Hlasování v soutěžích MISS Hasička a Hasič roku 2015 je v plném proudu, představujeme poslední trojici soutěžících

Celkem osm dívek z Česka a Slovenska bojuje o Vaši přízeň v soutěží MISS Hasička Československo 2015, v soutěži Hasič roku 2015 se představují čtyři muži. Je na čase podívat se na poslední trojici soutěžících.

Číslo 7: Adéla Šmeidlerová

Adéla pochází z malé vesnice Ostrata, která leží pár kilometrů od Zlína. Před dvěma lety se přestěhovala do Brna, kde studuje na VÚT Fakultu Architektury. Mezi její koníčky proto patří především architektura a umění, poté ve volném čase ráda sportuje, tráví čas s přáteli a rodinou.

Velmi ráda cestuje, především do tepla k moři. Ve sboru působí více jak 13 let, nyní na postu pravý proud.

Číslo 8: Lenka Kotulová

Lence Kotulové je 20 let a bydlí v malé vesničce jménem Bělá. Vystudovala Obchodní akademii v Opavě a nyní je přijata na Pedagogickou fakultu na Ostravské univerzitě. V budoucnu by chtěla pracovat jako učitelka v mateřské škole. Brigádně dělá například hostesku.

U dobrovolných hasičů je asi od svých 13 let, kdy začínala jako pomocná síla u mužského družstva, oficiálně až od roku 2011. Podílela se na založení nového týmu, jak ženského, tak i mužského, který plně funguje již dva roky. Lenčin post už od začátku její hasičské kariéry jsou proudy, momentálně je to levý proud. I

když nemají to nejlepší vybavení, tak jsou sehraní a stále se zlepšují, hlavně jsou Tým s velkým T, což je asi to nejdůležitější. Požárnímu útoku věnuje většinu svého času, stíhají i několik soutěží za víkend! I když je to obrovský požírač času, tak jí hasičina neskutečně baví a bere ji jako svůj největší koníček.

Hasičským sportem to ovšem nekončí, pořádají se nejrůznější společenské akce, kde se Lenka podílí na organizaci. V minulosti hrála na 3 hudební nástroje, chodila na lekce břišního tance, reprezentovala základní školu v atletice nebo hrála v místním ochotnickém divadelním spolku.

Dále nepohrdne žádným sportem, v zimě je vášnivá lyžařka, chodí na jumping, ve volných chvílích bruslí na in-linech, ráda fotí, cestuje, tráví čas někde u vody nebo něco podniká s kamarády. Nesnáší lež, naopak miluje děti, zvířátka, rodinu, hudbu, moře a čokoládu.

Číslo 4: Lukáš David

Ahoj všichni, jmenuji se Lukáš, je mi pětatřicet a žiji se svou rodinou v malé vesničce na Vysočině v podhůří Železných hor. Zlí jazykové o ní tvrdí, že končí kruhovým objezdem, a že je prý tak malá, že se nezmohla ani na svůj vlastní název, a tak je to prostě „Víska“ :-) . Ale já jsem tu celý život spokojený, máme tady opravdu hezky.

Nikdy jsem nebyl příliš na učení, spíš mě bavila práce rukama, a proto jsem se vyučil zedníkem a tohle řemeslo mě živí dodnes. Díky této fyzicky velmi náročné práci se udržuji v dobré kondici a jsem moc rád, že patřím mezi ty šťastlivce, které jejich práce opravdu baví. Vždyť kdo by nebyl rád, když je za ním ta spousta dřiny vidět. A když je potřeba něco vymyslet, mám od toho doma promovanou paní učitelku :-)

Členem víseckého sboru dobrovolných hasičů jsem od svých 18 let a v současné době zde zastávám funkci zástupce velitele. Spolu s dalšími hasičskými nadšenci se věnuji údržbě a opravám techniky a vybavení, prý zastanu spoustu práce při přípravách a pořádání naší místní netradiční pohárové soutěže v požárním sportu pro děti i dospělé, zkrátka se snažím přiložit ruku k dílu všude tam, kde je zrovna potřeba. Při požárním sportu běhám obvykle na pravém proudu, a občas, když není zbytí, zaběhnu si i 100 metrů s překážkami.

Rád pomáhám v kuchyni při vaření, i když mnohem raději mám roli ochutnávače a vděčného strávníka, rád si zazpívám a zatancuji, nebo zabrnkám na kytaru. Říkají o mně, že jsem zábavný, nezkazím žádnou legraci, prostě že jsem pohodář a šoumen :-)

Spoustu volného času trávím se svým malým synkem, kterého miluji nade všechno na světě, a hlavně – „legálně“ se s ním můžu vracet do dětských let a provádět lotroviny :-)