Požáry v podzemních garážích

Likvidace požáru v podzemní garáži s ohrožením zasahujících hasičů.

Požáry v podzemí jsou vždy provázeny typickými riziky pro zasahující hasiče. Míra rizika je odpovídající množství a druhu hořlavých látek, zasažených hořením, popřípadě těch látek, které mohou hořet. Pokud se v podzemním prostoru nacházejí látky nebezpečné, může rizikovost průvodních jevů požáru přerůst v nebezpečí.

Míře předpokládatelného rizika přizpůsobuje velitel zásahu taktiku nasazení sil a prostředků. To předpokládá jeho dostatečné teoretické znalosti a praktické zkušenosti. Protože požár je fenomén, není možné, aby velitelé zásahů měli vždy dostatečné teoretické znalosti a praktické zkušenosti s řízením zásahů, protože rozsah činností jednotek požární ochrany se neustále rozšiřuje.

Taktika řízení zásahu i u obvyklých typů požárů může mít své zvláštnosti, vyvolané nepředvídatelnými vlivy.

Jeden z požárů likvidovaných jednotkami HZS hl.m.Prahy byl právě v podzemních prostorech hromadné garáže. Jednalo se o prostory vybudované ve 30.letech 20.století uprostřed hlavního města Prahy.

Garáže jsou situované v objektu ve dvorním traktu, v 1.podzemním a 1.nadzemním podlaží nad sebou, vždy se samostatným vjezdem. Druhé nadzemní podlaží, které má samostatný vstup, je využíváno jako administrativa a učebny.

Příjezd do dvora ze silně dopravně zatížené Vinohradské ulice je možný pouze pro osobní vozidla, parametry průjezdu neumožňují průjezd hasičských vozidel.

Stavební konstrukce dvorního objektu (garáží, kanceláří a učeben) je provedena z nehořlavých materiálů. V dnešní době je zvláštností, že v době vybudování garáží bylo do podzemních prostorů zavedeno skrápěcí zařízení zakončené sprinklerovými hlavicemi. Toto skrápěcí zařízení bylo napojeno na městský vodovodní řad. Bohužel vlivem času nebylo toto zařízení udržováno a v době požáru bylo nefunkční. Strop garáží v podzemním podlaží byl opláštěn deskami z dřevité vlny, nastříknuté cementovým potěrem. Opláštěny byly jak železobetonové desky, tak železobetonové trámy.

Rozborem průběhu požáru jsme konstatovali, že tyto desky na jednu stranu významně přispěly k výrobě tepla uvnitř podzemního prostoru, ale současně tvořily ochrannou vrstvu před prohřátím železobetonové konstrukce. Jejich vliv na průběh požáru byl jak pozitivní, tak negativní. Dnes již těžko prokázat, zda opláštění stropu napomohlo k tomu, že nedošlo k prohřátí ocelových prvků a ztrátě stability stropní konstrukce. Domnívám se, že vzhledem k času působení vysokých teplot nad 440°C (cca 1,5 hodiny) lze tento ochranný vliv předpokládat. Stropní konstrukce byla zatížena parkujícími vozidly v 1. nadzemním podlaží.

Celý podzemní prostor je dispozičně nepřehledný, členitý a ve třech výškových úrovních. Vjezd do tohoto prostoru je jedinou plochou umožňující výměnu plynů při požáru, resp. jedinou odvětrávací plochou pro kouř a zplodiny hoření.
Požár vznikl v motorovém prostoru jednoho ze zaparkovaných vozidel. Rozšířil se na další dvě zaparkovaná vozidla.

Již při příjezdu jednotky Hasičské stanice č.1 HZS hl.m.Prahy bylo průzkumem a svědectvím jednoho z majitelů zaparkovaného vozidla, který měl snahu při zjištění požáru použít přenosný hasicí přístroj, zjištěno, že se jedná o rychle se rozvíjející požár v podzemí, silné zakouření a vysoká teplota znemožňovaly okamžité nasazení proudů k hašení. Ihned byly vyžádány další posilové jednotky, včetně žádosti o uzavření prostoru Vinohradské ulice. Protože jedno ze zaparkovaných vozidel mělo mít nádrž na LPG, bylo velitelem zásahu rozhodnuto o použití ochranných obleků proti žáru pro zasahující hasiče. Tato ochrana byla posouzena jako nutná eliminace případného explozívního hoření LPG. Byly vytvořeny dvě pracovní a dvě záložní skupiny pro provádění zásahu. Složitost podzemního prostoru nedovolila jednotlivým skupinám nalézt cestu k místu hoření. Jejich orientace běžnými metodami v zakouřeném prostředí s nulovou viditelností (sluchem, vytipováním místa se zvyšující se teplotu a podobně) nebyla v daném případě účinná.

