Čtvrtek 21. září 2017, slouží směna C. Jak poznáte hasiče v prchajícím davu? Jde opačným směrem.
Banner WAWRZASZEK ISS Leader OK

Svět si připomíná 60 let od přijetí Ženevských protokolů

U příležitosti 60. výročí přijetí Ženevských protokolů proběhl dne 12.srpna v Mikulově mezinárodní seminář, který uspořádalo MV-generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR ve spolupráci s Českým červeným křížem.

Dne 12. srpna uplynulo přesně 60 let od přijetí Ženevských protokolů. Právě čtyři Ženevské úmluvy o ochraně obětí ozbrojených konfliktů podepsané v roce 1949, zahájily v mezinárodněprávní oblasti novou etapu ochrany civilních osob během válečného konfliktu.

U příležitosti 60. výročí přijetí Ženevských protokolů proběhl dne 12.srpna v Mikulově mezinárodní seminář, který uspořádalo MV-generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR ve spolupráci s Českým červeným křížem.

Seminář osobně zahájil generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR genmjr. Ing. Miroslav Štěpán, jenž se zamyslel nad protokoly v kontextu bezpečnostního systému. Prezident Českého červeného kříže Marek Jukl zase shrnul historickou cestu k přijetí Ženevských protokolů, která sahá až do poloviny 19. století.

Vyměnit si zkušenosti do Mikulova přijeli i další významní hosté z ČR i zahraničí – ze Slovenska, Německa či Polska, včetně představitelů Mezinárodní federace Červeného kříže a Červeného půlměsíce, jenž se významně zasloužila o přijetí Ženevských konvencí. Přítomné také pozdravil radní Jihomoravského kraje Ivo Polák a starosta města Mikulova Rostislav Koštial.

Jednotlivé příspěvky se týkaly historie rozvoje civilní obrany/civilní ochrany, souvislostí jejich současné aplikace a možné budoucnosti Ženevských protokolů. O zajímavé poznatky se podělili odborníci z Vojenského historického ústavu, Policejní akademie ČR, Vysoké školy báňské -Technické university obrany Ostrava, Svazu měst a obcí ČR a v neposlední řadě Institutu ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč, které funguje jako zařízení MV-generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR.

Ženevské protokoly napomohly vytvoření civilní ochrany. Se zánikem období studené války vyvstala otázka, jak řešit stále vzrůstající požadavky na ochranu obyvatelstva i před jinými než vojenskými hrozbami – např. živelními pohromami nebo mimořádnými událostmi antropogenního charakteru.

Ochrana obyvatelstva je v současnosti v ČR nejširší systém, chránící obyvatelstvo před hrozbami vojenskými i nevojenskými. V podstatě zahrnuje jak vojenskou obranu, tak civilní obranu a civilní ochranu," řekl ve své přednášce generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR genmjr. Ing. Miroslav Štěpán. Připomenul rovněž významné legislativní změny na přelomu tisíciletí, kdy obdobně jako v jiných evropských státech také v ČR byla odpovědnost za ochranu obyvatelstva převedena z rezortu ministerstva obrany na rezort ministerstva vnitra, resp. Hasičský záchranný sbor ČR.

Ženevské konvence se týkají zlepšení osudu raněných a nemocných v polních armádách (1.), zlepšení osudu raněných, nemocných a ztroskotaných příslušníků ozbrojených sil na moři (2.), zacházení s válečnými zajatci (3.) a ochrany civilních osob v době války (4.).

Ženevské úmluvy spolu se svými Dodatkovými protokoly z roku 1977 jsou základním pramenem mezinárodního humanitárního práva. Právě Dodatkové protokoly, které nově upravovaly mezinárodní pravidla přípustného zacházení s občany během vnitrostátních ozbrojených konfliktů, se vůbec poprvé v mezinárodněprávní rovině věnovaly problematice civilní obrany (zahrnuje např. varování, evakuaci, ukrytí, nouzové ubytování obyvatelstva apod.).

