Pátek 4. prosince 2020, slouží směna C. Jak poznáte hasiče v prchajícím davu? Jde opačným směrem.

Hlavní báňská záchranná stanice Praha

Server Požáry.cz navštívil naše kolegy záchranáře zasahující v podzemí pod hlavičkou pražské Hlavní báňské záchranné stanice, sídlící v městské části Motol v areálu firmy Energie stavební a báňská, a.s. Hlavní báňská záchranná stanice Praha vznikla k 1. 1. 2006 z původní Závodní báňské záchranné stanice. Její základy sahají k báňským záchranářům kladenských dolů, po jejich zrušení byla zřízena.

Server Požáry.cz navštívil naše kolegy záchranáře zasahující v podzemí pod hlavičkou pražské Hlavní báňské záchranné stanice, sídlící v městské části Motol v areálu firmy Energie stavební a báňská, a.s. Hlavní báňská záchranná stanice Praha vznikla k 1. 1. 2006 z původní Závodní báňské záchranné stanice. Její základy sahají k báňským záchranářům kladenských dolů, po jejich zrušení byla zřízena.

Mnoho z vás asi napadne, proč je v hlavním městě stanice báňských záchranářů, když zde nejsou žádné doly. Vysvětlení je prosté, Hlavní báňská záchranná stanice Praha, a.s., dále jen HBZS, byla zřízena na záchranné práce při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, tedy především v oblasti podzemního stavitelství. To je v Praze více než rozsáhlé, stavba železničních a silničních tunelů, podzemní kolektory a mnoho dalších kanálů či šachet. Zde všude je potencionální pracovní prostředí pražské HBZS. Na základě platné legislativy může Český báňský úřad nařídit organizacím, které vykonávají činnost prováděnou hornickým způsobem v podzemí, zajistit pro tyto práce báňskou záchrannou službu (BZS). Pokud jednotlivé firmy nemají svojí báňskou záchrannou stanici, zajistí si tuto službu u HBZS Praha a potom přispívají na její vybavení a provoz. 

Úkolem báňské záchranné služby je provádět práce a rychlé a účinné zásahy k záchraně lidských životů a majetku při haváriích včetně poskytování první pomocí v podzemí, zdolávání havárií a odstraňování následků havárií. Kromě těchto úkolů vykonává i jiné činnosti v nedýchatelném nebo zdraví škodlivém prostředí a další speciální a rizikové práce, např. práce ve výšce a nad volnou hloubkou (§ 4 Vyhl. ČBÚ č. 447/2001 Sb.).

HBZS PRAHA je od roku 2006 také ostatní složkou Integrovaného záchranného systému, a to na základě Dohody o plánované pomoci na vyžádání, uzavřené s Českou republikou, ministerstvem vnitra – generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru České republiky. Na tuto základní dohodu navazují obdobné dohody s HZS hlavního města Prahy a HZS Středočeského kra­je.

Nyní jsou územní České republiky čtyři Hlavní báňské záchranné stanice s tím, že každá má celorepublikovou působnost a každá je poněkud jinak odborně zaměřena. HBZS Ostrava zajišťuje BZS pro organizace, které vykonávají hornickou činnost (těžbu nerostných surovin) v podzemí, HBZS Most pro hornickou činnost na povrchu, HBZS Hodonín pro těžbu ropy, plynu a hlubinné vrtání a HBZS Praha pro činnost prováděnou hornickým způsobem v podzemí, tedy pro podzemní stavitelství. Na územní republiky s nachází také několik Závodních báňských záchranných stanic, v hasičské terminologii volně řečeno něco jako pobočné stanice. Pražská HBZS má v obvodu působnosti ZBZS Odolov, kterou metodicky řídí.

Důvody existence HBZS Praha již znáte. Pojďme se tedy podívat co je HBZS a kdo to vlastně jsou pražští bánští záchranáři a co je jejich úkolem. Jak již bylo řečeno, Hlavní báňská záchranná stanice Praha zajišťuje úkoly dle Vyhlášky ČBÚ č. 447/2001 Sb., o báňské záchranné službě, na pracovištích, na nichž je vykonávána činnost prováděná hornickým způsobem v podzemí, pokud ČBÚ s ohledem na povahu prací, jejich rizikovost a s přihlédnutím k místním podmínkám nařídí organizaci zajištění báňské záchranné služby (§ 6 odst. 4 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě). Tyto úkoly zajišťuje z rozhodnutí Českého báňského úřadu (ČBÚ) HBZS Praha od 1.1. 2006 na území celé České republiky.

