Čtvrtek 28. března 2024, slouží směna A. Jak poznáte hasiče v prchajícím davu? Jde opačným směrem.

Zdravotní prohlídky trochu jinak

Zajímavý názor na zdravotní prohlídky dobrovolných hasičů.Ilustrač­ní foto.

To je zase věc. Nejen představitelé Sdružení hasičů ČMS (SH ČMS) hlásají, že o nic nejde, že je vše v pořádku. Ale pozor! Není to tak jednoduché. Naopak hlásání těch nejvyšších může přivést řadu lidí, myslím nyní konkrétně velitele jednotek, do maléru. Různá podpůrná tvrzení jsou nebezpečná a ty zatím se točí jen kolem financí. Když chceme činnost zlepšit a zvyšují se nároky na „dobrovolnou“ činnost, pak by měla být poskytnuta určitá finanční kompenzace obcím. Proč tomu tak není? Asi nejsou peníze. A obce je mají? Asi ne, spíše ne. A tak jsme na jedné straně rádi, že někdo dělá tuto náročnou a odpovědnou činnost, ale na druhé straně na vyšší kvalitu a úroveň nemáme finance. Přesto kvalitu nařizujeme, ovšem bez finančního krytí. Nedávno jsem byl na jednom školení starostů obcí. Zde padaly jasné a vyhraněné názory starostů obcí na současný nedobrý vývoj v požární ochraně. Byly velice rozdílné od představitelů SH ČMS. Jeden ze starostů problém zdravotních prohlídek vystihl velice příznačně. „Předpisy máme jako pro interhotel Hilton, ale vlastníme jen obyčejnou hospodu IV.kategorie“. Myslím, že toto souvětí vystihuje všechno. Ale ono je to celé složitější. Proto postupně.
  1. Na jedné straně se dá říci, že nějaká zdravotní způsobilost je na místě. Ale je otázkou jakou formou ji vyžadovat. Například bych vyžadoval prohlášení člena, že je zdravotně způsobilý a že pokud se jeho zdravotní stav změní, nahlásí tuto skutečnost veliteli nebo zřizovateli a bylo by tedy jen na tom kterém členu jednotky, aby si zdravotní stav hlídal. V tomto případě by člen mohl jako občan využít bezplatnou preventivní lékařskou prohlídku jednou za dva roky (pozn. když jej na prohlídku vyšle obce bude muset zaplatit jako kterýkoli jiný subjekt). Především je však třeba vidět, že u členů jednotek (nezaměstnaných) jde o dobrovolnou činnost, kdy sám člen jako občan se rozhoduje o svém zdraví. Na tom je vlastně dobrovolnost založena a je tím také zajímavá. Jeden příklad. Vzpomeňme skutečnost udělení vyznamenání k 28.říjnu prezidentem Klausem člověku, který zachránil matku s dítětem tím, vyšplhal po balkónech a pomohl jim. V televizním šotu byl zasahujícími příslušníky kritizován za svoji nezodpovědnost. Nevím zda měl před svým výstupem do výšky lékařskou prohlídku, ale on se rozhodl jako občan, jako dobrovolník a zachránil dva lidské životy.
  2. Další nezodpovězenou otázkou je, zda bude muset mít zdravotní prohlídku občan, kterého podle zákona velitel zásahu využije k zásahu (§18 zák. 133/1985 Sb. v platném znění). Nemysleme jen na požár, ale máme přece i jiné zásahy např. povodně, technické pomoci apod. Asi takovou zdravotní prohlídku občan „nehasič“ mít nebude. Pak ale se nabízí otázka, zda jsou si dva občané před právem, zejména před ústavou“ rovni? Opět zdůrazňuji, že člen jednotky je dobrovolník a zejména občan! Jeden dobrovolník – občan musí mít lejstro a druhý nemusí mít nic.
  3. Obdobné je to u výstupní lékařské prohlídky, která je vyžadována u jednotky HZS podniku, zaměstnance, ale u dobrovolné jednotky vyžadována není. Zde asi nehrozí žádné riziko nebo již předem víme, že k lékaři na výstupní prohlídku nikdo po skončení činnosti v jednotce nepůjde? Pak je na místě opět otázka, proč je povinnost uložena ostatním členům a příslušníkům jednotek, ale členovi jednotky sboru dobrovolných hasičů obce uložena není. Když v obecných prohlášeních jednotliví představitelé uvádějí, že lékařskými prohlídkami chtějí situaci zlepšit, pak nevím proč, v rámci předcházení případného pozdějšího uplatňování nemocí vzniklých z možné činnosti v jednotce, taková prohlídka u dobrovolného hasiče již být nemusí a u ostatních je předepsána. Je zde zase nějaká nerovnováha.
  4. Diskuse je dle mého názoru vyvolána úplně zbytečně. Mluvčí MV ČR tvrdí, jak je nutné situaci řešit. Stresy, úrazy apod. Podobně reagoval i pan starosta SH ČMS Richter, který v moravskoslezském regionálním tisku dne 2.12. 2003 uvedl: „Statistika ukazuje, že mnoho našich členů přichází k úrazům i úmrtím právě v důsledku slabší fyzické zdatnosti, nebo skrytých zdravotních vad. …“ Ale kde jsou fakta? Proč se takový dle mého názoru necitlivý a možná i zbytečný krok, který pobouřil řadu lidí, vůbec vytáhl na světlo! V tomto případě jsou na místě fakta. Podívejme se proto na internetové stránky samotného MV ČR na dostupné oficiální údaje, jak pan Richter uvádí statistiku, kde zjistíme:
  • u jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí došlo v roce 2002 (zvýšené nároky – rok povodní) k 158 úrazům a k 1 úmrtí 8. srpna při povodni. Z toho po třech týdnech již nebylo zranění u 138 dobrovolných hasičů zjištěno. Takže nařízení vlády bylo vypracováno vlastně pro 20 úrazů vzniklých u dobrovolných hasičů v celé České republice. To z celkového počtu tisíců dobrovolných hasičů zúčastňujících se výjezdů k zásahům je velice statisticky zanedbatelné. V roce 2001, 2000 i vlastně v dřívějších letech byl tento stav obdobný. Nerozumím tvrzení pana starosty Sdružení hasičů ČMS Ing. Karla, který nutnost zdravotních prohlídek zdůvodnil statistikou. Je otázkou jakou? Jediná přesná statistika vycházející z jednotlivých zpráv o zásahu jednotek, je vedena ministerstvem vnitra. A z této statistiky žádný dlouhodobý nárůst nevyplývá (pomineme-li extrémní povodňový rok). Proto pokud statistika vedená ministerstvem je pravdivá a předpokládám, že je, tak nezbývá než kroutit hlavou, proč se tento problém takovým způsobem vůbec otevřel? A ještě poznámka: v uvedených úrazech jsou ale případy, které nastanou i při sebedůkladnějších lékařských prohlídkách.

