich, František Čutek a Alois Vykýdal. Velitelem byl jmenován pan Eduard Doleží.
Počátkem května 1945 se fronta posunula do prostoru obcí Slavkova, Otic, Uhlířova, Stěbořic, Jamnice a Neplachovic. Výkon služby členů požární stráže města Opavy byl v prvopočátcích velmi náročný a fyzicky vyčerpávající. V prvních dnech po osvobození docházelo denně k 15 až 20 zásahům požární jednotky na různých místech.
Spolupráce profesionálních hasičů s dobrovolnými jednotkami požární ochrany začala již v roce 1945, protože členové požární stráže města Opavy byli již po osvobození nejaktivnějšími členy dobrovolných hasičských sborů v Opavě-Kylešovicích a v Opavě-Kateřinkách. Také většina nových příslušnic a příslušníků profesionálních hasičů v pozdějších letech vzešla z řad členů dobrovolné požární ochrany.
tiskový mluvčí
HZS Moravskoslezského kraje