Požár probíhal v odpoledních hodinách slunného dne, s teplotou cca 38°C.

Všechny tyto rizikové faktory, tzn. požár v podzemí, nulová viditelnost, vysoká teplota prostředí, obtížná orientace pohybu ve složitém a členitém terénu ve více výškových úrovních, nebezpečí explozívního hoření LPG, nutnost použití ochranných obleků proti žáru, nemožnost účinného nasazení odsávače nebo ventilátoru, riziko ztráty stability stavební konstrukce, se v tomto případě sečetly a výsledkem byl nepříznivý průběh jinak dobře vedeného zásahu.

Přestože byla učiněna všechna opatření k častému střídání hasičů zasahujících v podzemí v ochranných oblecích proti žáru, docházelo u těchto hasičů totálnímu fyzickému vyčerpání a přehřátí organismu. Z tohoto důvodu byla na místo zásahu povolána Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy a celkem bylo ošetřeno devět hasičů, z toho jeden byl převezen k nemocničnímu ošetření. Snaha o zlepšení podmínek pro zásah odvětráním pomocí ventilátoru se ukázala jako neúčinná, v některých chvílích dokonce jako negativní.

Podmínky na území hl.m.Prahy umožňovaly veliteli zásahu povolat dostatečné síly a prostředky (počet hasičů, CAS, počty dýchací techniky a ochranných obleků proti žáru, atd.), které také povolal. I přes všechna tato opatření, zkušenost velitelského sboru na místě, hledání variant řízení zásahu a nasazení hasičů, převážily negativní faktory toto úsilí a požár byl zdoláván dlouhodobě, s maximálním vypětím psychických a fyzických sil.



Závěr.

Jednalo se o jeden z celé řady zásahů, kdy součet negativních vlivů převáží možnosti a schopnosti jednotek požární ochrany a rizikovost zásahu přechází do nebezpečí při prováděných hasebních pracích.

Možnosti alternativních řešení jako naplnění prostoru pěnou, zaplavení prostoru vodou, inertizace vnitřního prostoru, zazdění podzemních prostorů nebyly v daném případě reálné, přestože byly zvažovány.

Jednalo se o jeden z mála požárů, kdy průběh požáru nelze ovlivnit a proto zůstal jediný cíl. Nasazovat zasahující hasiče tak, aby se v maximální míře chránilo jejich zdraví a životy, bez ohledu na průběh požáru.

V preventivní oblasti. S průběhem požáru byla seznámena Technická normalizační komise ČSNI. Autor novelizované ČSN 73 0804 Požární bezpečnost staveb – výrobní objekty, která problematiku garáží řeší, zapracoval poznatky z tohoto požáru do normativních požadavků.

Jednoduše řešeno.
Toto byl další případ, který potvrdil nutnost instalace požárně bezpečnostních zařízení (konkrétně stabilního nebo polostabilního zařízení) a to bez ohledu na investice. Kdyby se požár rozšířil na všechna zaparkovaná vozidla, lze reálně přepokládat zničení několika desítek vozidel, včetně destrukce stavební konstrukce. A zde je asi ten nejlepší poměr mezi možnou škodou a vloženými prostředky do ochrany. Nezapomeňme však na prvním místě říci, že největší nebezpečí bylo pro zdraví a životy zasahujících hasičů. A jejich životy musíme přece chránit zrovna tak, jako životy ostatních osob. Vždyť jsou to také lidé, kteří se chtějí vracet domů, byť jejich práce představuje pomoc tam, odkud jiní z důvodu možného rizika pro sebe odešli. Nestavme tedy vložené prostředky do ochrany nás všech jako jediné kritérium, kterého jsme coby vyspělá společnost schopni. Anebo nejsme?

Autor: mjr.ing.Václav Kratochvíl
Zdroj: web HZS hl.m.Prahy
Články o tomto požáru:
HZS hl.m.Prahy
Fotogalerie – foto Roman Půta