5. Další problém, který vidím jako daleko závažnější, je skutečnost, že dokud nebyl právní předpis, nebylo žalobce ani soudce. Ale nyní vydáním právního předpisu vlastně veškerá odpovědnost přešla na obce, ale hlavně na velitele. A to i na velitele těch nejmenších jednotek – JPO V. Nedovedu si představit, jak ve všech jednotkách, zejména těch nejmenších, bude vedena evidence periodických lékařských prohlídek. Může stát u jednotky požární ochrany, která má velice málo výjezdů, že evidence nebude v pořádku a potom například odškodnění úrazu člena nebude možné. Za nasazení člena do zásahu bude odpovědný velitel! Opět se přidala další smyčka na krk obcím a zejména velitelům, kteří zejména v malých sborech nemají vytvořené zázemí mnoha úřadníků, kteří budou muset evidovat, kdo kdy a kam má jít na jakou prohlídku. V Hasičských novinách (HN) č.22 letošního roku jsme se mohli dočíst, že vlastně členové jednotek SDH jsou zařazeny do IV.kategorie a že zvláštní pozornost je věnována nositelům dýchací techniky. Nevím, ale autor článku „MV“ asi nečetl Nařízení vláda č.352/2003 Sb. přesně, neboť kategorie IV.dle přílohy č. 1 se vztahuje pod pořadovým číslem 1–5 na členy sboru dobrovolných hasičů obce, ale jen na ty, kteří budou příležitostně provádět méně náročné záchranné a likvidační práce s omezenou fyzickou a psychickou zátěží, práci ve venkovním prostředí, občas v prostředí s vyššími výkyvy teploty a práci ve vlhku a prachu. Posoudíme-li tuto definici, ta se mi zdá, že se jedná o funkce provádějící jen nějaké pomocné práce u zásahu. Pak hasič, kterého bude chtít velitel zásahu použít ke standardním zásahovým a likvidačním činnostem, nebude zařazen do kategorie IV., ale bude muset splňovat kategorii I. uvedenou pod pořadovým číslem 6., která je určena nejen pro nositele dýchací techniky (jak je uvedeno v HN), ale i pro funkce se zvýšenou fyzickou a psychickou zátěží a pro používání protichemických oděvů. A zde jsme již u speciálních lékařských vyšetření, které se neuskuteční jen u praktického lékaře.

