Pátek 27. listopadu 2020, slouží směna B. Jak poznáte hasiče v prchajícím davu? Jde opačným směrem.

Kontroly nepřístupných požárně bezpečnostních zařízení

K vytváření podmínek účinné ochrany života a zdraví osob a ochrany majetku ve stavbách a při užívání technických zařízení slouží široká skupina zařízení, kterou nazýváme „požárně bezpečnostní zařízení". Tato zařízení jsou definována v § 1 písm. d) vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci). Z celé skupiny je vhodné jmenovat alespoň zařízení pro signalizaci požáru, pro únik osob při požáru a pro omezení šíření požáru.

K vytváření podmínek účinné ochrany života a zdraví osob a ochrany majetku
ve stavbách a při užívání technických zařízení slouží široká skupina zařízení, kterou nazýváme „požárně bezpečnostní zařízení". Tato zařízení jsou definována v § 1 písm. d) vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci). Z celé skupiny je vhodné jmenovat alespoň zařízení pro signalizaci požáru, pro únik osob při požáru a pro omezení šíření požáru.

Aby byla zjištěna funkčnost zařízení, musí být splněna celá řada podmínek souvisejících s jejich navrhováním, montáží a užíváním. Zejména užívání souvisí s problematikou kontrol požárně bezpečnostních zařízení z hlediska jejich provozuschopnosti. A právě zde se mohou setkat vlastnící staveb, provozovatelé činností a odborné firmy oprávněné provádět kontroly provozuschopnosti těchto zařízení s „jevem", že zařízení jsou jen těžko přístupná nebo nejsou přístupná vůbec. Z dosavadní známé praxe nevyplynuly takové poznatky, z kterých by se dalo usuzovat, že nepřístupnost požárně bezpečnostních zařízení k provedení kontroly je plošně rozšířeným jevem. Neznamená to však, že v jednotlivých případech nemůže tato situace nastat. Vždy je možné se v prvé řadě obrátit s konkrétním případem na místně příslušný HZS kraje, který vykonává státní správu na úseku požární ochrany a je plně kompetentní v daných souvislostech konzultovat problematiku i s ohledem na místní znalost. Důležitá je znalost stavby, provozovaných činností a relevantní dokumentace.

Obecně lze uvést, že právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny
při provozování své činnosti mimo jiné plnit povinnost „obstarávat a zabezpečovat v potřebném množství požárně bezpečnostní zařízení se zřetelem na požární nebezpečí provozované činnosti a udržovat je v provozuschopném stavu" [§ 5 odst. 1 písm. a) zákona
č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o požární ochraně")]. Podrobnosti k projektování, montáži a provozu, kontrole, údržbě a opravě požárně bezpečnostních zařízení jsou uvedeny v § 5, § 6, § 7, § 8 a § 10 vyhlášky
o požární prevenci. Pro projektování požárně bezpečnostních zařízení platí, že se postupuje podle normativních požadavků (ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb – Nevýrobní objekty, ČSN 73 0804 Požární bezpečnost staveb – Výrobní objekty, ČSN 73 0872 Požární bezpečnost staveb – Ochrana proti šíření požáru vzduchotechnickým zařízením a další),
kde jsou stanoveny požadavky na provedení, umístění a vybavení těchto zařízení. Návrhy požárně bezpečnostních zařízení jsou nedílnou součástí požárně bezpečnostního řešení stavby. Při montáži pak musí být dodrženy podmínky vyplývající z ověřené projektové dokumentace, případně podrobnější dokumentace a postupů stanovených v průvodní dokumentaci výrobce konkrétního zařízení.

K výskytu nedostatků dochází zpravidla z důvodu nedodržení podmínek stanovených schválenou projektovou dokumentací a průvodní dokumentací výrobce konkrétního zařízení. V takovém případě je odpovědnost za jejich odstranění na zhotoviteli stavby/konkrétního zařízení. Může však nastat i případ, kdy lze vady dohledat v projektové dokumentaci, kde je zodpovědnou osoba, která prováděla projektování, případně zpracování podrobnější dokumentace. V obou případech se jedná o osoby s příslušnou odbornou způsobilostí,
které musí splnit podmínky stanovené právními předpisy, normativními požadavky
a průvodní dokumentací výrobce konkrétního typu požárně bezpečnostního zařízení,
což písemně potvrzují a ručí za kvalitu provedené činnosti. Pokud dojde ke zjištění,
že požárně bezpečnostní zařízení je nepřístupné pro provedení kontroly, je nutné v prvé řadě postupovat tak, že bude prověřen stav s výše uvedenou projektovou dokumentací, průvodní dokumentací výrobce a dalšími doklady týkajícími se montáže zařízení a jeho uvedení
do provozu. Mohou se vyskytnout i případy, kdy požárně bezpečnostní zařízení bylo navrženo, vyprojektováno a namontováno podle právních předpisů, normativních požadavků a průvodní dokumentace výrobce (dříve platných), které jeho přístupnost nevyžadovaly. Rovněž pečlivě provedené kolaudační řízení stavby, zejména pokud se jedná o stavby velkého rozsahu, nemusí vést k odhalení některých nedostatků. Osoby, které kontrolují požárně bezpečnostní zařízení mohou využít i informací poskytnutých vlastníkem stavby nebo provozovatelem činnosti, v daných souvislostech je ale vhodné provést vlastní zjištění.

Pokud bylo zjištěno, že zařízení má být přístupné, lze uplatnit požadavek
ke zpřístupnění požárně bezpečnostních zařízení k provedení kontroly na základě výše uvedené povinnosti obsažené v § 5 odst. 1 písm. a) zákona o požární ochraně „udržovat požárně bezpečnostní zařízení v provozuschopném stavu", jejíž splnění se prokazuje, mimo jiné, kontrolou provozuschopnosti provedenou v rozsahu a způsobem stanoveným právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací výrobce podle § 7 odst. 3 vyhlášky o požární prevenci. Rovněž je třeba, v případě, kdy bylo zjištěno, že požárně bezpečnostní zařízení není přístupné, přestože takový požadavek vyplývá z právních předpisů, normativních požadavků nebo průvodní dokumentace výrobce, na tuto skutečnost upozornit právnickou osobu nebo podnikající fyzickou osobu provozující činnost. V takovém případě totiž porušuje povinnost stanovenou předpisy o požární ochraně. Daný stav by mohl vést
až k uložení sankce nebo dalších opatření (např. zákazu činnosti) orgánem vykonávajícím státní požární dozor. Provozovatel činnosti nebo vlastník stavby, by měl mít také vlastní zájem na zajištění požární ochrany a příslušném doložení plnění povinnosti, tj. odstranění zjištěných závad. K tomu by měla přispět i osoba odborně způsobilá (§ 11 zákona o požární ochraně) se znalostí věci po stránce odborné a z hlediska konkrétních podmínek v místě provozování činnosti.


Pro Požáry.cz: -MACH-


-swo-

Sdílet