Sobota 28. listopadu 2020, slouží směna C. Jak poznáte hasiče v prchajícím davu? Jde opačným směrem.

Mezinárodní cvičení COOperation 2008 – „jak jsem to viděl já ..“

Ještě jednou se vracíme k nedávno proběhlému mezinárodnímu cvičení COOperation 2008, který se uskutečnil v Polsku ve vojenském prostoru Žagaň. Tentokrát však přinášíme zprávu o práci druhého nasazeného týmu s kódovým označením „USAR CZ Praha“, kterým je členem i jeden z redaktorů Požáry.cz.

Dne 20.4 v 9:00 hod byl na HS – 5 (Strašnice) HZS hl. m. Prahy přečten rozkaz Generálního ředitele HZS ČR, kterým byly vyslány dva samostatné USAR odřady MV GŘ HZS ČR. První složený z příslušníků HZS MSK s přiděleným kódovým označením „USAR CZ Ostrava“ a druhý, složený z příslušníků HZS hl. m. Prahy s kódovým označením „USAR CZ Praha“.
Stalo se tak vůbec poprvé, co Česká republika mněla na mezinárodním cvičení nasazeny oba odřady USAR, které v případě poskytování humanitární pomoci vysílá do zahraničních misí. Scénář cvičení a práci kolegů „USAR CZ Ostrava“ zde již zmiňoval v článku tiskový mluvčí HZS MSK.
Já zde zkusím vylíčit a popsat práci našeho odřadu „USAR CZ Praha“

DEN PRVNÍ(cesta)

Odřad „USAR CZ Praha“ po přečtení rozkazu a proclení vyrazil s technikou: Subaru Forester s vlekem, CAS 24 Mercedes Atego, kontejnerový automobil Mercedes Actros + technický kontejner, mikrobus Mercedes Sprinter, WV Transporter MP Praha upraven pro převoz psů, osobní vozidlo Škoda Fabia a osobní vozidlo Ford GŘ HZS ČR směr vojenský prostor Žagaň, Polská republika.
Celá cesta proběhla bez problémů, sraz týmů byl na benzínové pumpě v blízkosti vojenského prostoru, kde si jednotlivé týmy postupně přebírali polští hasiči (STRAZ). „USAR CZ Praha“se poté v koloně cca. 30 aut s dalšími záchranářskými týmy (německou THW, polskými STRAZaky a polskou armádní jednotkou) vydali přímo do místa cvičení.
Při cestě vojenským prostorem nás velice nízkým efektním přeletem nad celou kolonou přivítali polští piloti vrtulníků (Šmiglowců). Po dojetí na místo jsme rozbalili týl a velitel odřadu se styčným důstojníkem provedli oficiální nahlášení týmu na OSOCC(Mezinárodní koordinační centrum) a převzali prvotní informace.
Jak již bylo v oficiální zprávě HZS MSK zmíněno, letošní cvičení bylo zaměřeno především na schopnosti velitelů komunikovat a spolupracovat s ostatními USAR teamy a speciálními policejními a armádními jednotkami. Právě na schopnosti velitelů USAR teamů a OSOOC účelně zapojovat další týmy bylo cvičení postaveno a ze strany organizátorů velice kladně hodnoceno.
Bezprostředně po rozbalení týlu a získání prvotních informací jsme očekávali první úkoly. I přes ubezpečení, že v noci žádný úkol nebude, jsme někteří z nás, co jsme nebyli na podobných mezinárodních cvičení poprvé, byli k této informaci skeptičtí, nicméně ve finále jsme opravdu celou noc z tábora nevyjeli.
Přesně v pět hodin ráno oznámili dva silné výbuchy oficiální zahájení mezinárodního cvičení COOperation 2008.

DEN DRUHÝ

Ráno v 6:30 budíček, hygiena, snídaně a očekávání prvního úkolu pro náš tým. Těsně před osmou hodinou jsme byli vysláni do prostoru India, kde jsme ve spolupráci s kynology a psi uplatnili kombinaci plošného a sutinového vyhledávání. Celkem jsme za první den prohledali 19 budov a přilehlé okolí, vyprostili 9 zraněných osob a 3 osoby, u kterých byl konstatován exitus. 1 nalezená osoba nebyla z takticko-operačních důvodů organizátorů vyproštěna.
Tím pro nás první den skončil. V táboře proběhla očista a údržba technických prostředků a výstroje, večeře a odpočinek, který stále narušoval pocit, že se v noci někam pojede.

