Čtvrtek 19. října 2017, slouží směna A. Jak poznáte hasiče v prchajícím davu? Jde opačným směrem.
Banner eurofire_tubus OK

Hasiči pod vodou

Mezi dnes již zcela běžné zásahy příslušníků Hasičského záchranného sboru ČR patří i zásahy pod vodní hladinou.

Právě z potřeby těchto zásahů, zvláště v regionech, kde se vyskytují vodní plochy a tekoucí vody, vznikly před několika lety u hasičských záchranných sborů potápěčské skupiny. Od roku 1996 se systematicky začala rozvíjet i odborná příprava.

Před vznikem potápěčských skupin byly územní odbory HZS ČR odkázány při zásazích pod vodou na pomoc potápěčů ze sportovních klubů nebo z Policie ČR. Tím samozřejmě docházelo k podstatnému prodloužení doby zásahu. „Ustavení skupin není nařízeno plošně a nebylo by to vzhledem k potřebám jejich nasazení, dlouhodobé a náročné odborné přípravě a vysokým nákladům účelné. Vznikaly hlavně z potřeb jednotlivých územních odborů. Přihlíželo se také k tomu, zda jsou v dané oblasti příslušníci, kteří mají vztah k práci pod vodou a zejména zda jsou zdravotně způsobilí, neboť vysoká úroveň zdravotní způsobilosti je nedílnou podmínkou. V roce 1994 byla pro činnost těchto skupin vydána sbírka pro zřízení a činnost potápěčských skupin u jednotek sboru požárních ochrany, která mimo jiné stanovila odbornou způsobilost hasičů-potápěčů včetně požadavků na jejich kvalifikaci,“ uvedl předseda komise pro potápění MV-generálního ředitelství HZS ČR pplk. Ing. Petr Kotinský.

Rozvíjení činnosti

Další systematický a odborný posun v činnosti potápěčských skupin byl v roce 1998, kdy došlo ke změně v tom, že potápěčské skupiny jsou vytvářeny až v operačním řízení. Vytváření skupin u jednotlivých územních odborů je totiž náročné z hlediska potřebné kvalifikace potápěčů a finanční náročnosti při pořizování výstroje. U zásahu tak mohou zasahovat třeba potápěči ze dvou okresů, kteří vytvoří jednu skupinu. Ta musí být minimálně čtyřčlenná, z toho dva hasiči musí být potápěči s minimálním kvalifikačním stupněm 2.

V roce 2000 vešel v platnost pokyn vrchního požárního rady ČR, který udával pravidla pro činnost skupin potápěčů u HZS ČR. Byla například zpřísněna bezpečnostní pravidla pro činnost potápěčů, byly stanoveny platné dekompresní tabulky pro potápění s přístroji se stlačeným vzduchem a také metody pro hledání pod vodou. Tímto předpisem se činnost potápěčů HZS ČR přiblížila metodami vyhledávání činnosti potápěčů Policie ČR. V případě některých zásahů je tak možné s potápěči z Policie ČR lépe spolupracovat.

V roce 1996 bylo v České republice u HZS ČR kromě HZS hl. m. Prahy asi deset potápěčů. Potřeba však sílila a v roce 2000 už jich bylo více než sto. To si samozřejmě vyžádalo i intenzivnější přístup v oblasti jejich školení. Výcvik potápěčů je nyní zajišťován v odborném učilišti PO v Borovanech. Počet kurzů stále stoupá, zatímco před šesti lety byly dva ročně, vloni už se jich pořádalo osm a letos je naplánováno jedenáct kurzů.

Odborná příprava potápěčů

„Kurzy a výcviky provádí vyškolení instruktoři potápěčů z vlastních řad HZS ČR v místech vodních lokalit, například na přehradě v obci Seč, kde máme významné zázemí ve stanici Seč, a zatopeném lomu Borek. Zde jsme si se souhlasem majitele vytvořili podvodní polygon, kde probíhá výcvik ve vyhledávání a vyzvedávání potopených předmětů. Od loňského roku využíváme potopený osobní automobil a letadlo,“ uvedl Petr Kotinský.

Každý budoucí hasič-potápěč musí projít týdenním výcvikem prvního stupně, což obnáší například znalost základních plaveckých disciplin a seznámení s potápěčskou technikou do té míry, že potápěč je schopen zvládnout ponor do malé hloubky se zkušeným potápěčem. Po absolvování tohoto kurzu ještě potápěč nesmí být zařazován do akcí, ale nadále se zdokonaluje, aby se mohl zúčastnit vyššího kvalifikačního kurzu. Zde platí podmínka, že musí mít napotápěno alespoň 15 hodin a absolvováno 10 sestupů do hloubky přes deset metrů a tři sestupy do hloubky přes dvacet metrů.

Po absolvování druhého kvalifikačního stupně může být potápěč zařazován do potápěčských skupin a účastnit se akcí. Nesmí ale dělat zásahy pod uzavřenou hladinou a je omezen hloubkou – smí se potopit maximálně do hloubky 40 metrů.