HBZS PRAHA má jako každá obdobná složka také svůj služební řád, který jasně definuje práva a povinnosti, úkoly, činnost jednotlivých osob v rámci zařazení ve funkcích a mnoho dalšího. Zjednodušeně je to dokument, stanovující podmínky provozu HBZS.

HBZS PRAHA zajišťuje nepřetržitou pohotovost svých sil a prostředků v sídle firmy. Z tohoto místa do dvou minut od nahlášení nehody vyjíždí zásahové vozidlo s pětičlennou četou báňských záchranářů, mechanikem a velitelem báňských záchranných sborů. Pohotovost na stanici je neprodleně obnovována z domácí pohotovosti. Zásahové vybavení HBZS je specializováno na činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí. Z toho vyplývá základní vybavení, trvale naložené v zásahovém vozidle, i další materiál připravený v prostorách stanice k okamžitému použití. Činnost je zajišťována dvojicí šestimístných zásahových vozidel, osobním vozidlem velitele báňských záchranných sborů, devítimístným vozidlem pro svoz domácí pohotovosti a dalšími vozidly pro kontrolní a komerční činnost. Zásahová vozidla jsou trvale vybavena především dýchací technikou stávající ze čtyřhodinových pracovních kyslíkových přístrojů Dräger BG 174 s uzavřeným okruhem a vybavením pro zásahy v nedýchatelném ovzduší včetně případné evakuace a transportu postižených z podzemní.

U hasičů je zaběhnutý režim služeb 24/48, u HZS podniků pak různé turnusy služeb v délce 12 hodin, HBZS PRAHA má systém služeb naprosto odlišný. Pohotovostní služba na HBZS je organizována zpravidla jako nepřetržitá, s týdenním cyklem 168 hodin; začíná v pátek v 07.00 hod. Báňští záchranáři v týdenní pohotovosti absolvují každý den 8 hodin školení, výcviku nebo zaměstnání na určeném pracovišti a 16 hodin pohotovosti na dohodnutém místě.

Výkon povolání báňského záchranáře je náročný na odbornou způsobilost, fyzickou i psychickou zdatnost. Nový záchranář může vykonávat tuto činnost po absolvování úvodního školení a výcviku v délce 80 hodin. To je ale pouze minimum, které musí znát. Při zásahu v nulové viditelnosti, v koncentraci toxických plynů či při pomoci postiženým osobám je záchranář vystaven velkému stresu a jen časté a pravidelné opakování všech činností záchranáře může zaručit minimalizování rizika selhání lidského faktoru v náročné situaci. K výchově zdatného a způsobilého záchranáře je nezbytné trvalé obnovování všech znalostí a návyků, proto je velká pozornost věnována právě výcviku a školení nových i stávajících záchranářů.

Tolik tedy o HBZS PRAHA tzv. oficiálním pohledem. Naše jednotka HZS SŽDC Praha posledních několik měsíců poměrně úzce spolupracuje s HBZS a to zejména v rámci výcviku. Na motolské základně báňských záchranářů je vybudovaný cviční polygon pro činnost v dýchací technice a drážní hasiči tam jezdí na výcvik. V poslední době v ,,dýmnici" cvičí i naši kolegové od městských hasičů ze stanice Smíchov. HBZS PRAHA je jistě zajímavým tématem a tak slovo dalo slovo a na světě byla domluva s ředitelem báňských záchranářům, Ing. Petrem Šarbochem na téma napsání článku o složce, kterou vede. Jednoho letního dne jsem v civilu dorazil na jejich motolskou základnu, kde mi pan ředitel vstřícně přivítal a ochotně odpovídal na mé otázky ohledně činnosti HBZS a jejich techniky, resp. všeho, co se báňských záchranářů týká. Většinu zejména legislativních dotazů máte zodpovězených již v úvodních odstavcích článku, nyní se na sídlo pražské HBZS podívejme mým pohledem.

Po zhruba hodinové konverzaci u ředitele se mě ujali další z vedoucích pracovníků HBZS – zástupce ředitele Ing. Vlastimil Modroch a hlavní mechanik p. Vladimír Herold – a následovala prohlídka celého areálu. Začala již na samotném dvoře, kde parkují osobní a dodávkové zásahové automobily v barvách HBZS, jedná se o Škodovky modelů Fabia Combi a Octavia Combi, terénní Ladu Nivu, Forda Tranist. Poté následovala prohlídka prostor pro očistu a údržbu dýchacích přístrojů a plnění tlakových lahví, zkušební stolice Dräger, skladu ochranných prostředků, osobní výzbroje a výstroje a technických prostředků.

