Sobota 26. září 2020, od 07:00 bude sloužit směna C. Jak poznáte hasiče v prchajícím davu? Jde opačným směrem.
Banner KOMS 970

Návštěva papeže Benedikta XVI. v Brně a její zabezpečení očima velitele JSDH

V neděli 27.září se sešlo na 120 tisíc poutníků v areálu letiště Brno-Tuřany, kde přivítali papeže Benedikta XVI., který zde od 10:00 sloužil mši. Taková velkolepá akce si žádá patřičné zabezpečení a tak byli povoláni profesionálové a požádáni o pomoc byli samozřejmě požádáni také dobrovolníci.

V neděli 27.září se sešlo na 120 tisíc poutníků v areálu letiště Brno-Tuřany, kde přivítali papeže Benedikta XVI., který zde od 10:00 sloužil mši. Taková velkolepá akce si žádá patřičné zabezpečení a tak byli povoláni profesionálové a požádáni o pomoc byli samozřejmě požádáni také dobrovolníci.

My dobrovolní hasiči jsme byli požádáni také. Sám sebe jsem se ptal, jak by to dopadlo, kdyby nás vyvolal operační důstojník bez předchozího souhlasu. A jestli by to vůbec bylo možné.

Týden před odjezdem do Brna byli všichni vyslaní hasiči seznámeni s problémy se kterými se mohou na takové akci setkat a samozřejmě jim bylo vysvětleno jejich řešení. Nějaká ta minuta na školení byla věnována i ustrojení hasičů. Asi, aby nás poznali :-).

Sobota 26.září. U nás na hasičské zbrojnici domlouváme navečer poslední detaily. Odjezd máme naplánovaný za necelých pět hodin. Nejpozději ve 3.00 hod. máme stát na parkovišti u IKEA.

Když mne ve 23.00 hod. budí kolega, že máme výjezd do Brna (neslyšel jsem SMS), nechápu a házím do tašky co mám pod rukama. Za chviličku zvedám zvonící telefon, ve kterém mi operační sděluje že došlo k omylu, že měl vyvolat pouze jednotky určené k osvětlení dálnice a tam jsme my nepatřili – ani dalších pár jednotek. Dohodli jsme se s kluky, že už vydržíme na hasičce do původně plánovaného odjezdu. Dáme kafé koukneme na televizi a vyrazíme. Mimochodem na jedné z našich komerčních televizí byl film úplně kontrastní s naší plánovanou akcí.

Přesně ve stanovenou dobu (3.00hod) přijíždí na seřadiště u obchodního centra jeden z velitelů od profesionálních hasičů, který nás zavedl s vozidly na odstavné parkoviště u jedné z čerpacích stanic. Při jízdě po dálnici se škodolibě usmíváme na kluky co osvětlují dálnici stožáry s halogeny. Těm začala šichta o něco dříve. Jsou od sebe vzdáleni asi po půl kilometru z čehož usuzujeme, že mají spíše působit jako jakési majáky pro poutníky a ne proto, aby si viděli pod nohy. (Ještě, že nebylo provizorní parkoviště na D2, tam by si někteří mohli fakt zlomit nohu.) Ve 4.30 hod. jsme rozesílaní z týlu na svá stanoviště.

Každá dvojce hasičů musí mít u sebe dvoje evakuační nosítka, práškový hasící přístroj a radiostanici s náhradním zdrojem. Ještě před odchodem je nafasován řízek s chlebem, bageta a pití. Zkontrolován je taky vždy radioprovoz mezi dvojicí a týlem. Areál poutního místa, byl rozdělen na 23 sektorů, které se začali naplňovat poutníky už od páté hodiny. V každém sektoru byli dva či čtyři, někde i šest dobrovolných hasičů, několik lidí od červeného kříže, doktor, několik policistů v civilu, a nespočet dobrovolných pořadatelů v reflexních vestách.

Po celém areálu se pohybovali policisté z pořádkové jednotky, či „školáci“ a nápodobně tomu bylo u armády. Hned na začátku jsme byli poučeni „šéfem" sektoru co si jak představuje. Za sebe mohu s klidným svědomím potvrdit, že po mně nechtěl nikdo žádnou činnost, která by nesouvisela s mým „posláním". Vlastně jo, jeden z pořadatelů chtěl, aby jsme nepouštěli na jedno z určených míst při průjezdu papeže žádné lidi. Připadlo mi to celkem směšné, protože na ono místo se dalo dostat pouze přes policejní základnu a to si snad mohli pohlídat oni.

Jinak spočívala činnost dobrovolných hasičů po celou dobu akce především ve snášení zmožených, zraněných nebo jinak náhle postižených poutníků k doktorům, nebo k provizorním nemocnicím či pouze k přistaveným sanitám. Dovolím si ještě pochválit zajištění radioprovozu. Analogové vysílačky frčeli na jedničku. Vyhrazený třetí kanál byl na 100% využitý, i když mne občas štvalo oné „Týl, zde sektor A5, dva členové odchází na WC“ a poté „Týl, zde sektor A5, dva členové se vrátili z WC“. Radioprovoz hasičů se používal i při ztrátě dětí, či jejich nalezení. Když někdo postrádal dítě, šel logicky ke stánku v jeho sektoru. No a ztracené dítě zákonitě také došlo (nebo jej dovedli) ke stánku v jeho nebo jiném sektoru. Potom se to dalo do éteru a vše bylo O.K.
Přibližně od 13.00 hodin se začali poutníci vracet domů. Postupně se organizovaně vyprazdňovali sektory a tak se mohli svolávat do týlu i dobrovolní hasiči. Po celkem organizačně, perfektně zvládnutém dnu se měly v 16.00 hod. všechny hasičské jednotky přesunout autobusem ke svým vozidlům zaparkovaných u jedné z čerpacích stanic vzdálené asi 5km od místa pouti. Protože bylo ovšem teprve 15.00 hodin, nechtělo se některým čekat a tak se v ruce s hasícími přístroji a nosítky vydali ke svým vozidlům přes pole. Cestu si sice zkrátili minimálně o dva kilometry, ale vše vynahradil vyloženě řeholnický terén.

Text: Petr Hasil, starosta SDH Velké Pavlovice – velitel směny JSDH Velké Pavlovice

-kaw- 

Sdílet
Banner KOMS 970