Na akci v rámci českého předsednictví EU po dva dny diskutovali odborníci z 23 zemí

V pátek 20. února v Brně skončil seminář, který byl věnován problematice zvýšení informovanosti obyvatelstva EU o správném chování při mimořádných událostech. Účastnilo se ho na 90 předních odborníků z 23 členských zemí a organizovalo ho MV-generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR ve spolupráci s Evropskou komisí a Jihomoravským krajem.

Tato akce by měla zahájit diskusi o možnostech zvýšení informovanosti obyvatelstva o problematice civilní ochrany v zemích EU a zlepšení znalostí lidí o existujících hrozbách a správných zásadách jednání během krizových situací (např. živelní pohromy, havárie popř. teroristické útoky).

Účastníci akce vysoce ocenili organizační i obsahovou úroveň semináře.

Ze semináře vzešly expertní závěry, které budou přetransformovány na Závěry Rady EU, jež doporučí Evropské Komisi a členským státům možné směry úsilí ke konsolidaci veřejné informovanosti v EU. Výsledný dokument by měl být schválen na červnové Radě pro justici a vnitro v Bruselu.

Diskuse během semináře byla vedena ve třech pracovních skupinách, které se shodly se na jasných závěrech.

I. Pracovní skupina – Výcvik diplomatického personálu, který působí na ambasádách v tzv. třetích zemí (země mimo EU), v oblasti mechanismu civilní ochrany EU (v případě nouze umožňuje státům EU koordinovaně poskytovat expertní, finanční, materiální či záchranářskou pomoc, zejména mimo hranice EU)
a problematice humanitární pomoci.

Tato pracovní skupina měla nalézt cesty ke zlepšení informovanosti v případech, kdy na místo katastrofy přijedou záchranné týmy a moduly z EU nebo v přípravě přepravy občanů EU z postižené země.

Pracovní skupina dospěla mj. k následujícím závěrům:

Evropská komise by mohla:

– Vytvořit a poskytnout členským státům EU souhrn informací o Mechanismu civilní ochrany stejně jako další prostředky, které by mohly být využity v rámci krizového managementu.

•- Vytvořit leták s informacemi o všech relevantních nástrojích krizového managementu. Tento materiál by byl zaměřen na diplomatický personál.

•- Rozvinout a do systému výcviku diplomatů Společenství implementovat nový tréninkový modul věnovaný celému spektru prostředků a činností krizového managementu a systému řešení mimořádných událostí v rámci EU, a to s využitím interních i externích odborníků.

•- Do již existujícího systému výcviku v oblasti civilní ochrany včlenit krátký kurz speciálně určený pro diplomatický personál členských států EU a Evropské komise. Tento kurz by doplnil komplexní kurz pro krizový management a řešení katastrof. Zaměřil by se na operační aspekty využití Mechanismu CO ve třetích zemích a vzájemnou spolupráci.

Členské státy EU by mohly:

•- Zlepšit informační tok o problematice civilní ochrany mezi ministerstvy odpovědnými za civilní ochranu a příslušnými útvary ministerstev zahraničních věcí.

•- Souhrny informací poskytnuté Evropskou komisí systematicky předávat pracovníkům na ambasádách, které by potencionálně mohly řešit mimořádné události.

•- Vybudovat, popř. zlepšit informační sítě krizových korespondentů, která funguje mezi orgány na místních ambasádách/kon­zulátech a Delegacemi Evropské komise ve třetích zemích.

•- Do nouzových plánů ambasád včlenit informace o Mechanismu civilní ochrany a příslušné aktualizované kontaktní body.

•- Podporovat vysílání diplomatů z evropských ambasád a konzulátů, které jsou v zemích s vysokou pravděpodobností katastrof, a z ministerstvech zahraničí, do tréninkových kurzů Společenství.

II. Pracovní skupina – Preventivně výchovná činnost a vzdělávání obyvatelstva

Obecné výsledky diskuse v této pracovní skupině jsou tyto:

•- Informace o případných hrozbách by měly být obyvatelstvu poskytovány již před samotnou mimořádnou událostí (prevence). Informace jak se chovat před, během a po mimořádné události a jaké číslo tísňového volání by mělo být užito v krizi (linka 112) jsou velmi důležité.

•- Poskytované informace by měly být ucelené, srozumitelné, stručné a měly by být sdělovány důvěryhodným zdrojem.

•- Oboustranná komunikace je velmi důležitá.

•- Odpovědné instituce by měly poskytovat informace koordinovaně.

•- Klíčovou otázkou je schopnost obyvatel chránit sebe sama.