Vše pochází od renomovaných výrobců, dýchací technika je od firmy Dräger, kyslíkové modely BG 174, vzduchové řady PA, stejné značky jsou i ochranné přilby v modré barvě, dále jsou ve vybavení HBZS ochranné obleky Záchranář, protichemické přetlakové ochranné obleky OPCH PO 90, důlní osobní svítilny, ruční nářadí HILTI, sondové teploměry, vyprošťovací zařízení Holmatro včetně pneumatických zvedacích vaků, motorové pily a rozbušovaní adaptéry Husqvarna. Výběr z těchto věcí je umístěn v zásahovém automobilu prvního výjezdu značky Ford Transit, který parkuje v sousedící garáži.

Všechny prostředky mimo automobil jsou přehledně uloženy, každý dýchací přístroj má svůj stojan, prostě tak to má být. Po prohlídce garáže a prostor, určených pro přímé záchranářské prostředky následovala ukázka kvalitně vybavené posilovny, kam chodí záchranáři utužovat svojí kondici a svalstvo. Krom strojů od ,,Kettlera" mají možnost zahrát si i stolní tenis.

Za posilovnou se nachází dílna servisu hasících přístrojů. Tato činnost je dalším vedlejším produktem HBZS PRAHA, dílna je kompletně vybavena vším potřebným pro servisní a revizní činnost HP a tlakových lahví. Krom toho provádí HBZS na své motolské základně také laboratorní práce, především rozbory ovzduší a analýzy pevných paliv a vody.

Posledním navštíveným místem ve venkovní hale byla jak říkají bánští záchranáři ,,dýmnice". Je to vlastně cvičný polygon pro simulovanou činnost v dýchací technice. Celá trasa je cca 100 m dlouhá a cvičící záchranář či hasič se na ní setká s nejrůznějšími nástrahami ve formě kouře, zvukových efektů, naprosté tmy, stísněných prostor, no prostě všeho, co jde na takovémto zařízení udělat. Než vleze dovnitř, čeká ho nekonečný žebřík. Toto vše se provádí samozřejmě se spuštěným dýchacím přístrojem. Nad bezpečností cvičících osob bdí několik kamer, v případě potřeby je možné okamžitě zakouřený prostor odvětrat, odejmout přední stranu klece a vytáhnout indisponovanou osobu ven. V prostorách polygonu se nachází také cvičná lezecká stěna.

Po prohlídce venkovní haly následoval návrat do hlavní budovy, kde jsou v jejím prvním patře služební prostory sloužící pohotovosti. Velitelská kancelář, kuchyň, jídelna, denní místnost, ložnice, učebna s internetem, kuřárna. Vše je téměř stejné, jako na každé hasičské stanici. V této budově mají bánští záchranáři také k dispozici saunu. Přízemí je určeno kancelářím vedení HBZS.

Jak již bylo řečeno, hlavním úkolem a činností HBZS Praha je poskytování báňské záchranné služby. V současné době však výše příspěvků, kterými jednotlivé organizace přispívají na vybavení a provoz HBZS Praha, zdaleka nestačí na pokrytí nákladů, které s provozem stanice souvisí. Proto musí pražští záchranáři rozvíjet také různé komerční činnosti, při kterých využívají své záchranářské odbornosti a speciální techniky. Jedná se především o práce v nedýchatelném a agresivním prostředí, práce ve výškách a nad volnou hloubkou (průzkumy opuštěných prostor, hloubení jam, ražení štol a tunelů, trhání celistvých betonových a skalních bloků atd.). HBZS Praha také nabízí širokou škálu vrtných prací, zejména řízené horizontální vrty pro pokládání potrubí bezvýkopovou technologií, podvrty komunikací, vrty pro tepelná čerpadla či vrtané studny. Podrobnou nabídku činností a další informace mohou zájemci nalézt na adrese www.hbzs-praha.cz .

Závěrem lze jen poděkovat řediteli a ostatním pracovníkům HBZS PRAHA za umožnění pořízení malé reportáže o nich samotných a jejich práci. Nutno konstatovat, že kvalitní technika a špičkový výcvik báňských záchranářů z pražské Motola byl již mnohokrát potřeba a je dobré vědět, že i v našem hlavním městě tato důležitá složka sídlí.

-wap-

Sdílet