Středa 25. listopadu 2020, od 07:00 bude sloužit směna C. Jak poznáte hasiče v prchajícím davu? Jde opačným směrem.

Zásahové elektromobily v nejbližší době nečekejme, současné hasičské vozy musí umět jezdit i na letecký petrolej a bez AdBlue

Systém selektivní katalytické redukce (SCR), používaný pro snížení emisí nejen u nákladních vozidel, je samozřejmě používán i ve všech nově pořizovaných hasičských vozech, funguje v nich však trochu jinak, než je obvyklé v „civilním“ provozu.

Do vozidel vybavených systémem SCR se kromě pohonných hmot tankuje i AdBlue, což je obchodní název pro roztok skládající se z močoviny a vody v poměru 32,5/67,5. Roztok je po zahřátí provozních částí vozu na požadovanou mez vstřikován pod tlakem do výfukového potrubí, kde se rozkládá na amoniak (NH3) a oxid uhličitý (CO2).

Problém nastává ve chvíli, kdy AdBlue dochází či dokonce zcela dojde. Jeho spotřeba odpovídá 3 až 7 % spotřebovaného paliva. Pokud je roztoku minimum, řídící jednotka začne omezovat výkon motoru, po úplném vyčerpání neumožní po nějaké době jeho další start. Toliko k běžnému chování systému SCR.

Vozidla hasičů však z mnoha logických a samozřejmých důvodů takto omezovat nelze, legislativou u nich tedy byly povoleny výjimky a především vícepalivové motory. Z tohoto důvodu nelze se současnými technologiemi předpokládat zavedení elektromobilů do vozového parku výjezdových vozidel hasičů, ta musí zůstat zcela autonomní s možností dlouhodobého provozu.
s minimem omezení.

Důvodová zpráva ke změně legislativy

Ekologický efekt emisní normy Euro VI se v provozu automobilu projeví až poté, kdy veškeré sledované ukazatele provozu pracují v optimálních podmínkách, to mimo jiné znamená až v okamžiku dosažení provozních teplot.

Vzhledem ke stanoveným dojezdovým časům se požadovaný efekt této normy v plné míře dostaví až při jízdě na dlouhou vzdálenost nebo při dlouhodobém zásahu.

Pokud přihlédneme k průměrné vzdálenosti k události, pak za roky 2008 až 2012 byla průměrná vzdálenost k požáru 7,5 km a k technickým zásahům 7,4 km. Průměrná doba zásahu při požáru je v uvedeném období 143 minut a při technickém zásahu 106 minut.

Režim provozu motoru požárního automobilu při samotném zásahu vykazuje řadu odlišností od jízdy. Při zdolávání požáru je provoz motoru u cisternových automobilových stříkaček převážně přizpůsoben režimu požárního čerpadla, u ostatních zásahů převládá volnoběžný režim.

Trvale studený provoz požárních automobilů bude rovněž činit významné potíže při regeneraci filtru pevných částic. To bude mít za následek značné zvýšení spotřeby paliva při aktivní regeneraci a současně náklady spojené s externí regenerací.

Potřeba zavedení vícepalivových motorů u požární techniky s celkovou hmotností převyšující 3 500 kg vychází ze skutečnosti, že jednotky požární ochrany musí ze zákona zasahovat při ochraně životů a zdraví obyvatel a majetků při krizových stavech podle zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, kam patří činnost při nejrůznějších živelních pohromách, teroristických útocích, mimořádných bezpečnostních situacích a při ochraně obyvatelstva před a po dobu vyhlášení stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení státu a válečného stavu.

V takových případech není možné vyloučit omezení distribuce činidla AdBlue nebo pohonných hmot splňujících platné emisní normy z veřejné distribuční sítě pro jednotky HZS ČR a jednotky dobrovolných hasičů obcí.

Jednotky HZS ČR s požární technikou bez vícepalivového motoru v těchto případech přestávají plnit své úkoly v souladu se zákonem č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru a o změně některých zákonů.

Zavedení vícepalivového motoru u vybraných zásahových požárních automobilů vytváří možnost jejich nasazení s využitím zásob pohonných hmot například Armády ČR.

Vícepalivové motory u vybraných zásahových požárních automobilů vytváří především možnost použití jednotného paliva podle vojenských standardů, které je součástí zásob pohonných hmot Armády ČR.

Jde o jednotné turbínové palivo typu leteckého petroleje F-34 typu Jet A-1 definované předpisem „Vojenské jakostní specifikace pohonných hmot, maziv a provozních kapalin 1 – 3 –L“ vydaným Generálním štábem Armády ČR v roce 2007.

Předpis odpovídá normě STANAG 3747, F-34 zavedené pro potřeby NATO. Palivo je určeno vedle leteckých motorů také pro vznětové motory pozemní vojenské techniky.

Pro pořízení nové hasičské techniky – především cisternové automobilové stříkačky – tedy Hasičský záchranný sbor České republiky vydal technické podmínky, ve kterých je požadovaná výjimka uvedena:

S ohledem na možnost nasazení požárního automobilu mimo jiné i při přípravě na mimořádné události a pří záchranných a likvidačních pracích a při ochraně obyvatelstva před a po dobu vyhlášení stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení státu a válečného stavu, kdy není možné vyloučit obtíže se zásobováním jednotek požární ochrany například činidlem AdBlue, případně pohonnými hmotami z veřejné distribuční sítě, konstrukce motoru umožňuje provoz:

  1. bez činidla ad blue, a to bez omezení výkonových parametrů a snížení životnosti motoru a bez potřeby zvýšené údržby či servisních zásahů během provozu či po jeho ukončení,
  2. při použití jednotného paliva označovaného podle vojenských standardů F 34 bez přidaných aditiv. Součástí dodávky takové techniky jsou veškeré potřebné součásti a případně nářadí k úpravě výfukové soustavy.

V případě, kdy tyto technické podmínky nezaručuje motor podle aktuálně platné emisní normy, lze použít motor podle nižší emisní normy při plnění ostatních aktuálních předpisů pro provoz vozidla na pozemních komunikacích.

Uvedený provoz musí zaručovat stanovenou životnost motoru a celé výfukové soustavy, dosavadní požadavky na servisní úkony po použití a na výkonové parametry požárního automobilu. Podrobný postup uprav potřebných k popsanému provozu je zapracován do návodu k obsluze.

Výjimka bylo do do zákona 133/85 Sb. O požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, zakomponována v roce 2015. Tehdy do něj byl přidán § 87a, který říká:

Hasičský záchranný sbor a jednotky sboru dobrovolných hasičů obcí mohou při plnění svých úkolů používat zásahovou požární techniku s celkovou hmotností převyšující 3 500 kg, která je schopna dlouhodobého provozu

  1. bez pomocných činidel do systému pro kontrolu oxidů dusíku,
  2. při použití nestandardního paliva.
Sdílet