Čtvrtek 28. března 2024, slouží směna A. Jak poznáte hasiče v prchajícím davu? Jde opačným směrem.

A znovu jsou tady omezovače

Existuje velké množství družstev, které se zabývají požárním sportem na různé úrovni.


Abychom mohli jednodušeji popsat veškeré nelogičnosti, které provázejí zavádění tohoto kontroverzního prostředku do požárního sportu, zkuste si vše uvádět na analogii například z Formulí 1. Ona totiž formule 1 je sport stejně jako sport požární, raději užívám slova hasičský, a platí zde obdobné principy jako u všech sportů. Jen ze zcela zvláštního důvodu jsou u ostatních sportu přijímány zcela samozřejmě zatímco o sportu požárního se jim bráníme.
Všechna, zdůrazňuji všechna, družstva, která se seriózněji zabývají požárním sportem mají sportovně upravený stroj. A takový stroj samozřejmě nemohou používat k zásahům. Pokud toto některá družstva činí, pak koketují s porušováním zákona, protože zcela záměrně snižují spolehlivost zásahové techniky. Není to však problém požárního sportu. Je to jako bychom s formulí jedna vyjeli do běžného provozu. Nejenže bychom ji zničili, tedy přišli o investice do ní vložené, ale navíc je to zakázáno, ale pravidla pro Formuli 1 to samozřejmě neřeší. U zásahových strojů je to zcela shodné, je to na hraně, ale spíše za hranou zákona, a především tím sbor přichází o investice vložené do tohoto stroje. Pokud to shrneme. Pokud družstvo sportovně upravuje zásahový stroj, pak nejspíše porušuje zákon, ale rozhodně to nemají řešit omezovače v pravidlech požárního sportu, ale někdo zcela jiný. Mohu jen doplnit, že takové družstvo neznám.
Úprava závodního stroje je nákladná a opravdu si ji nemohou dovolit všichni. Ostatně jako v každém sportu. Představme si, že přijdu do Formule 1 s tisícovkou v kapse a řeknu, že se chci zúčastnit závodu a protože by to bylo nespravedlivé tak i všechny ostatní stáje musí mít k dispozici také tisícovku. Připadá nám to absurdní, ale právě toto je jeden z hlavních argumentů zastánců omezovačů. Ferrari vítězí protože má nejvíce peněz, nejlepší techniky a jezdce a připadá nám to logické. V požárním sportu naštěstí takové peníze nejsou, ale přesto existují družstva, která prostě mají více prostředků. Ty peníze si poctivě vydělala, nebo dostala od sponzorů. Všichni mají stejné podmínky. Všichni si mohou při vynaložení potřebného úsilí peníze opatřit. O tom je také sport a všeobecně to všichni vnímáme, jen u sportu požárního to někteří, z mi neznámých důvodu, nechtějí vidět.
A teď k samotnému omezovači. V článku se mimo jiné dozvíme, že na „sériově vyrobené“ PS 12 (ten pojem mi u desítek typů a druhů, které se za desítky let vyrobily není jasný) nemá omezovač žádný vliv jen prodlouží čas plnění hadic o 8 s. Po úpravě na průtok 1400 l/min lze očekávat prodloužení o 6 s. Počítejte se mnou. S „běžnou“ PS 12 může kvalitní družstvo dosáhnou výstřiku z proudnic okolo 22 s. Přičteme-li 6 sekund dostáváme se k číslu 28 s a tedy výslednému času okolo 35 s na nástřikové terče. Mám jednoduchý dotaz. Co má tohle společného se sportem? Kvalitní proudař zaklekne k terčům s klasickými hadicemi mezi 17 a 18 sekundou. Co bude dělat zbývajících 10 sekund mi zůstává záhadou stejně jako to, koho to vlastně bude bavit.
Příprava na základně bude také velký problém. Prapodivné zařízení o délce 42 cm znemožní probíhat po pravé straně stroje, jak to praktikují stovky družstev. Připočteme-li šířku hadice B, která bude před omezovačem, pak nám zbývá skutečně minimum prostoru, zda vůbec nějaký, na koš a strojníka, který zde také musí probíhat. Řeknu to jasněji. Družstva, která se budou chtít zúčastnit soutěží, na kterých budou omezovače použity budou muset natrénovat zcela jiné pojetí útoku než tomu bude na běžných pohárových soutěžích, kde se samozřejmě nebudou omezovače používat. K tomuto tréninku navíc budou muset mít omezovače k dispozici, ale k tomu později. Jinak řečeno omezovač omezí desítky družstev, která si budou muset pouze a jen pro tuto příležitost natrénovat zcela rozdílný útok, než jak jej praktikují dnes. Opravdu si myslíte, že ta „chudá“ družstva, která trénují jednou za rok a pro něž je určeno toto opatření, budou ochotna zařízení zakoupit a trénovat s ním.
