Není hasič jako hasič

Podařilo se nám zjistit, že některé firmy nabízející služby na úseku požární ochrany, používají k získání klientů a zisků nekalé praktiky.

Být dnes živnostníkem v České republice není mnohdy nic záviděníhodného. Člověk dělá od nevidím do nevidím s vidinou, že na konci černého tunelu plného snahy a tvrdé práce, je vzdálené světlo tučných výdělků a dlouhodobé prosperity.
Každý druh podnikání je také, chtě nechtě, spojen s nepřeberným množstvím zákonných opatření, omezení a povinností, jejichž dodržování kontroluje stát, za pomoci stejně velkého a nepřeberného množství státních úřadů.

Jednou z kontrolovaných oblastí, na kterou je u všech podnikajících fyzických osob kladen důraz, je zajištění jimi provozovaných činností z hlediska požární ochrany. Způsob a rozsah zajištění těchto provozovaných činností z hlediska požární ochrany řeší zákon ČNR č. 133/1985 Sb. o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon podobně jako mnoho dalších zákonů, které platí v této zemi, byl již několikrát novelizován. Jeho poslední novela, která je platná od 1. 1. 2001 přehodnocuje kritéria rizikových činností z hlediska požární ochrany a z nich vyplývající povinnosti pro jejich provozovatele.

Z hlediska kontrolních možností státu, pak umožňuje hasičským záchranným sborům krajů provádět kontrolu ve všech prostorách a povozech, což ještě v nedávné době nebylo zcela možné.
Výše uvedený zákon ČNR č.133/1985 Sb. o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů se v mnohých případech odvolává na prováděcí vyhlášku, která stejně jako tento zákon, musela doznat značných obsahových změn.
Bohužel se nepodařilo vytvořit vyhlášku tak, aby datum její účinnosti byl shodný s datem účinnosti výše zmiňovaného zákona o požární ochraně. Podle našich informací má tato vyhláška spatřit světlo světa 1. 7. 2001 (údajně s okamžitou platností).
Zmiňované změny zákonných předpisů mají značný dopad na povinnosti všech právnických a podnikajících osob, z hlediska zajištění požární ochrany jimi provozovaných činností, což si zatím tyto soukromé subjekty zřejmě příliš neuvědomují.

Tuto skutečnost si však uvědomují firmy, které se zabývají nabízením služeb na úseku požární ochrany, jako je např. provádění revizí přenosných hasicích přístrojů, zajišťování školení zaměstnanců na úseku požární ochrany nebo zpracování dokumentace požární ochrany. Na základě informací, získaných od příslušníků oddělení prevence HZS hl.m. Prahy jsem zjistil, že mezi těmito firmami jsou i takové, které při snaze získat co největší zisky, vystupují jako hasiči, provádějící kontrolu provozovaných činností a jejich zajištění z hlediska požární ochrany, přičemž se ohánějí novými zákonnými povinnostmi a postihy.
Na místě potom nabízí oslovenému a mnohdy vystrašenému klientovi odstranění zjištěných závad za určitou finanční částku.
To, že daný klient bude mít svou provozovnu, po takto provedené „kontrole“, zajištěnu z hlediska požární ochrany je možné.
Nic to však nemění na skutečnosti, že je nepřípustné, aby firmy nabízející služby na úseku požární ochrany vystupovali jako hasiči.

Je totiž obecně známo, že příslušníci hasičských záchranných sborů krajů mají zakázáno podnikání ve svém oboru. Nehledě na to, že takovéto jednání poškozuje dobré jméno hasičů a stěžuje další kontrolní činnost hasičského záchranného sboru kraje. Mnohým takto „kontrolovaným“ firmám se totiž při opravdové státní kontrole musí komplikovaně vysvětlovat, že u nich nebyli hasiči, ale vychytralý podnikatel, který zneužil ve svůj prospěch jejich neznalost.