Encyklopedický dům vydal 3. díl Technického slovníku naučného

Nakladatelství Encyklopedický dům v závěru roku 2002 za výrazné podpory Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava a Vysokého učení technického v Brně na knižní trh uvedlo 3. díl Technického slovníku naučného. Obsahuje pojmy o hasicích přístrojích

Nakladatelství Encyklopedický dům v závěru roku 2002 za výrazné podpory Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava a Vysokého učení technického v Brně na knižní trh uvedlo 3. díl Technického slovníku naučného.
Třetí svazek mimořádného encyklopedického díla obsahuje technické pojmy od písmena G po písmeno J. Encyklopedie se opět nevyhýbá výrazům z požární ochrany. Protože se dostala k písmenu H, například přibližuje různé druhy hasicích přístrojů.
Po dohodě s vydavatelstvím Encyklopedický dům, s.r.o. (Svobodova 1, 128 17 Praha 2) některá hesla z oblasti požarní ochrany opět přetiskujeme.

* hasební voda, požární voda – voda určená pouze k hašení požáru, která je k tomuto účelu trvale k dispozici. Obv. se užívá voda povrchová nebo provozní, v případě jejího nedostatku, nebo je-li získání takové vody nehospodárné, napájejí se požární zařízení také vodou pitnou nebo užitkovou.
* hasicí přístroj, nádoba naplněná hasivem a opatřená zařízením, kterým se přístoj uvádí v činnost. Hasivo se samočinně vytlačuje z nádoby trvalým tlakem z vložené patrony či láhve nebo tlakem vyvinutým chem. reakcí. H. p. se dělí na ruční, pojízdné a přívěsné. Ruční h. p. je ručně přenosný, s hmotností náplně asi do 10 kg a dobou činnosti nejvýše 60 s. Pojízdné a přívěsné h. p. mají větší obsah hasicí látky a jsou umístěny na podvozku obv. dvoukolovém. Podle použitého druhu hasiva mohou být převládající ruční h. p. halonové, pěnové, práškové, sněhové, vzduchopěnové a vodní. H. p., zejména ruční, jsou určeny k hašení začínajícího požáru, tj, pro první protipožární zásah, prováděný uživateli objektu. Ruční h. p. se umísťují v blízkosti pravděpodobného vzniku požáru, ale v poloze chráněné před jeho přímými účinky a dobře přístupné též po vzniku požáru. Doporučují se umísťovat v chráněných únikových cestách typu A a v požárních předsíních chráněných únikových cest typu B a C, a to na společném místě s nástěnnými požárními hydranty, s tlačítky el. požární signalizace a dalšími prvky požárního zabezpečení objektu. Tato místa musí být označena a osvětlena svítidly nouzového osvětlení. hubice: stabilní hasicí zařízení: vzdušník
* hasicí přístoj halonový, ruční hasicí přístroj, kde hasivem jsou halogenové uhlovodíky (tetrafluorbro­methan, chlorbrommethan). Hasí vytvářením par, které zabraňují přístupu vzduchu k hořící látce. Páry škodí zdraví (mohou způsobit i těžkou otravu), proto se nesmí používat v uzavřených a těžko větratelných místnostech. Když už je nutno jimi hasit, místnost se musí ihned důkladně vyvětrat. Náplň přístrojů je mrazuvzdorná a nevodivá. Výborně hasí hořlavé kapaliny, oleje, tuky, vosky, dehet, karbid a el. zařízení pod napětím, kabely, rozvodny, elektromotory, motorová vozidla. Je vhodný i pro hašení jemných elektrických a elektronických zařízení (telefonní centrály, výpočetní střediska, velíny). Nehodí se k hašení pevných organických látek a pro hašení lehkých kovů (např. hořčíku a jeho slitin s hliníkem).
