Úterý 24. října 2017, od 07:00 bude sloužit směna C. Jak poznáte hasiče v prchajícím davu? Jde opačným směrem.
Banner Partner: Nordex 970x150 Dafo OK

Listujeme v hasičských kronikách

Spolupracovnice Hasičských novin Dagmar Stryjová se znovu „ponořila“ do hasičských kronik a poslala nám dopis Tomáše Sochora z roku 1933.

Sbor dobrovolných hasičů v Drnovicích na Vyškovsku si připomíná 110. výročí svého založení. U jeho zrodu tehdy stál pokrokový drnovický učitel Tomáš Sochor, který se stal také jeho prvním starostou. Spolupracovnice Hasičských novin Dagmar Stryjová se znovu „ponořila“ do hasičských kronik a poslala nám dopis Tomáše Sochora z roku 1933, který poslal u příležitosti 40. výročí založení sboru jeho tehdejšímu starostovi a členům.
Ctěný sbore dobrovolných hasičů, milý příteli a starosto sboru,
obdržev Vaše pozvání, byl jsem velmi překvapen. Tedy již 40 let je tomu? Zamýšlím se v duchu do dálky uplynulých těch let, a tu zdá se mi, jako by byl to dávný sen – a přece, je to pravda, vždyť tehdy jsem byl mlád a dnes 73letý stařec. Tolik let práce užitečné má Váš spolek za sebou, no k tomu nutno přece jen blahopřáti. Sedím u stolu a v hlavě mé z hloubky duše vnořuji se do vzpomínek z těch dob. Tehdy učil jsem ještě s učitelem Outratou ve staré škole. Dva učitelé na 250 žáků. Přivezl mne do Drnovic 20. 9. 1889 pan Jan Navrátil na voze ověnčeném s praporem. Věnčil jej můj přítel, bývalý farář dražovský páter Stojan a moji žáci. Projíždíme obcí Drnovickou od Lulče a přeju si v duchu, abych mohl této veliké obci aspoň něčím prospěti. A již tehdy zachytla mne myšlénka, že nemá nejpotřebnějšího pro svoji ochranu, tj. sboru hasičského. Myšlénka dobrá je prý síla – motor, nedá pokoje, až se někde uskuteční. I já hledal, ťukal, je-li pro ni porozumění, ale s odporem jsem se setkal, zvláště u tehdejšího vedení obce. Prý to zbytečné vydání obcí a na parádu. Jména nesluší uváděti. A tak byl jsem jako ryba bez vody. Odvážil jsem se do Vyškova, ale skrytě. Vyškov byl tehdy německou baštou a hasiči „kutí“ Němci, bál jsem se, abych nebyl vydán na soud pro nevlastenectví. Krátce, u německého velitele, žádal jsem o radu a pomoc. Brzy jevil se účinek. Vyškovský náčelník ohlásil u nás v hostinci přednášku o potřebě hasičského sboru. Výsledek od těch, kteří měli věc vzíti za své, byl opačný. Obec má stavět hostinec a školu atd. Vzdal jsem se naděje. A tu vyšší pomoc přišla. V obci počalo hořeti, tehdy asi šest požárů bylo. Já vzal papír, napsal pětkrát stanovy a žádost, zaplatil kolky a dle písma svatého vyšel na cesty a mezi ploty sehnal několik podpisů. Prvně jsem šel do potravního spolku u mostu k panu Bastlovi, vysvětlil a on rád podepsal, a tak jiní, sám skromně pro sebe nechal jsem místo podřízené. A požáry pomáhaly, odpor slábl a nutnost sboru se uznávala.
Marně mne vždy napadá zajímavá scéna. Asi po desáté hodině večer zazní zvon na poplach. Vyletím polooblečen před faru a zář z Vadisváru mně udala místo. Běžím k sv. Janu a tu od 1. třídy volá hlas ležícího strážce pořádku: „Ticho, nerušit noční klid, sic mu povím…“ To mělo býti asi místo poplachu. Hořela střecha domu snad Kumrového rožní domek vedle uličky ke hřbitovu. Já schoval novou čepici do kapsy a pomáhám. Voda opadla a ze střechy tašky lítaly a kusy blízko nás a tu přistoupil ke mně pan nadlesní Heindrich, posadí mi moji beranici na hlavu a povídá: „Děláte hloupost, lépe je shořet čepici než hlavě.“
A tak míhají se mi mnohé veselé i smutné vzpomínky z dob počátků Vašeho sboru. Byly obtíže s dluhy a podpis směnek, ale čas a pevná vůle a požehnání zvítězily. To viděti jest na Vašem sboru, který je nyní na vrcholu svého vývoje a k tomu s radostí blahopřeji. Těším se s Vámi a budu na valnou Vaši hromadu i župní zájezd rád vzpomínati.
Vzpomeňte na těžké začátky a zůstaňte věrní svému heslu „Bohu ku cti, bližnímu ku pomoci“. Požehnání Vás nemine. Jsem 73 let stár a jen hrobař mi dělá trochu starostí, zdali najde pro mne díru do země (hřbitov je přeplněn). Ale při tom stáří vzpomínka na Váš sbor mne vždy hřeje. Lituji, že nebudu moci mezi Vámi dlíti a proto přeji Vám k dalším létům zdaru a požehnání Boha.
Ku podpoře Vaší pokladny posílám poukázku třista korun. Neodmítejte je, jsou z lásky. Máte-li také fond starobní pro podporu raněných, zestárlých, jako náš sbor, pošlu Vám také nějaký obnos.
Starým hasičům tisknu přátelsky ruce a přeji jim, aby se ze zdaru zásluh a obětavosti dlouho, dlouho radovali.
Vše dobré i Vám, příteli a starosto, přeje oddaný Tomáš Sochor.
Sdílet
Banner VIP: Lenzing 970x150 OK