Úterý 1. prosince 2020, od 07:00 bude sloužit směna C. Jak poznáte hasiče v prchajícím davu? Jde opačným směrem.

Francouzská automobilová plošina Comilev BEA 42

Představujeme vám vysokozdvižnou požární automobilovou plošinu s pracovní dostupnou výškou 42m od u nás poměrně neznámého francouzského výrobce výškové techniky, firmy Comilev.

Comilev BEA42/2005

Pro české hasiče poměrně neznámá francouzská firma Comilev se zabývá výrobou automobilových vysokozdvižných plošin a to nejen pro potřeby protipožární služby již řadu let. Nová éra společnosti však začala v roce 1994, kdy došlo k přerodu firmy a změně akcionářů, čili vlastníků. Od té doby Comilev produkuje velké množství dle francouzských uživatelů spolehlivých automobilových plošin zejména pro komerční účely a čas od času vyrobí i hasičskou verzi. Jednou z nich se zabývá i tento článek.

Jedná se o automobilovou vysokozdvižnou požární plošinu o maximální dostupné pracovní výšce 42 metrů, která je postavena na robustním upraveném šestikolovém německém podvozku MAN řady TGA. U francouzských hasičů nese označení Bras Elevateur Aerien BEA 42 a zařazena ve výjezdu Service Départemental Incendie et de Secours SDIS 77 de Seine-et-Marne od roku 2005, její dvojče pak od roku 2006. Slouží na stanicích CIS de Savigny-le-Temple et Saint-Germain sur-Morin.

Již na první pohled působí tato automobilová plošina impozantním dojmem, masivně vypadá již samotný zvolený podvozek MAN. A tím můžeme také začít naše malé pojednání o tomto speciálu.

Podvozek MAN je řady TGA s krátkou kabinou pro dvojici hasičů – strojník a velitel vozu. Celé označení podvozku je MAN TGA 26.350 6×2/2 LL, tzn. šasi o tonáži 26t, výkon motoru 350 koní s počtem náprav 3, počtem hnaných náprav 1 a konečně počtem řiditelných náprav 2 (přední a druhá zadní). Kabina na plošině je typu M, čili ta nejmenší, co se na řadu TGA dodává, což je vzhledem užitné hodnotě automobilu však plně dostačující. Není to přeci jen dálkový kamion.

Samotný podvozek, jehož základ vzniká v mateřském závodě MAN, je speciálně upraven partnerskou firmou Toni Maurer GmbH & Co. KG, která se zabývá úpravou podvozků MAN již dlouhou řadu let. Mimo jiné má na svědomí např. tunelový speciál Janus 4000. Téměř každá firma vyrábějící nákladní vozy, má svého úpravce podvozků, MAN má GmbH & Co. KG Toniho Maurera, který dokáže, že i nemožné je možné, švédská Scania má svojí Laxu atd. Ani naše Tatra není výjimkou. Tolik tady o podvozku, přejděme na samotnou požární nástavbu, tvořenu vysokozdvižnou plošinou.

Požární nástavba, kterou tvoří vysokozdvižná plošina a její spodní část, je vyrobena francouzskou společností Comilev. Spodní část nástavby zahrnuje úložné prostory na vybavení, ovládání vzpor a otoč plošiny s hlavním ovládacím pultem, u kterého sedí strojník a vše za pomoci dvojice joysticků ovládá přes počítačem řízené funkce AP.

Před sebou má přehledný barevný display, na kterém vidí všechny probíhající činnosti plošiny tak, jak je zachycují všudypřítomné senzory, nad ním je pak malý monitor pro přenášení obrazu z koše. Než se začne s plošinou pracovat, je třeba jí ustavit do správné stabilizované polohy, což zajistí čtveřice vzpor typu H, které jsou rovněž řízeny počítačem. Pokud je vše jak má být, může se začít pracovat s ramenem. V případě potřeby nějakého vybavení, jenž zahrnuje běžné věci, používané v rámci činnosti a určení plošiny, vyjme se z úložného prostoru, kterých je na nástavbě celkem sedm. Najdeme v něm např. dýchací přístroje, podkladové desky vzpor, hadice na přívod vody, nářadí, nosítka, osvětlovací balón a další potřebné věci. Všechny skříně kryjí hliníkové roletky s podélným madlem. Přístup na pochozí plochu nástavby je zajištěn trojicí schodů. Na nástavbě je hned za kabinou uložen rám pro uchycení nosítek na pracovním koši a také elektrocentrála.