hasící přístroj pěnový, ruční hasicí přístroj, v němž hasivo vzniká chem. reakcí látek po smísení oddělených náplní. Vodný roztok pěnidla je vytlačován z přístroje do výstřikové hubice, kde dochází k jeho napěnění. Hasební účinek je především dusivý (vrstva pěny zabraňuje přístupu atmosférického kyslíku), druhotný účinek je chladivý. Používá se k hašení pevných látek hořících plamenem nebo žhnoucích (dřevo, uhlí, textil, papír, seno, sláma, plasty, rašelina) a kapalných látek hořících plamenem (benzin, nafta, petroleje, oleje, barvy a laky, ředidla, alkoholy, ethery, aceton, toluen, sirouhlík). Dále hasí i látky, které jsou za běžné teploty tuhé, ale zkapalňují za zvýšené teploty při požáru (tuky, vosky, mazadla, asfalt, pryskyřice). Vzhledem k tomu, že náplň obsahuje vodu, která se při styku s el. proudem stává vodičem a může způsobit vážný úraz i smrt, nesmí se používat k hašení zařízení pod el. napětím. Nehodí se ani k hašení kovů a lehkých kovů (např. hořčíku a jeho slitin s hliníkem).
* hasicí přístroj práškový, ruční hasicí přístroj, v němž je hasivem hasicí prášek na bázi hydrogenuhličitanu sodného nebo fosforečnanů amonných a síranu amonného. Principem hašení požárů pomocí prášků je fyzikálně-chemický účinek. Tento prášek vytváří na žhnoucích plochách glazuru, zabraňuje přístupu vzduchu a při jeho rozkladu vzniká amoniak, který působí antikatalyticky. Protože je vhodný na téměř všechny druhy požárů, označuje se jako prášek univerzální. Dobře hasí el. zařízení pod proudem, hořlavé kapaliny, tuky, textil, papír ve svazcích, knihy, obrazy a tekutý plyn. Nelze ho použít k hašení volně ložených pevných látek, pevných organických látek, hoblovaček, prachu, pilin, které by mohl proud prášku a výtlačného plynu rozvířit, a rozšířit tak požár nebo způsobit výbuch. Rovněž ho nelze použít k hašení lehkých kovů, mechanických zařízení a přístrojů citlivých na prach.
* hasicí přístroj sněhový, ruční hasicí přístroj tvořený vysokotlakovými lahvemi se stlačeným oxidem uhličitým CO2 částečně v kapalném a částečně v plynném stavu. Hlavní hasební efekt je zřeďovací a dusivý. CO2 snižuje obsah atmosférického kyslíku v okolí požáru. Chladicí účinek sněhu CO2 je zanedbatelný vzhledem k nízkému sublimačnímu teplu. Větší význam má sníh proto, že sublimací uvolňovaný plyn doplňuje inertní atmosféru v místě požáru. Dobře hasí elektrická zaříení pod proudem, hořlavé kapaliny, barvy, laky, oleje, tuky, vosky, potraviny a léky. Hasí také hořící plynné látky (methan, propan-butan, svítiplyn, zemní plyn, vodík, acetylen). Nelze ho použít k hašení volně ložených pevných látek, které by mohl proud plynu rozvířit a rozšířit požár nebo způsobit výbuch (prach, sypké organické látky, vláknité materiály, hobliny). Nesmí se používat např. k hašení tuhých žhnoucích látek a na požáry lehkých kovů pro nebezpečí vzniku oxidu uhelnatého CO a nebezpečí výbuchu. Nedoporučuje se ani používat pro hašení jemných elektronických zařízení kvůli možnosti vzniku kyseliny uhličité a korozi zařízení. Při hašení v uzavřených místnostech je nutno mít na zřeteli, že hrozí nebezpečí vysoké koncentrace CO2. Při hašení se přístroj musí držet za rukojeť, v žádném případě se nesmí držet za hadici nebo proudnici, protože hrozí nebezpečí těžkých omrzlin. H. p. s. nesmějí být uloženy v místech převyšující 35 stupňů C, protože by moho dojít k jejich samovolnému vyprázdnění, příp. k výbuchu přístroje.