Absolvování kvalifikačního stupně č. 3 umožňuje potápěči sestupy do hloubky větší než 40 metrů, a potápění pod uzavřenými hladinami. Potápění se stlačeným vzduchem je omezeno fyziologicky.

S ohledem na nebezpečí této činnosti jsou potápěči 2. a 3. stupně povinni se jedenkrát ročně zúčastňovat týdenního zdokonalovacího kurzu.

Po 3. kvalifikačním stupni už následuje stupeň instruktora. Zde se klade důraz i na pedagogické schopnosti adepta, protože musí vědět, jak připravit začátečníky pro praxi a zvládat i výklad teorie.

„Instruktorů vzhledem ke zvyšujícímu se počtu potápěčů u HZS ČR není dostatek,“ podotkl Petr Kotinský.

Na závěr každého kurzu skládají účastníci náročné teoretické i praktické zkoušky. Stačí, aby neprošel jednou částí a kvalifikaci nezíská.

„Zvyšování odborné úrovně instruktorů se provádí kvůli podmínkám obtížnosti v různých lokalitách. Do kurzu pozveme jako lektora instruktora potápění z jiné složky, například z báňské záchranné služby nebo specialistu na jeskynní potápění a podobně. Takto získanými specializacemi zvyšujeme odbornou úroveň našich instruktorů a oni pak tyto zkušenosti předávají dále potápěčům,“ doplnil Petr Kotinský.

Každý hasič-potápěč musí, i když nevyjede k žádnému zásahu, odpotápět za rok v rámci odborné přípravy určitý počet hodin. A to minimálně jedenkrát za tři měsíce, celkem to musí být deset hodin za rok. Perioda je stanovena záměrně, výcvik a zdokonalování probíhá i v zimě.

Pro zajištění bezpečnosti při praktickém výcviku potápěčů (velká hloubka, slabá viditelnost, atd.) je nutné zajistit velký počet instruktorů. Asistuje při něm také lékař-specialista. Přesto někdy není možné vyhnout se drobným zraněním. Jsou způsobena například tím, že hasiči ve výcviku ještě dostatečně nezvládají svoji výstroj. Zdravotní způsobilost každého z účastníků kurzu je daná zdravotnickým předpisem. „Je obtížné potřebné postupy a metody, které musí hasiči-potápěči znát, vtěsnat do týdenního kurzu. Připravují se samozřejmě nejen prakticky, ale i teoreticky, takže většinou trvá denní program dlouho do večera. S vyšším kvalifikačním stupněm jsou na potápěče kladeny stále větší nároky, takže se například nacvičuje i noční potápěčský zásah, což je dost náročný výcvik. V rámci kurzu se snažíme nasimulovat většinu situací, s nimiž se může potápěč setkat, tak, abychom předcházeli krizovým situacím pod vodou,“ uvedl Petr Kotinský.

„Při výuce se využívají také rozbory ze zásahů pod vodou. Nejvíce jich bývá v menších hloubkách od 2 do 10 metrů, ale výjimkou není ani hledání utonulého v hloubce třiceti metrů v přehradě,“ dodal.

Ve většině případů se jedná o utonutí, nebo pád vozidla do vodních toků a hrozí akutní znečištění vody. Občas žádá hasiče o pomoc i Policie ČR, například při vyhledávání a vyzvedávání různých předmětů.

Rozmístění skupin

Mezi územní odbory HZS ČR, kde působí významné skupiny potápěčů, patří České Budějovice, Český Krumlov, Hradec Králové a hl. m. Praha. Hasiči-potápěči ale působí například také v Olomouci, Ústí nad Orlicí, Pelhřimově, Písku, Mělníku, Litoměřicích či Hodoníně. Těmito skupinami není pokryta část severní Moravy a západních Čech. Zde tuto činnost pro jednotky PO zajišťují smluvně potápěčské kluby, což je v případě zásahu velice nákladná záležitost, zpravidla s časovou prodlevou.

Výstroj hasiče-potápěče je finančně velmi nákladná, pohybuje se od 70 do 200 tisíc korun. Jedná se o několikanásobně vyšší cenu, než stojí například vybavení hasiče-lezce.

Mezi jednotlivými HZS krajů je při zásahu samozřejmá mezikrajská výpomoc. Někdy je nutné požádat i o výjezd jediné mobilní dekompresní komory, kterou vlastní HZS hl. m. Prahy.

„Samozřejmě je i v této specializaci HZS ČR celá řada věcí, které by se mohly zlepšit, ať už se to týká výbavy potápěčů, důslednější přípravy, většího počtu kvalitních instruktorů. Domnívám se, že dostačující není ani počet hasičů-potápěčů. Aby mohla být zajištěna jejich činnost ve všech směnách, bylo by jich potřeba více,“ dodal pplk. Ing. Petr Kotinský.

Zdroj: 150hoří
Sdílet
Banner ZHT OK