6. A co finanční stránku? Nikde jsem nečetl ani neslyšel, kolik vlastně finančních prostředků to vlastně bude daňového poplatníka stát celkem za Českou republiku. Je vůbec podivné, že nám nikdo neřekl, kolik si mají obce na prohlídky připravit peněz. Údajně prohlídka stojí 2000,– Kč (uvedeno ve sdělovacích prostředcích). To znamená, že v celé republice vynaložíme jen u JPO II a JPO III bez JPO V. (dle početních tabulek – příloha č. 4 vyhl. 247/2001 Sb.) na každou jednu periodu lékařských preventivních kontrol 65 mil. Kč. To je částka!

7. A co jiná řešení? Možná by bylo dobré se zamyslet, řešit údajné potřeby jinými formami, které mohou zabezpečit podobný výsledek, které však nedostanou velitele jednotky nebo obec do možná neřešitelných situací. Nevím, zda tvůrci a podílníci (SH ČMS) vůbec vědí, v jakých podmínkách a s jakými možnostmi pracují velitelé těch menších jednotek, bohužel na které se toto nařízení vlády také vztahuje. A co by bylo řešením třeba jen u těch menších jednotek? Mám na mysli například prohlášení člena jednotky o jeho zdravotním stavu, který si on sám eviduje na základě preventivní lékařské prohlídky s povinností, že on sám nahlásí veliteli jednotky nebo zásahu, že se jeho zdravotní stav změnil od doby vydaného prohlášení. Potom by si za svůj zdravotní stav ručil každý hasič sám, nevystavoval by tak do nebezpečí velitele jednotky. Takový princip by mohl platit nejen pro malé jednotky, ale obecně pro všechny dobrovolníky. Potom by nám zbylo těch 2000,– Kč, které by obec mohla soustředit a pojistit si svoji odpovědnost za jednotku SDH. Pak v případě, že by došlo ke zranění nebo nějaké jiné škodě, pak by hasič dostal několikanásobně vyšší odškodnění, než se současně požadovanou zdravotní prohlídkou a podle dnešních předpisů NV č. 497/2002 Sb.

8. Nejsmutnější na tom je to, že SH ČMS k tomu dalo souhlas a ještě se na tom dle HN aktivně podílelo. Vůbec nevzali v potaz různé podmínky v jednotkách a šmahem souhlasili s velice nešťastným nařízením vlády.

9. Můžeme se proto jen domnívat, co je celou záležitostí vlastně sledováno. Podle statistiky to asi nebude zlepšení zdravotního stavu členů jednotek. Spíše by mohlo jít o nepřímý krok k redukci početních stavů v dobrovolných jednotkách, což představitelé rázně odmítají. Ale co tedy za tím je? Pokud je však sledováno skutečné zlepšení zdravotního stavu v dobrovolných jednotkách požární ochrany, pak předpokládám, že opatřením za 65 mil. Kč dojde k výraznému snížení těžkých úrazů alespoň na polovinu, tedy z dnešních dvaceti případů na deset.

Ing. Ján Chlebo

Zdroj: Infolisty záchranáře

Sdílet