Pátek 26. dubna 2024, slouží směna C. Jak poznáte hasiče v prchajícím davu? Jde opačným směrem.

Je libo dům ze slámy?

Je slaměný dům, obydlí budoucnosti? Možná. Každopádně hasičům se určitě ježí všechny chlupy na těle při představě, že budou zachraňovat v domě ze slámy. Je však s podivem, že na tom tyto domy nejsou z hlediska požární odolnosti zas tak špatně.

Zkoušky hoření podle ÖNORM

K tomu, aby nějaký materiál mohl být použit ve vnější zdi, musí splňovat minimálně požadavky stavebního materiálu třídy B2 (normálně zapalitelný). V pokusech, provedených MA39 podle normy ÖNORM, byly tyto hodnoty bez potíží dosaženy. A sice jak pro neupravenou, tak pro impregnovanou pšeničnou slámu s hustotou 90 a také 150 kg/m3. Následný test B1 pro neupravenou pšeničnou slámu ale nebyl úspěšný a byl proto přerušen.

Slámové balíky a odolnost proti ohni

„Zkoušky hoření dle směrnic ASTM ukázaly, že omítnuté zdi ze slámových balíků jsou obzvláště odolné proti ohni. Slámové balíky obsahují dost vzduchu na to, aby zajišťovaly dobrou izolační schopnost, ale kvůli svému kompaktnímu slisování málo vzduchu na to, aby dovolily shoření."

Bericht an die Canada Mortage and Housing Corporation, die oberste kanadische Baubehörde

Podle SHB AGRA-Test (Nové Mexiko) odolala zeď ze slámových balíků při ohni z jedné strany bez problémů testu F30 (30 minut odolnosti proti ohni). Po 30 min. dosahoval teplota v žárovišti 922° C a teplota na vnější straně testované zdi se zvýšila pouze o 12° C. Teprve po 35 minutách prorazily plameny škvírami slaměné zdi. V dalším testu od SHB AGRA–Test byly podrobeny pokusu v žárovišti omítnuté stěny ze slaměných balíků, které vzdorovaly ohni dokonce 120 minut, což by podle DIN 4102, díl 2 odpovídalo skupině odolnosti proti ohni F120. Důvodem pro relativně špatnou hořlavost slaměných balíků – na rozdíl od volné slámy – je, že díky silnému slisování se k centru ohně dostane jen málo vzduchu a oheň se tak rozšiřuje jen zvolna nebo vůbec ne a počínající vnější uhelnatění vytváří – tak jako u dřeva – přídavnou ohnivzdornou vrstvu.

K hodnocení požární odolnosti se dá použít i pohled na stěnu jako jedna část stavby. U omítnutých slaměných zdí zdí nebo u slaměných zdí obložených stavebními deskami s F30, je požární odolnost nosné konstrukce F30 dosažena již tloušťkou omítky resp. sádrokartonových desek (min. 1,5 cm = F30). Zatímco pro běžné stavby jednogeneračních domů (Rakousko mimo Vídně) běžně stačí požární odolnost F30, platí pro některé stavební části téměř všeobecně vyjímky. Pro garážové zdi, příčky v domě a pro vnější zdi obytných domů, které leží na hraně pozemku, musí ve většině rakouských spolkových zemí splňovat celková stavební část požární odolnost F90 (odolnost proti ohni 90 min.). Přezkoušení stavební části, prováděné v rámci tohoto projektu, ukázalo, že z obou stran omítnutá slaměná zeď (uvnitř 2 cm hliněná omítka, venku 2 cm vápenná omítka – obě na nosiči z rákosu) má požární odolnost F90 .

Zajímavé, nemyslíte? A tak, i když jsou zde uváděné zkušební předpisy nečeské, ukazují, že i zdánlivě lehce hořící materiál, může dostatečně dlouho odolávat ohni. Hasiči, těšte se :-))

Zdroj : www.ecn.cz
Sdílet