* hasicí přístroj vodní, ruční hasicí přístroj, v němž je hasivem voda upravená proti zmrznutí (použití do – 30 stupňů C) a udržovaná pod přetlakem 1,6–2 MPa, po uvolnění vykazuje provozní tlak přibližně 0,8 MPa. Voda má vysoké měrné i výparné teplo, její chladicí efekt je vynikající. Hasí proto především ochlazováním. Druhotný efekt je dusivý, kdy vznikající vodní pára inertizuje okolí (zamezuje přístupu atmosférického kyslíku). Používá se pro hašení pevných látek hořících plamenem, případně žhnoucích (dřevo, uhlí, textil, papír, seno, sláma, plasty, rašelina) kromě kovů. Nehodí se k hašení hořlavých kapalin a plynů nebo tam, kde hrozí velké škody promáčením. Nesmí se použít pro hašení požárů el. zařízení pod napětím a pro hašení lehkých kovů (např. hořčíku a jeho slitin s hliníkem).
hasicí přístroj vzduchopěnový, ruční hasicí přístroj, v němž uvolněný tlakový vzduch vytlačuje pěnotvorný roztok. Přístroj je vhodný k hašení pevných látek (kromě kovů) hořících plamenem nebo žhnoucích (dřevo, uhlí, textil, papír, seno, sláma, plasty, rašelina) a kapalných hořících plamenem (benzin, nafta, petroleje, oleje, barvy a laky, ředidla, alkoholy, ethery, aceton, toluen, sirouhlík). Dále hasí i látky, které jsou za běžné teploty pevné, ale zkapalňují za zvýšené teploty při požáru (tuky, vosky, mazadla, asfalt, pryskyřice). Nesmí se použít na hašení zařízení pod el. napětím.
* hasičské čerpadlo, hydrodyn. odstředivé čerpadlo (jednostupňové, vícestupňové) se samonasávací schopností. Je mobilní, poháněné obv. spalovacím motorem, ponorné h. č. el. motorem, popř. hydromotorem. Používá se při hašení požárů a odčerpávání záplavové vody.
* hlásič požáru, hlásič v systému el. požární signalizace, který slouží k zachycení průvodních jevů požáru a k vyvolání příslušného signálu (impulzu). Ručně ovládané h. p. (hlásiče tlačítkové) se používají v menší míře než samočinné, které pracují při překročení stanovených požárně tech. charakteristik. V závislosti na těchto charakteristikách (průvodních jevech požáru) se samočinné h. p. třídí na a) ionizační – využívají závislost el. odporu ionizační komory na kouřové charakteristice (viditelný a neviditelný kouř). Vnikne-li kouř do ionizační komory, změna el. odporu vyvolává impulz a reakci hlásiče. Mají nezávisle na druhu kouře stejnou reakční citlivost: b) kouřové – reagují na kouřové zplodiny požáru při překročení stanovených mezních hodnot oxidu uhelnatého, i uhličitého a pevných zplodin hoření: c) světelné (fotoelektrické) – pracují na principu rozptylu světla kouřem. Vniknou-li kouřové plyny do světelného paprsku vysílaného hlásičem, vniká do el. přijímače rozptýlené světlo. Dosáhne-li intenzita rozptýleného světla stanovené mezní hodnoty, vyšle hlásič el. signál. Max. citlivost je v oblasti viditelného kouře: d) tepelné – reagují na proudění tepla, tj. na překročení nastavené teploty, kterou je obv. 70 nebo 90 stupňů C (h.p.maximální) nebo na zvolený nárůst rychlosti zvyšování teploty (h.p.diferenci­ální).
* hlídač plamene, zařízení signalizující zhasnutí plamene v ohništi. Po zhasnutí plamene slouží jako zabezpečovací a havarijní zařízení k uzavření přívodu paliva do ohniště.
* hořlavost, schopnost materiálu po zapálení hořet: a) schopnost hořlavých látek reagovat s okysličovadlem (obvykle s kyslíkem ve vzduchu) za silného vývinu tepla a světla při hoření. U pevných látek umožňuje hodnocení h. kyslíkové číslo. H. se nesmí zaměňovat za vznětlivost a zapalitelnost: b) schopnost zkoušených stav. materiálů vznítit se, hořet nebo žhnout účinkem zdroje vznícení.
* index pravděpodobnosti rozsahu škod, – požárnictví charakteristika požárního úseku určená pravděpodobností rozsahu ztrát a dalšími činiteli (velikostí půdorysné plochy požárního úseku, počtem podlaží v objektu, hořlavostí konstrukčního systému a podílem následných a přímých škod).
* index pravděpodobnosti vzniku a rozšíření požáru, charakteristika požárního úseku určená pravděpodobností vzniku a rozšíření požáru a pravděpodobnými účinky požárně bezpečnostních zařízení a opatření.