Samotná plošina je klasické koncepce, jaká se dnes při výrobě vysokozdvižných plošin používá, tvoří jí tedy teleskopická ramena. Většinou mají plošiny ramena dvě, Comilev BEA 42 má na rozdíl od nich ramena hned tři. Hlavní rameno je čtyřdílné, druhé rameno je třídílné a koncové má jednu část s malou otočí a pracovním košem, který je schopen dosáhnout max. pracovní výšky 42 metrů, vyložení do boku je 22 metrů. Suchovod je tažen po pravé straně hlavního ramene, poté přes kolena levou částí druhého do koncové armatury ke koši. Hydraulika, tlakový vzduch ze zásobníků (talkové láhve v pouzdru na dolní otoči naproti ovládání AP) a také přívod elektrické energie, toto vše vede také po sadě či částečně uvnitř ramen.

Samotný pracovní koš je umístěn na otoči koncového třetího ramene. Co to znamená, je všem jasné, lze s ním manipulovat nikoliv jen pouze ve směru otočení plošiny, ale díky hydraulické otoči také libovolně mimo směr ramen dle potřeby hasičů. Pracovní koš je standardní moderní koncepce, jak je tomu dnes u značkových AP běžné. Nosnost za použití vodní lafety je 400 kg, bráno obecně čtyři hasiči, resp. tři v plné výstroji a výzbroji. Najdeme v něm druhé ovládání plošiny, přípojky energie, hydrauliky, tlakového vzduchu a kromě lafetové proudnice s průtokem 4000 l/min, kterou lze ovládat dálkově na elektrický pohon také další vývod vody + skrápěcí zařízení (ochranná vodní clona koše).

Konstrukce koše má v sobě zabudovaný úchyt pro lezecké práce a také pro nosítka, jenž jsou součástí výbavy. V rámci výbavy najdeme v koši dále trojici 500 W halogenových světel, úchyt pro osvětlovací balón, dvojici kamer včetně infra a také senzory pro snímání okolní teploty a síly větru. Do koše se nastupuje z pravé strany, v předu je výklopná pracovní plošinka.

Barevné provedení prvního vyrobeného automobilu vychází ze staršího designu hasičských vozů ve Francii, druhá BEA 42 je již dle nynějšího běžného standartu francouzských hasičských vozidel. Základ tvoří červená barva, vhodně doplněná reflexními prvky žluté barvy, oproti dříve používané bílé. Rameno je však i dnes bílé, stejně tak i střecha a nárazník. Na střeše kabiny je namontována dvojice modrých rotačních majáků, kterou doplňují dvě LED světla v přední masce, na zádi je taktéž dvojice LED světel, vyzařujících modrou barvu.

TTD BEA 42 MAN/Comilev

  • Podvozek: MAN
  • Označení: MAN TGA 26.350 6×2/2
  • Motor: D2066LF03 10 518 ccm
  • Výkon: 257 kW/350 koní
  • Převodovka: automatická řady ZF
  • Nástavba: Comilev
  • Označení: Bras Elevateur Aerien BEA 42
  • Konstrukce plošiny: ocelová, teleskopická, tříramenná
  • Max. dostupná pracovní výška: 42 m
  • Max. boční vyložení: 22 m
  • Nosnost prac. koše: max. 400 kg
  • Délka: 10 400 mm
  • Šířka: 2550 mm
  • Výška: 3545 mm
  • Celková hmotnost: 26 000 kg

Provedením ramene, které končí za kabinou a nikoliv na ní, jak je tomu u běžných plošin zvykem, bylo dosaženo rapidního snížení celkové výšky vozidla. Ta je jen tři a půl metru, což při použití standardního podvozku a rozměrech plošiny s dostupem 42 m, je vskutku výborné. Celkově tato plošina působí skvělým dojmem, což potvrzují na můj dotaz i hasiči ze SDIS 77, kde jsou obě BEA-42 ve výjezdu již pár let.

V galerii najdete také další teleskopickou požární plošinu Comilev BEA 27 o max. dostupné pracovní výšce 27 metrů, jenž je postavena na domácím podvozku Renault, zařazenou u Service Départemental Incendie et de Secours SDIS 40 na požární stanici CSP Biscarosse a také snímek Comilev BEA 19,5, která je neobvyklá tím, že má výsuvnou otoč.

Foto a info: Comilev, MAN/Toni Maurer, SDIS 77, web a fóra francouzských hasičů (Forum Pompier, ptitangefoto92­.skyblog.com)

Sdílet