Pátek 3. unora 2023, slouží směna B. Jak poznáte hasiče v prchajícím davu? Jde opačným směrem.

Sbor dobrovolných hasičů v Kuklíku vznikl nařízením, v současné době je hlavním nositelem kulturní činnosti

Hasiči z Kuklíku (okres Žďár nad Sázavou) oslavili osmdesátiny. Sbor byl založen občany 17. 5. 1936 a je do dnešní doby významnou organizací obce zajišťující požární ochranu a aktivně se zapojuje do kulturní činnosti obce.

V sobotu 11. 6. 2016 se v sále hasičské zbrojnice v Kuklíku konala slavnostní valná hromada při příležitosti 80. výročí založení sboru. Zasloužilým členům byla udělena vyznamenání.

Sbor jako organizace obdržel z rukou zástupců výkonného výboru okresního sdružení hasičů br. Ladislava Procházky a Stanislava Kříže děkovný list od OSH Žďár nad Sázavou. Po schůzi následovalo společenské posezení pro rodinné příslušníky, jako poděkování za podporu při dobrovolné práci ve prospěch hasičského hnutí.

O týden později 18. 6. 2016 se u hasičské zbrojnice konal program pro veřejnost. Od 15 hodin probíhalo vítání sborů. Jako poděkování obdrželi pamětní dárek k výročí. Samotná oslava započala úderem 16. hodiny slavnostním nástupem dvaceti spřátelených sborů vč. praporečníků.

Po státní hymně všechny přítomné přivítal člen výboru Ing. Radek Regent, zvláště náměstka starosty SH ČMS a starosty Krajského sdružení hasičů Jana Slámečku, členy VV OSH Žďár nad Sázavou Ladislava Procházku a Ing. Vlastimila Kakače, vedoucího aktivu zasloužilých hasičů Ladislava Fajmona.

Následovala minuta ticha za zemřelé zakládající členy sboru a jejich pokračovatele. Náměstek starosty Vladimír Peňáz přednesl zprávu o historii a současnosti sboru. Sbor má 56 členů. Jednotka je zařazena JPO 5 a průměrně zasahuje 15–25× ročně, především při technických pomocích. Požáry tvoří malou část zásahů.

Následovala zdravice hostů, kterou za všechny pro horké počasí přednesl Jan Slámečka. Starosta obce Ing. Ladislav Regent, sám člen sboru, vyzdvihl přínos dobrovolných hasičů jako nositelů kultury a hybnou sílu všeho dění v obci. Na připomínku tohoto významného dne dekoroval slavnostní prapor, který sbor pořídil v roce 2011 pamětní stuhou.

A jako správný gratulant nepřišel s prázdnou. Předal veliteli jednotky Ing. Bohdanu Kalinovi sponzorský dar, který dle jeho slov „doufá, že nebude nutno nikdy použit“. Byl jím automatický externí defibrilátor Philips. Tímto zvýšil možnost účinného zásahu v odlehlých koutech Českomoravské vysočiny, kde v zimních měsících jsou složité dopravní možnosti.

Předposledním bodem oficiálního programu bylo přijetí nových 19 členů sboru. Jsou to děti nově založeného družstva mladých hasičů. Průkazy členství ve SH ČMS jim osobně předal starosta krajského sdružení hasičů Jan Slámečka. Po tomto aktu se zvýšila členská základna na 75 členů.

Úplným závěrem bylo ocenění nejpočetnější delegace. Tou byl SDH Maršovice a obdržel 30 litrový sud piva. Pro diváky byl od 17 hodin připraven i bohatý doprovodný program. Zasloužený potlesk sklidili mladí hasiči SDH Kuklík, kteří předvedli zásah s příběhem o požáru domu. Dále vystoupila taneční skupina s neobvyklým názvem „Neprůstřelní řízci s bramborovým salátem“ ze Žďáru nad Sázavou.

Nechyběl ani oblíbený kvíz, v němž zvítězili hasiči z SDH Studnice. Jejich hostem byl Daniel Pantie z Mosambiku, který se v hasičské uniformě účastní cvičení a akcí sboru. K poslechu a tanci hrála „Bystřická kapela, o.s.“ do večera jako dechová hudba a pak do pozdních nočních hodin taneční zábava, tzv. band.