•- Ke zvýšení informovanosti dětí a mládeže by měl být využit také potenciál školního vzdělávání a mimoškolních aktivit (např. formou soutěží), a to ve spolupráci s nevládními organizacemi.

•- Nejvíce efektivním prostředkem komunikace se staršími lidmi je osobní kontakt.

•- Měla by být zlepšena role ambasád a konzulátů v poskytování informací obyvatelstvu v případě nebezpečí.

Aby byla zvýšena informovanost obyvatelstva v oblasti civilní ochrany, pracovní skupina č. 2 navrhla Evropské komisi toto:

•- Vytvořit webovou stránku s odkazy na webové stránky o civilní ochraně jednotlivých členských států EU a příp. další zdroje informací.

•- Zpracovat rámcovou příručku s informacemi o civilní ochraně, která by mohla být využita členskými státy EU.

•- Vybudovat platformu pro výměnu informací, o kterých se vedla diskuse.

•- Pokračovat v propagaci a informování o existenci jednotného evropského čísla tísňového volání 112.

•- Do budoucna zvážit zpracování příslušné legislativy.

Členským státům EU pak pracovní skupina navrhla:

•- Zapojit se do platformy pro výměnu informací k diskutovaným tématům.

•- Podílet se na úrovni Společenství na již existujících iniciativách, které souvisejí s informováním veřejnosti a vzděláváním.

•- Shromáždit a zpracovat informace pro společnou evropskou webovou stránku, aby byla využitelná jak veřejností, tak experty.

•- Na národní úrovni implementovat návrhy z rámcové příručky o civilní ochraně.

•- Zvýšit intenzitu spolupráce s nevládními organizacemi a jednotlivými dobrovolníky.

•- Je nezbytné na národní úrovni pokračovat v informování veřejnosti o jednotném evropském čísle tísňového volání 112.

III. Pracovní skupina – Prevence a informování obyvatelstva ve smyslu zlepšení bezpečnosti zasahujících záchranářských jednotek, ať již se jedná o hasiče nebo zdravotnické záchranáře, kteří se při některých zásazích častokrát stávají terčem útoků obyvatel.

Některé závěry diskuse III. pracovní skupiny:

•- Povědomí veřejnosti je velmi důležité pro dobrou a bezpečnou činnost záchranářů.

•- Agrese a násilí směrem k záchranářům podrývá správné fungování záchranných složek.

•- Aby byl zjištěn rozsah problému, měla by Evropská komise ve spolupráci s členskými státy EU vypracovat dotazník. Tento dotazník by měl zároveň zmapovat stávající systémy sběru informací v členských státech a také již existující výzkumy o zdrojích násilného a agresivního jednání.

•- Členské státy mohou těžit z nárůstu výměny informací a vzájemného předávání zkušeností s řešením agresivního a násilného jednání vůči záchranářům.

•- Je třeba, aby existoval vzájemně sdílený katalog existujících zdrojů informací, které jsou dostupné v členských státech EU. Tento katalog by měl být strukturován podle typů rizik, které by mj. měly obsahovat metodologie vyhodnocování rizik a nejlepších postupů v oblasti preventivní činnosti a zvážení dopadů stejně jako příklady národních sítí sdružujících různé aktéry v cyklu krizového řízení.

•- Aby nedošlo ke zdvojování, je potřeba udělat celkový přehled stávajících preventivních aktivit a nástrojů jak na straně členských států, tak Evropské komise.

•- Běžné iniciativy na poli prevence by měly být v souladu s principem subsidiarity, podle kterého prevence je odpovědnostní členských států.

•- Členské státy by měly do problematiky zainteresovat také nevládní instituce.

Upozorňuji, že se nejedná o oficiální český překlad závěrů jednotlivých pracovních skupin. Ten bude teprve vytvořen.

Kromě semináře připravuje MV- generální ředitelství HZS ČR ještě jednu významnou akci v rámci předsednictví EU: setkání generálních ředitelů civilní ochrany v Praze, které se v české metropoli uskuteční ve dnech 22. dubna – 24. dubna 2009. Nejvyšší představitelé civilní ochrany členských států EU se scházejí pravidelně dvakrát ročně a tentokrát díky předsednictví ČR v EU přijme 26 generálních ředitelů pozvání od genmjr. Ing. Miroslava Štěpána, který jako generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR odpovídá i za oblast civilní ochrany, resp. ochrany obyvatelstva.

kpt. PhDr. Petr Kopáček
tiskový mluvčí
MV-generální ředitelství
Hasičského záchranného sboru ČR

-swo-