DEN TŘETÍ

Začátek třetího dne byl velmi podobný se dnem druhým. Po 8 hodině byla jednotka nasazena v sektoru KILO, kde byl nahlášen teroristický útok na obytný komplex.
Naše jednotka po dojezdu na místo a kontaktu s velitelem polské elitní policejní jednotky „BOR“ která zajišťovala prostor, začala pomáhat zraněným. Po prvotním rozdělení úkolů a započetí prací se nám za zády ozvala střelba, kterou jednotka „BOR“ opětovala a mi jsme se ocitli ve cca. tříminutové přestřelce, ve které nás jednotka „BOR“ chránila a přesouvala do bezpečí. Když palba ustala opět jsme obnovili záchranné práce. V prvním patře za asistence polských mediků (Ratowniků), jsme dokonce pomohli na svět novému životu, když u jedné ze zachráněných žen v pokročilém stádiu těhotenství začal spontánní porod( a mi řešili otázku „kolik osob se počítá jako zachráněných?“  ).
Po upozornění, že se v budově nacházel i premiér země, byla vyčleněna část odřadu s prioritou záchrany premiéra. Což se povedlo a po jeho vyproštění ze sklepních prostor byl námi za asistence jednotky „BOR“ transportován na střechu domu odkud byl eskortován vrtulníkem. Celkem jsme v této oblasti vyprostili 11 zraněných osob a dvě osoby, u kterých byl konstatován exitus. Při odjezdu do tábora jsme byli odvoláni do sektoru Juliet na pomoc polským kolegům, kde jsme vyprostili 1 zraněnou osobu a 1 osobu u které byl konstatován exitus. V době kdy jsme měli zraněnou osobu ve sklepních postorách zajištěnou již v nosítkách, byla vyhlášena hromadná evakuace našeho sektoru. Nechali jsme proto všechno nářadí na místě a prchali i se zraněnou osobou v nosítkách k transportnímu vozidlu (Subaru s vlekem) se kterým jsme se dopravili do organizátory přesně určeného prostoru.
A zde nastala úplná změna scénáře. Na evakuačním stanovišti došlo k atentátu na náš odřad. Touto neplánovanou akcí chtěl velitel mezinárodního cvičení prověřit reakci OSOCC a LEMA (místní koordinační centrum). Celá naše jednotka se tak dostala do Švédské polní nemocnice v roli raněných, kde jsme byli nejdříve rozděleni podle závažnosti zranění a poté ošetřeni.

DEN ČTVRTÝ A PÁTÝ

Čtvrtý den, umožnili organizátoři všem týmům vyzkoušet si věci a techniky které potřebují. Tento den byl tedy ve znamení samostatných týmových cvičení. Z naší jednotky se lezci utrhli ze sutin a odjeli na tzv.“ Pinochetův most“ (zasvěcení vědí) a tam trénovali transporty raněných. Celkem poklidný den skončil přípravou a částečnou údržbou techniky. Den pátý byl tzv. VIP den, na kterém si významní představitelé seznamují s činností a prostředky zúčastněných týmů. Následoval slavnostní nástup a zakončení mezinárodního cvičení.

DEN ŠESTÝ

Ráno v šest budíček, balení, odhlášení se na OSOCC a cesta zpět domů.

Co říci závěrem?

Je pravda, že oproti cvičení EUPOLEX 2005, nebylo cvičení tak obsáhlé a fyzicky náročné, nic méně se náš tým přirozeně generačně omladil a nutno podotknout, že si tito nový členové místo v „pražském“ odřadu USAR zaslouží. Nabrali jsme další cenné zkušenosti a spoustu zážitků. Možná to tu zní trošku jako týdenní hra na vojáky a záchranáře, ale všechny zúčastněné týmy nic nepodceňovali a pracovali jako by se jednalo o reálná neštěstí. Na jedinou negativní výtku od týmů směrem k organizátorům cvičení ohledně absence cvičení v noci, jsme byli ubezpečeni, že příští cvičení s touto možností pět počítá. Polská strana nás opět přesvědčila, že organizace těchto mezinárodních cvičení ji není vůbec cizí a patří jí náš upřímný dík.

Více o prolematice mezinárodní humanitární pomoci naleznete na USAR.cz


Text: Jan Kulhánek – velitel vyhledávací skupiny, Aleš Šenkýř
Foto: Jan Kulhánek, Čestmír Vavříček, Václav Huřík, N´Džala



-kuw-
Sdílet