Po celé odpoledne byl připraven bohatý program pro děti. Skákací hrady a kvízy o ceny pro velké hasiče i nehasiče. Celým odpolednem provázel p. František Haněl.

Pro zúčastněné bylo po celý den připravené bohaté občerstvení, speciality z grilu i udírny, gulášek a domácí zákusky, které jsou připomínkou slavných prvorepublikových župních sjezdů, kdy ženy v obci napekly cukroví, které se pak chystalo na tácky. S jmenovkou donátorek, pak byly prodávány a výtěžek byl použit pro účely pořádajícího sboru.

Poslední veřejná oslava založení sboru proběhla před dlouhými 30 lety, kdy sbor slavil 50. výročí založení. Celý průběh oslav konaný na výletišti zaštítilo nádherné letní počasí a umocnilo tak prožitek z dobře připravené akce. Průběh slavnostního odpoledne sledoval velký počet místních občanů.

Akci podpořil Kraj Vysočina a obec Kuklík.

Historie Sboru

V roce 1936 okresní úřad v Novém Městě na Moravě nařídil zdejší obecní radě, aby sbor dobrovolných hasičů ustavila do jednoho měsíce. Starosta obce Jan Greif společně s Františkem Mrkosem, hajným v. v. svolali schůzi občanů na den 10. 5. 1936, kde objasnili účel hasičského sboru a vyzvali občany k jeho založení.

Za členy sboru se přihlásilo 15 občanů. První valná hromada se konala 17. 5. 1936. Starostou byl zvolen Josef Křivánek – hostinský, náměstkem František Mrkos – hajný v. v., jednatelem František Sláma – domkář, pokladníkem Tomáš Jůn – rolník, vzdělavatelem Josef Nepeřil – řídící učitel, náčelníkem Josef Peňáz, podnáčelníky Josef Brož a Čeněk Jílek – domkáři, četaři František Haněl – domkář, Jaroslav Mrkos – rolník, zbrojmistrem František Kocanda, trubači František Havliš – domkář a Josef Kocanda – tesař, samaritány sboru František Greif a Ladislav Laštovica.

Přijetí sboru do župy se konalo dne 19. června 1936. V 6 hodin ráno se konalo cvičení, ve 13 hodin bylo vítání šesti sousedních sborů s počtem 62 členů. Jako hosté byli přítomni Josef Bukáček, župní starosta a Jaroslav Dobrovolný, okrskový velitel.

Byly provedeny ukázky ve cvičení pořadovém a požární cvičení s dvoukolovou stříkačkou. Poté složil místní sbor slib župnímu starostovi a ten je pojal do svazku župy Vilímovy č. 6.

Od té doby se ve funkcích náčelníků – velitelů vystřídali: Peňáz Josef, Veselský Josef, Bureš Josef, Mrkos Jaroslav, Bukáček Jaromír, Burian Václav, Hlaváč Josef, Veselský Josef, Mrkos Jaroslav, Svojanovský Josef, Najmon Emil, Sláma František, Regent Ladislav, Burian Václav, Jiří Libra, Ladislav Laštovica, Bohdan Kalina.

Pro vybavení sboru zakoupila obec v r. 1937 starší vozní stříkačku, zachovalou, ale ostatní vybavení si sbor postupně nakupoval ze svých prostředků. V r. 1951 si zakoupil osobní auto Škoda 650 (8 místné), v r. 1954 převzal motorovou stříkačku PPS 8, v r. 1971 auto valník T 805, které zakoupil MNV, v r. 1986 získal auto skříňové zn. Robur a v r. 1995 PPS 2. V roce 2002 zakoupila obec Kuklík vozidlo CAS 25 3500 M2R Š 706 RTHP.

Sbor se zúčastňuje okrskových soutěží, kde dosahuje pravidelně velmi dobrých umístění, v roce 1959 byli první v okresním kole, rovněž na krajské soutěži byli první a zúčastnili se celostátní soutěže v Bratislavě.

Ve sboru je 21 držitelů medaile „Za příkladnou práci“, patnáct držitelů medaile „Za zásluhy“ a čtyři držitelé medaile „Za mimořádné zásluhy“. Sestra Marie Burianová obdržela mj. nejvyšší hasičské vyznamenání a ocenění, a to „Řád Sv. Floriána“ a titul „Zasloužilý hasič“.

