Ve Vimperku odhalili po 111 letech pamětní desku připomínající největší požár v dějinách města

Na den přesně 111 let od nejničivějšího požáru v dějinách Vimperka byla odhalena pamětní deska připomínající toto hrozné neštěstí.

Požár udeřil neobvykle rychle a opravdu ničivě. Během 4 hodin oheň zničil 48 domů, zabil 5 lidí, z toho 4 v jedné rodině, 75 jich zranil (z toho 30 hasičů) a 1040 dalších připravil o střechu nad hlavou. S požárem bojovalo 27 hasičských sborů a stovky lidí, ale ve větru se oheň šířil velmi rychle,

uvádí Roman Hajník, autor řady populárně-naučných knih o historii Vimperka.

K neštěstí došlo před více než sto lety. Ale na náměstí Svobody hořelo i minulý rok a také zde zemřel jeden člověk. Odhalení pamětní desky vnímáme také jako poděkování hasičům z celého Vimperka za jejich práci, za to, že nasazují to nejcennější, co mají, často i každý den,

uvedla při slavnostním odhalení Jaroslava Martanová, starostka Vimperka.

Ve Vimperku je nyní registrovaných 72 dobrovolných hasičů.

V červnu jsme otevřeli výstavu mapující historii našeho sboru. Výstava si mohou všichni prohlédnout v naší klubovně v Kaplířově ulici. Během prázdnin je zde otevřeno v sobotu od 9 do 11 hodin,

uvádí Jaroslav Hais, starosta Sboru dobrovolných hasičů Vimperk

Jiný termín prohlídky výstavy je možné domluvit po domluvě telefonu 606 178 283 nebo 607 798 311.

27. červenec roku 1904 byl zpočátku letním dnem jako každý jiný. Jen už několik týdnů pořádně nezapršelo, foukal vítr a opět bylo horko, které rozpalovalo šindelové střechy domů, pod nimiž se ukrývaly zásoby krmiva.

Krátce před polednem náhle vypukl v domě č. 34 na pravé straně náměstí požár. Proč, to už se asi nikdy přesně nedozvíme, jisté však je, že to nebylo v tehdejší době nic překvapivého, protože zejména ve 2. polovině 19. století hořelo ve městě poměrně často.

Například v roce 1857 poničil požár zámek, o 2 roky později 13 domů v Kostelní ulici, náměstí nad kostelem a zasáhl i měšťanský pivovar. V roce 1861 vyhořelo mimo zvonice dalších 13 domů, především v dnešní Steinbrenerově ulici. V roce 1876 vyhořely také domy čp. 68 a 69.

Požár v roce 1904 byl ale jiný. Udeřil neobvykle rychle a opravdu ničivě. Během 4 hodin oheň zničil 48 domů, zabil 5 lidí, z toho 4 v jedné rodině, 75 jich zranil (z toho 30 hasičů) a 1040 dalších připravil o střechu nad hlavou. S požárem bojovalo 27 hasičských sborů a stovky lidí, ale ve větru se oheň šířil velmi rychle.

Pomohlo až důkladné kropení střech domů v dolní části náměstí a tehdejší Radniční ulice, dnes ulice Svornosti. Pokud by se totiž nepodařilo zabránit šíření požáru, hrozilo, že by požár zachvátil celé město. Přesto se oheň zastavil až u domu čp. 8 na jedné straně a u domu čp. 41 na straně druhé, postiženy byly ještě domy v okolí náměstí, zejména na západě a severu – dolní část města zůstala uchráněna.

32 hasičských stříkaček bylo v provozu nepřetržitě 42 hodin, přičemž bylo zapotřebí celkem 4 100 metrů hadic.

Domy na náměstí vyhořely až po přízemí, mnohým lidem nezbylo vůbec nic. Zpráva o požáru vyvolala velkou vlnu solidarity po celé Evropě. Z různých zemí přicházely na konto potřebným peněžní částky od bank, firem i jednotlivých lidí. O katastrofě se zmínil i časopis Ilustrovaný svět 2. září 1904:

Není jistě v Čechách člověka a čtenáře novin, který by nebyl slyšel o hrozné požární katastrofě, zachvátivší pošumavské město Vimperk. Požár neobyčejných rozměrů ožebračil právě tu nejchudobnější část obyvatelstva a prvými milodary, jež se sešly ve prospěch pohořelých, zabráněno bylo stěží nejkrutší bídě.

Požár náměstí způsobil vedle nezměrného lidského neštěstí také velké materiální škody, které dosáhly výše okolo 700 000 rakouských korun. Z pojistek mohlo být ihned vyplaceno pouze 156 000 korun. Proto rychle ustanovený výbor, který měl na starosti pomoc postiženým požárem, vyhlásil sbírku, která měla pomoci těm, kteří přišli o všechno.

Výzva byla úspěšná, podařilo se nashromáždit 201 000 korun (včetně 10 000 korun od samotného císaře) a k dispozici bylo dalších 100 000 korun státní bezúročné půjčky, která se nakonec změnila na dar postiženým. Jen tak se mohlo stát, že již po roce byly téměř všechny domy na vimperském náměstí obnoveny.

Když 8. září 1905 ocenil císař František Josef I. ve Vimperku Franze Steinbrenera, tehdejšího velitele vimperských hasičů, zlatou přilbou, vzdal tím vlastně hold nejen vimperským hasičům, kterým při požáru vyhořela zbrojnice a s ní majetek v hodnotě 2 250 rakouských korun, ale i všem, kteří s nasazením vlastního života pomohli požár uhasit.

Oběti největšího vimperského požáru připomíná původní malý náhrobek na vimperském hřbitově, který byl v nedávné době opraven.