Na závěr argumentů proti, byť by se jistě našlo i mnoho dalších, lze uvézt ten hlavní a tím jsou lidé. Veškerá technika je podružná, nejdůležitější jsou vždy kvalitně trénovaní a výkonní členové družstev. Právě ti vždy rozhodují a budou rozhodovat o kvalitě družstva, technika je pouze tou méně podstatnou částí skládačky, byť samozřejmě na vrcholové úrovni části důležitou. Omezovače jsou degradací a urážkou těch, kteří investovali roky do přípravy a zdokonalování svých schopností. Omezovačem postavíme v útoku všechny na stejnou úroveň, na úroveň naprostých začátečníků, protože za 28 s doběhne k terčům i průměrné 13leté dítě.
Je z podivem, že ve změní argumentů „pro“ ten jediný logický téměř zaniká. Ano i pro je zde argument, za který se obecně hodlám postavit. Tím argumentem je bezpečnost. Požárním útok bude nesporně bezpečnější. Ovšem je zde několik ale. Za prvé se omezovače budou používat pouze na postupových soutěžích. V soutěžích pohárových, kterých je drtivá většina se neuplatní. Za druhé jsem byl účasten několika mistrovství ĆR v různých kategorií v posledních 7 letech. Nezaznamenal jsem žádné zranění způsobné v požárním útoku, které by souviselo s výkonem stroje. Stovky a štafety jsou podstatně nebezpečnější. Za třetí je určitá míra rizika nutná. Všichni ji podstupují dobrovolně a opatření k jeho snížení se uskutečňují např. pojistky na hadicích. Pro koho jsou závody pořádány? Pro závodníky a diváky. Co atraktivního by zbylo z královské disciplíny po zavedení omezovačů? Toto není řečnická otázka. Odpověď zní nic.
Důležitým prvkem v zavádění omezovačů je pochopitelně ekonomická otázka. Firma THT, s.r.o. Polička by se jistě nepustila do vývoje a výroby pokud by neočekávala zisk, což ji můžeme vyčítat jen stěží. Uvažujme tedy, jak tohoto zisku dosáhne. Po povinném zavedení omezovačů lze očekávat, že budou zakoupeny minimálně všemi okresními i krajskými organizacemi a to jak profesionálními tak dobrovolnými. Z různých důvodu je budou nuceni zakoupit i družstva, která budou mít vysoké ambice na krajské nebo celorepublikové úrovni, například z důvodu nutnosti celkové reorganizace přípravy základny. A ptám se tedy, v čem je ten příspěvek „slabším“ družstvům, která si nebudou moci omezovače dovolit. Kolik z těchto „slabších“ družstvem investuje jistě nemalou částku do omezovače, když si dnes nemohou dovolit např. úpravu stroje.
Omezovače si jistě také zakoupí firmy působící v úpravě strojů. Jejich důvod bude na snadě. Nalézt způsob jak omezovače obelstít. Použiji zde tvrdá slova, ale kdo tvrdí, že to nejde, lže. A budou se tak prodávat speciální čerpadla pouze na omezovače a opět si je budou moci dovolit jen ta „bohatší“ družstva. V důsledku toho dojde k úpravám omezovače, a družstva si budou muset pořídit jiný typ a vznikne nám hezké ekonomicky výhodné kolečko (ne pro sbory), které nebude mít s požárním sportem již nic společného.
Shrňme si tedy celý článek. Stroje určené k zásahu nesmí být sportovně upravovány a rozhodně to neřeší a ani nemají řešit pravidla požárního sportu. Požární sport je sport a je tedy zcela legitimní, že existují družstva, která mají lepší materiál a podmínky než družstva jiná, je to tak ve všech sportech. Zavedení omezovačů povede k razantním změnám v požárním útoku, které podstatně sníží jeho atraktivnost, zato se stane bezpečnější. Omezovače ještě zvětší rozdíly mezi „bohatými“ a „chudými“ (přičemž zdůrazňuji, že tyto rozdíly jsou dány pouze schopnostmi členů jednotlivých jednotek), protože zvýší ekonomickou náročnost požárního sportu. A především zdůrazňují, že současné důvody pro zavedení omezovačů jsou již dnes ryze ekonomického charakteru a nemají se samotným požárním sportem nic společného.

Petr Holuša
Sdílet