Ve vyšších orgánech působili: Buriánová Marie 20 let v OV a 15 let v KV SPO, jedno funkční období v ÚV SPO a byla delegátem 8 sjezdů SPO. Burián Václav byl 15 roků členem OV SPO a Veselská Miroslava působila 6 let v OV SPO. Odbornost Hasič III. stupně získali 3 členové, odbornost Hasič II. stupně získalo 11 členů.

Rovněž velkou měrou se hasiči zasloužili o výstavbu nové požární zbrojnice, která byla otevřena v roce 1976. Na této stavbě odpracovali cca 7500 brigádnických hodin. V roce 2012 byla provedena přestavba hasičské zbrojnice a úprava okolí.

V současné době jsou hasiči na Kuklíku hlavními nositeli kulturní činnosti. Pořádají taneční zábavy v přírodě, tradiční merendy, dvakrát za rok se scházejí na klubových akcích nazvaných „Zahájení a ukončení letní sezóny“, spojených s pečením selete nebo ohříváním uzenin v udírně, v letošním roce navštívili se svými rodinnými příslušníky muzikál Tři mušketýři.

Samozřejmě podstatou sboru je zajištění represní činnosti na základě smlouvy o vzájemné spolupráci, uzavřené mezi SDH Kuklík a obcí Kuklík. Pořízením vozidla CAS 25 RTHP obcí v roce 2002 se rozšířil akční radius zásahové jednotky i mimo rámec obce a okrsku Sněžné.

Zásahová jednotka je zařazena v plánu plošného pokrytí jako JPO V s CAS je složena ze 17 hasičů, z tohoto počtu jsou vyškoleni 4 velitelé družstva, 6 strojníků, 1 technik a 11 nositelů dýchací techniky.

Na základě zařazení do plošného pokrytí kraje Vysočina vyjíždí k událostem i mimo svůj hasební obvod, především k požárům, pátracím akcím a technickým pomocem, jako je odstraňování překážek po větrných smrštích či sání vody po přívalových deštích. Takto se pohybuje za posledních pět let průměrný počet výjezdů k událostem 15–25.

Obec Kuklík

Nejstarší dochované zmínky o obci Kuklík jsou z roku 1534, kdy na opisu listiny, jíž dal Jan z Pernštejna Novému Městu výhradní výčep piva v 18 okolních vesnicích, připojil písař poznámku, že není doložena nová ves Výmyslice (též Vejmyslice či „Weymyslicze“). Tak se totiž zpočátku Kuklík jmenoval.

Na základě tohoto spisu je přisuzován vznik osady Výmyslice mezi roky 1500 a 1534 a patrně souvisel se založením sklářské huti na Vříšti, kde si vystavil sklářský mistr svůj dvůr. Katastr obce Kuklík patřil tedy na pernštejnském kolonizačním území, které se členilo do rychetních obvodů. Kuklík (Výmyslice) patřil do rychetního obvodu v Německém (původní název obce Sněžné), o čemž svědčí zápisy ze sirotčí knihy novoměstského panství z r. 1551.

V r. 1564 již byla obec uvedena mezi vesnicemi, které dal Vratislav z Pernštejna do zástavy Novému Městu. Od r. 1567 se objevují záznamy o naší lokalitě v pernštejnské pozemkové knize (založená v r. 1544) a od r. 1569 v novoměstské knize rychtářské (založená v r. 1547).

V r. 1588 se stala obec součástí novoměstského panství, které od Pernštejnů koupil Vilém Dubský z Třebomyslic. Název Výmyslice byl pravděpodobně přenesen z jižní Moravy, odkud sem byli povoláváni osadníci. Dokladem jsou stejné názvy vesnic, např. Kadov, Fryšava (Břežany), Rokytná, Maršovice, Medlov či právě Výmyslice.

Název se však neujal a od pol. 17. stol. bylo postupně vytlačeno názvem Kuklík. Název Kuklík se poprvé použil vedle názvu Výmyslice na listině z r. 1568 v souvislosti s mlýnem na Kuklíku. Ačkoliv novější název bývá odvozován od rybníka Kukla, existence rybníka však nikdy doložena nebyla.

Jediným, doposud známým, pramenem měla být cedulka v Jimramově s následujícím zněním: „Když Kukla pukla, až sem voda tekla.“ (K této události mělo dojít v r. 1846.)

