Hasičská abeceda 11

Nebezpečí výbuchu na požářišti. Kdy hrozí a jak mu předejít.

Charakteristika

Podle podstaty vzniku rozeznáváme výbuch fyzikální a chemický. Tímto metodickým listem není řešena problematika výbušných látek a pyrotechnických směsí.

Fyzikální výbuch je způsoben změnou fyzikálních parametrů nad povolenou mez, která má za následek zvýšení tlaku uvnitř zařízení na takovou míru, že dojde k destrukci tohoto zařízení (např. parní kotle, tlakové zásobníky a lahve s plyny, uzavřené nádrže a nádoby s hořlavými kapalinami, spreje, potrubí produktovodů).

Chemický výbuch je rychle probíhající hoření směsi hořlavé látky s kyslíkem, vzduchem nebo jiným oxidovadlem (např. chlor) provázené rychlým vznikem zplodin hoření nebo tepelného rozkladu a prudkým nárůstem jejich tlaku. Chemickým výbuchem může být explozivní rozklad látky. Podmínkou chemického výbuchu je přítomnost hořlavé látky, oxidačního prostředku a iniciační zdroj. Hořlavá látka musí být v určitém množství mezi dolní a horní mezí výbušnosti.

Výbušnou směs mohou vytvořit zejména:
-plyny (např. acetylen, topné plyny, oxid uhelnatý),
-páry hořlavých kapalin (např. benzin, ředidla, barvy),
-prachy (např. dřevný, uhelný, moučný, cukerný, hliníkový prach),
-hybridní směsi (plyn s prachem).

Na nebezpečí výbuchu mohou upozornit:
-zvukové efekty (např. praskot, vibrace),
-viditelné deformace zařízení,
-signalizace poruchy technologie a zařízení,
-náhlá změna intenzity hoření (výška, barva plamene a zplodin hoření),
-změna chuti a pachu prostředí,
-zvířený hořlavý prach,
-charakteristické obaly a značení,
-výrazná změna chování zvířat.

Výbuch je zpravidla charakterizován následujícími projevy:
-hluk,
-tlakový ráz,
-odlétávající mechanické části ze zařízení a okolních konstrukcí,
-sálavé teplo a žíhavé plameny,
zplodiny hoření nebo tepelného rozkladu.

Následkem výbuchu může dojít k:
-narušení konstrukcí,
-mechanickému poškození nebo destrukci zařízení, konstrukcí, budov,
-usmrcení a poranění osob do značné vzdálenosti (např. ztráta vědomí, poškození sluchu),
-vzniku paniky a ztráty orientace osob,
-zasažení nebo poškození nástupních ploch, zásahových a únikových cest,
-poškození požární techniky, věcných prostředků a zařízení požární ochrany,
-vzniku, rozšíření nebo i uhašení požáru,
k uvolnění toxických látek nebo zplodin hoření,
úniku kapalin a plynů z technologického zařízení (např. nádrže, produktovody).

Předpokládaný výskyt
Výbuch lze očekávat zejména v objektech, kde:
-se skladují, vyrábí, zpracovávají a vznikají látky schopné výbuchu (např. hořlavé plyny, hořlavé kapaliny, hořlavé prachy, látky reagující s vodou),
-se provozují technologická zařízení s obsahem látek schopných výbuchu,
-se přepravují nebo unikají nebezpečné látky,
-se používají hořlavé kapaliny při vyšších teplotách,
-probíhá nedokonalé hoření, chemický nebo tepelný rozklad látek (např. sklepy, sila, kolektory),
-jsou zařízení provozovaná s přetlakem nebo tam, kde přetlak může vzniknout nebo narůstat, např. ohřevem zařízení.

Ochrana
K ochraně před výbuchem se používají taktické zásady pro zásah na nebezpečnou látku. Ochrana životů a zdraví hasičů spočívá zejména v:

-znalosti a využívání pevných konstrukcí, členitosti terénu; do uzavřených prostor vstupovat s vědomím možnosti vzniku výbuchu náhlým přístupem vzduchu,
-využití informací z dokumentace zdolávání požárů a od přizvaných odborníků, znalosti bezpečnostních značek a označení,
-volbě vhodného směru nasazení sil a prostředků s ohledem na nebezpečí destrukce armatur a stěn tlakových nádob,
-nasazení jen nezbytně nutného počtu hasičů do prostoru ohroženého výbuchem; těchto prostor postupovat z chráněných míst a z návětrné strany,
-zachovávání ostražitosti při otevírání, např. dveří a oken uzavřených prostorů silně zaplněných kouřem o vysoké teplotě, kde může dojít k náhlému vzplanutí plynů, k vyšlehnutí plamenů nebo k výbuchu; odvětrání místnosti je možno zahájit s jen připraveným vodním proudem,
-odstavení požární techniky v dostatečné vzdálenosti a na návětrné straně, dbát na možnost jejího rychlého přemístění (pozor na výfukové stěny a plochy),
-ve vzájemném jištění hasičů, informovanosti o situaci nebo průběhu události,
-měření koncentrací plynů a par během zásahu; při naměření 50% koncentrací spodní meze výbuchu musí velitel přijmout opatření ke snížení nebezpečí výbuchu,
-hašení nebo ochlazování z úkrytu a větší vzdálenosti,
-ochlazování zařízení pracující s přetlakem (tlakové lahve, nádrže) a zařízení v nichž může vzniknout vnějšími účinky přetlak (např. vystavené tepelným účinkům),
-použití vodní clony pro srážení úniku ve vodě se rozpouštějících plynů a par,
-využití stabilních a dálkově ovládaných proudnic pro ochlazování,
-zamezení rozvíření hořlavých prachů,
snížení koncentrací plynů a par v prostorech (např. inertizací, zaplněním prostorů, odvětráním, absorpcí),
-snížení odparu hořlavé kapaliny pokrytím její hladiny pěnou, ochlazováním, ředěním apod.,
vyloučení možných iniciačních zdrojů výbuchu,
-nehašení hořícího plynu unikajícího z potrubí a armatur, pokud nelze zastavit jeho únik,
-sledování poškození (stabilita a celistvost) stavebních konstrukcí a technologických zařízení po výbuchu.

Ochranné prostředky a další zařízení:
ochranné prostředky hasiče,
-detekční technika a explozimetry,
-použití požární techniky a věcných prostředků s ohledem na nebezpečí inicializace výbuchu