Pátek 19. dubna 2024, slouží směna B. Jak poznáte hasiče v prchajícím davu? Jde opačným směrem.

Kontrola přileb a jejich životnost

Kontrola přileb proběhla u HZS MSK začátkem září. Těmto kontrolám předcházely dotazy od HZS z celé republiky na jejich životnost. Proto jsme vytvořili jakýsi informační dopis, který dostaly všechny HZS krajů. V tomto dopise se upřesňuje, jak je to vlastně s životností a s kontrolami přileb, což nebylo v minulosti příliš zdůrazňováno.

Setkali jsme se s kladnou reakcí a začaly se domlouvat kontroly přileb u HZS krajů. První větší kontrola proběhla u již výše zmiňovaného HZS MSK.

Na tuto akci jsme si s kolegou vyhradili celý první týden v září a projeli jsem všechny stanice v kraji kromě územního odboru Bruntál. Za čtyři dny jsme stihli zkontrolovat cca 752 přileb – jenom samotná Ostrava jich má kolem 350 ks.

Při kontrolách jsme se zaměřili především na starší přilby, které byly nakupovány jako jedny z prvních. Ty dodával ještě tehdejší distributor fa. Drager. U těchto někdy i více než 15 let starých přileb jsme se setkali především s poškozením skořepiny jako takové. V mnoha případech šlo o tepelný šok, mechanické poškození a v neposlední řadě i o ztrátu luminscence a barevnosti. Poslední závada není nějak závažná, ale bohužel požadavky na barevnost přilby je stanovena jasně zelenožlutá lumiscenční viz. vyhláška 255/99 částka 86 str.57. V menším množství se objevily i závady na náhlavním systému, poškrábané zlaté štíty a pracovní brýle.

Vrátím se ještě k těm závadám, mechanické poškození je víceméně jasné. Jedná se především o vrypy do skořepiny nebo deformaci následkem nárazu. Zajímavější je tepelný šok, ten je způsobený přehřátím přilby a to nemusí být ve smyslu, že s přilbou projdu požárem. Tato závada nastane po vystavením přilby tepelnému toku většímu než 14kW na m2 po dobu 8 min, který už není schopna přilba odrazit, ale naopak ho do sebe absorbuje. To má v konečné fázi za následek to, že skořepina přilby změkne tzv. zgumovatí a už nebude nikdy schopna mít takové ochranné vlastnosti, jako měla před vystavením tepelnému šoku. Setkali jsme se s názory hasičů, kteří si bránili svoji milovanou přilbu proti vyřazení slovy „však mi to nevadí já už tu přilbu mam 15 roku a nevadi mi, že je změklá to je ještě dobré“.

Ono na druhou stranu problém nastane ve chvíli, kdy se ten daný hasič dostane do situace, ve které mu bude přilba spíše přítěží, než osobní ochrannou pomůckou. Myslím tím, že komukoli se může stát, že zůstane někde viset nebo se zasekne s přilbou v nějaké skulině v konstrukci a nebude schopen si rukou odepnou podbradní řemínek. S tímto výrobce počítal a proto je podbradník vyvinutý tak, aby se při určité síle vyvinuté na cvočky zasazené ve skořepině přilby tyto cvočky odeply a umožnily tím uvolnit hlavu z přilby. U novějších typů se vylomí zapínací přezka. Jenže pokud máte změklou skořepinu toto se nestane, protože tah hlavy není přenášen na cvočky nýbrž na samotné tzv. „uši přilby“ ( část přilby ve které je upevněn podbradník) ty se začnou deformovat a člověk je škrcen podbradníkem, který se neodepne a zároveň jsou mu drceny lícní kosti stahující se skořepinou.

Dále jsme se také setkali s lidovou tvorbou – viz. přiložené fotografie. Některé zásahy do přilby byly opravdu zajímavé, až životu nebezpečné i umělecká tvorba nezná hranic. Každý chce mít svůj originální kousek i já mám na přilbě samolepky se jménem a jednotkou ovšem všeho moc škodí. Nehledě na to, že výrobce nedoporučuje používat neoriginální nálepky a to z jednoho důvodu. Lepidlo, které je použito na obyčejných nálepkách, je pro povrchovou úpravu přilby agresivní. Samozřejmě myslí se tím v rozsahu několika měsíců, které tam ta nálepka je. A druhým důvodem je hořlavost obyčejných nálepek, což taky moc nepřispívá životnosti a odolnosti skořepiny.

Když to shrneme: přilba sice má výrobcem neomezenou životnost, ale to jen za určitých podmínek. Tyto podmínky by se měly dodržovat každé dva roky, kontrola technikem firmy MSA a po každém vystavení přilby náročným podmínkám tj. přehřátí anebo extrémnímu mechanickému poškození, to kontroluje vyškolený technik na stanici. Přilba tedy nezničitelná není, jak si mnoho lidi myslelo a hlavně je to OSOBNÍ ochranný prostředek. To znamená, že by se každý měl ke své přilbě chovat a starat se o ni tak, aby mu sloužila co nejdéle.


Vít Borový
MSA Auer



-swo-

Sdílet