Dalšími eventualitami je název obce od kukly jako pokrývky hlavy horníka, nebo od skály, jež svým tvarem měla kuklu připomínat, od podobných slov chuchlík, cuklík či cuclík nebo z německého názvu Gut Glück (označení dolu či hory). Nevylučuje se ani možnost, že byla obec pojmenována podle rozšířené byliny kuklíku.

Původní osada v 16. stol. byla tvořena 7 grunty, 1 mlýnem a 1 chalupou. Zahrnovala části Dědina, Kopeček, U Mlýna a část Vříště. V 17. století stálo ve Výmyslicích 16 domů a mlýn.

Noví osadníci se postupně zařazovali mezi sedláky, kteří hospodařili na nevelkých plochách, neboť většina plochy byla zalesněná převážně bukovým či jedlovým porostem. Postupně se rozšiřovaly paseky vzniklé po kácení dřeva pro potřebu sklářských hutí, které se staly hlavním zaměstnáním zdejších obyvatel.

V r. 1651 byla postavena na Kuklíku zkujňovací výheň neboli hamr, která společně s výhněmi na Vříšti a Líšné zpracovávala surové železo z kadovských vysokých pecí. Surové železo se upravovalo nejprve v peci, kde se znovu roztavilo a zoxidovalo a tím upevňovalo svoje typické vlastnosti, a dále se pod bucharem dále zpracovávalo do tvaru tyčí či plechu.

V této podobě bylo poskytováno kovářům pro výrobu železných výrobků (mříže, radlice, kovové nástroje, hřeby apod.). Tato výheň je zmiňována naposledy v roce 1770. Nacházela se v místě č. 17 v horní části obce na říčce Fryšávce.

Od 2. pol. 18. stol. byla na Kuklíku těžena železná ruda, a to na několika místech. Jsou doloženy lokality jako „Sládkovo pole“ (v lesích nad osadou Chobotský Dvůr), „u Skalky“ (u dnešní hlavní silnice) či „u Kuklíku“ (v místní části Balkán), který byl později nejvydatnějším zdrojem rudy kadovských pecí (v některých letech zásoboval až ze 40%).

Poblíž naleziště „Kuklík“ se kolem roku 1842 našla i naleziště stříbra. Zdroje však byly brzy vyčerpány. Po r. 1820 byly vykopány nové šachty – šachta sv. Jana Nepomuckého, štola sv. Anny; a později také šachty sv. Jana a sv. Barbory. Doly na Kuklíku se tak staly v r. 1834 jedním z největších zdrojů železné rudy pro kadovské železárny.

Poslední zmínka o dolech na železnou rudu na Kuklíku je z roku 1875, kdy je koupil hrabě Mitrovský pro štěpánské železárny. Tamní vysoká pec však byla v provozu jen do roku 1876. V roce 1964 byl nedaleko části Chobot prováděn rudný průzkum. Jedna z bývalých štol je dodnes zachována a je jedním z nejvydatnějších zdrojů pramenité vody v celé oblasti.

V období druhé světové války se někteří občané obce Kuklík zapojili do odboje. Okolní lesy a izolované samoty Chobotu sloužily jako úkryt a útočiště mnohým lidem, kteří se dostali do křížku s totalitní mocí. Kuklík patřil mezi operační oblasti čety Obrany národa pod vedením učitele Jaroslava Slámy z Německého. Partyzánské oddíly měly své působiště v sousedním Odranci a Koníkově.

Další zajímavosti z historie obce

Obec má pečeť z roku 1808, v horní části znaku je běžící kůň a ve spodní části květina.

Při stavění silnice roku 1927 došlo k smrtelné nehodě, kdy při sušení patron dynamitu na kamnech v domě č.13 střelmistrem Rudolfem Volfem nastal výbuch, při kterém dům vyletěl do povětří a majitelka domu Emilie Štursová byla těžce raněna. Střelmistr Volfr byl na místě mrtev.

Nynější mlýn č. 21 byl založen pravděpodobně až v polovině minulého století. V roce 1934 vyhořel, byl přestavěn na penzion Na Mlýně.

Kuklík byl v roce 1976 přičleněn ke Sněžnému, v roce 1990 se opět osamostatnil.

V posledních desetiletích se obec Kuklík rozděluje do částí: Dědina, Kopec, Bořina, Balkán, Chobot, Chobotský Dvůr, V Koutě.

Vladimír Peňáz, David Dvořáček
Sdílet