V čl. 61 Dodatkového protokolu k Ženevským úmluvám z 12. srpna 1949 o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů (Protokol I) a Dodatkového protokolu k Ženevským úmluvám z 12. srpna 1949 o ochraně obětí ozbrojených konfliktů nemajících mezinárodní charakter (Protokol II) ze dne 8. června 1977 se v odst. 1 uvádí: „Civilní obrana je plnění některých nebo všech níže uvedených humanitárních úkolů, jejichž cílem je chránit civilní obyvatelstvo před nebezpečím, pomoci mu odstranit bezprostřední účinky nepřátelských akcí nebo pohrom a také vytvořit nezbytné podmínky pro jeho přežití. Těmito úkoly jsou: a) hlásné služby; b) evakuace; c) organizování a poskytování úkrytů; d) zatemňování; e) záchranné práce; f) zdravotnické služby včetně první pomoci a také náboženská pomoc; g) boj s požáry; h) zjišťování a označování nebezpečných oblastí; i) dekontaminace a podobná ochranná opatření; j) poskytování nouzového ubytování a zásobování; k) okamžitá pomoc při obnově a udržování pořádku v postižených oblastech; l) okamžitá oprava nezbytných veřejných zařízení; m) bezodkladné pohřební služby; n) pomoc při ochraně předmětů nezbytných k přežití; o) doplňující činnost nezbytná k splnění výše uvedených úkolů, včetně plánování a organizování, ale neomezující se pouze na tuto činnost."

Díky Dodatkovým protokolům byl mj. zaveden dosud platný mezinárodní rozlišovací znak civilní obrany – modrý rovnostranný trojúhelník na oranžovém pozadí (viz čl. 66 dodatkového protokolu I).

Smluvními stranami Ženevských úmluv jsou všechny státy světa. Staly se součástí mezinárodního obyčejového práva a zavazují členy mezinárodního společenství, to znamená každou skupinu, která se účastní v konfliktu, ať jde o ozbrojené síly státu nebo o povstalce. Zavazují samozřejmě fyzické osoby, které jsou jejími příslušníky. Musí být dodrženy všemi stranami konfliktu za všech okolností, tedy i bez ohledu na chování kterékoli ze stran konfliktu. Vážná porušení Ženevských úmluv představují válečné zločiny, které podléhají trestní odpovědnosti z mezinárodního práva. Odpovědnost za porušení úmluv nese ten, kdo se ho dopustil, kdo takové porušení nařídil a kdo z nedbalosti při výkonu své funkce porušení ze strany podřízených umožnil. Každý stát je povinen osobu podezřelou ze spáchání vážného porušení těchto úmluv postavit před soud, bez ohledu na její státní příslušnost, nebo ji vydat státu, který má na jejím stíhání zájem," vysvětluje doc. Ing. Josef Janošec, CSc., ředitel Institutu ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč.

Myslím si, že Ženevské protokoly mají stále svůj hluboký smysl. I když byly v minulosti nejednou porušeny, staly se součástí bezpečnostní reality posledních 60ti let a i nadále představují garanci ochrany obyvatelstva. Je ale potřeba, aby proběhla diskuze o možných budoucích úpravách Ženevských protokolů tak, aby reagovaly na současné tendence a poznatky. Měly by více odpovídat charakteru současných bezpečnostních hrozeb, jako je teroristická hrozba, přírodní pohromy, měly by se také přizpůsobit změnám rozměrů konfliktů, připomínám asymetrické konflikty, či občanské války," dodává do. Ing. Josef Janošec.

Primárním a v podstatě jediným smyslem civilní obrany/ochrany před rokem 1989 bylo chránit občany před následky válečného konfliktu. Hrozby 21. století jsou v mnohém odlišné a nové pojetí ochrany obyvatelstva se tak soustřeďuje zejména na hrozby, které mohou nastat v každodenním životě – jako jsou živelní pohromy, technické a průmyslové havárie, nákazy, požáry nebo teroristické útoky. Ty na rozdíl od války mohou nastat během velmi krátké doby, což má dalekosáhlé dopady na charakter opatření, které přijímá stát ve prospěch svých občanů.

Moderní pojetí ochrany obyvatelstva, její další rozvoj a záměry státu v této oblasti jsou vymezeny v Koncepci ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020, která byla schválená usnesením vlády č. 5 ze dne 25. února 2008. Více na http://aplikace.mvcr.cz/…i/87496.html

Nedávno uplynul rok od doby, kdy MV-generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR otevřelo stálou expozici ochrany obyvatelstva v Muzeum Policie ČR. Ta mapuje více než devadesátiletý vývoj ochrany obyvatelstva, v minulosti nazývané civilní obranou a posléze civilní ochranou. Více informací na www.hzscr.cz/…icie-cr.aspx

Video ze slavnostního otevření expozic je dostupné na www.hzscr.cz/…telstva.aspx




Info: kpt. PhDr. Petr Kopáček
tiskový mluvčí
MV-generální ředitelství
Hasičského záchranného sboru ČR


-wap-

Sdílet
Banner VIP: Vochoc 970x150 OK