Pondělí 23. října 2017, od 07:00 bude sloužit směna B. Jak poznáte hasiče v prchajícím davu? Jde opačným směrem.
Banner hts jirny vole ne žádný slabý 970 OK

Budou lidovci katem hasičů ?

Přinášíme stanovisko Odborového svazu hasičů k iniciativě některých poslanců Kalouska, Kasala a Talíře na odsunutí platnosti nového zákona.

Odborový svaz hasičů (OSH) 5.10.2004
pro ČMKOS
připomínkové řízení č.308
k návrhu posl. Kalouska, Kasala a Talíře na vydání zákona, kterým se mění zákon č.361/2003 Sb. o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů ( dále jen „ZSP“) a zákon č. 362/2003 Sb. o změně zákonů, souvisejících s přijetím ZSP (tisk č.776) :

s návrhem kategoricky nesouhlasíme a požadujeme, aby stejně jednoznačně vyjádřila nesouhlas i ČMKOS , protože vládní návrh ZSP OSH, NOSP, i ČMKOS v loňském roce podpořila.

Podstatou návrhu je snaha předkladatelů docílit odložení účinnosti již platného zákona, který byl příslušníkům bezpečnostních sborů ( dále jen „příslušníci“) slibován od r.1990 a intenzivně připravován s participací OS hasičů, NOSP i ČMKOS od r.1999.

Pro přijetí návrhu neexistují právní ani ekonomické argumenty, neboť ZSP je v souladu s právním řádem ČR i EU a v návrhu státního rozpočtu se s navýšenín objemu mzdových prostředků i po snížení plánovaného původního deficitu o 10 mld. počítá, což při „mzdových“ jednáních o státním rozpočtu zástupců vlády s odbory „ROPO“ 22. a 23. září t.r. na náš výslovný dotaz opakovaně potvrdil jak první místopředseda vlády, tak ministr financí. Uvedli také, že ani při event. odložení účinnosti ZSP by ušetřené prostředky nebyly použity na posílení objemu mzdových prostředků „ROPO“, tedy na přerozdělení ve smyslu „všem přidat stejně“. Za pravdu jim dává i procentní navyšování tarifů některým profesním skupinám v posledních letech (+ 11%, + 17% oproti většinové skupině v „ROPO“), které přesvědčivě vypovídá nejen o tom, že nikdy nebylo měřeno všem stejně a že příslušníci se mezi lépe odměňovanými neocitali, ale i o tom, že příslušníci naopak v duchu soudržnosti trpělivě čekali, až na ně dojde řada, protože akceptovali vládní priority a nikomu nezáviděli. Obdobně jako zmínění zástupci vlády se vyjádřil opakovaně i premiér, se kterým jsem naposledy osobně jednal včera, 4. října t.r.

Předkladatelé zavádějícím způsobem porovnávají průměrný plat příslušníků s jinými skupinami. Zkreslení spočívá zejména v tom, že pouze příslušníci v ČR mají ze ZSP povinnost odsloužit 300 nařízených přesčasových hodin ročně zdarma, což vzhledem k nedostatečným početním stavům „na výjezd“ bude zaměstnavatelem (státem) reálně využíváno. Např. u příslušníků HZS ČR bude v průměru objem odsloužených hodin činit 265 (!) měsíčně, čemuž při propočteném průměrném platu 32 tis. Kč odpovídá plat 120,– Kč na hodinu. Tomu by při průměrném měsíčnímu objemu odpracovaných hodin jakékoliv jiné skupiny zaměstnanců v režimu zákoníku práce ( dále jen „ZP“), t.j. 160 hodin, odpovídal průměrný plat příslušníků 19.200,–Kč. Pokud by naopak zaměstnanci v režimu ZP odpracovali pravidelně měsíčně o 100 hodin více a dostali se tak v objemu odpracovaných hodin na úroveň příslušníků, byl by jejich z toho vycházející průměrný plat vyšší, než u příslušníků, neboť v režimu ZP by měli nejen každou přesčasovou hodinu zaplacenu, ale ještě by jim za ni náležel v souladu se zákonem č.143/1992 Sb. o platu a odměně za pracovní pohotovost „v ROPO“ (dále jen „zákon o platu“) příplatek za práci přesčas, který je diferencován podle toho, zda se jedná o přesčas ve dne, v noci, v sobotu, neděli, či ve svátek a činí až 50%. Tyto, jakož i další příplatky, vyplývající ze ZP a zákona o platu, konkrétně za dělenou směnu a tradiční příplatek hodnostní, příslušníkům v režimu ZSP nenáleží, naopak, jak shora uvedeno, jsou jedinou profesní skupinou v Evropě , které je možno nařídit ročně 300 hodin přesčasů zdarma. Co se týká obav předkladatelů z odchodu velkého množství příslušníků a z toho vyplývajících enormních nároků na výplatu odchodného a výsluhového příspěvku, jedná se o obavy neopodstatněné, vyplývající zřejmě z nedostatečné znalosti systému, neboť
1) ZSP sice přináší oproti zák.č.186/1992 Sb. navýšení možných maximálních částek u obou institutů, avšak současně až o polovinu prodlužuje výsluhovou dobu pro dosažení nároku na jejich základ (výsluhový příspěvek).
2) Ve sborech došlo za posledních 14 let k intenzivní generační obměně, např. v HZS ČR by na maximální výsluhové částky „dosáhlo“ max. 4% příslušníků, ani u tohoto malého množství však není reálné, že by odcházeli všichni najednou, neboť ani tito služebně nejstarší nebudou kvapně opouštět službu a podstatně tak své rodině snižovat životní úroveň. Přes 60% příslušníků HZS ČR naopak tvoří lidé natolik fyzicky i služebně mladí, že ani na základní výměru „výsluhových institutů“ v roce 2005 „ nedosáhnou“.
Spuštění „laviny“ odchodů příslušníků tedy bezprostředně nehrozí, naopak vzhledem k prodloužení výsluhových dob a z něj vyplývající větší motivaci vydržet v činné službě co nejdéle lze ve středně a dlouhodobém horizontu očekávat spíše pokles odchodové křivky, nebo aspoň plynulé rozložení odchodů do delšího období.
Ve světle těchto odhadů, vycházejících ze znalosti věkové skladby, praxe, i mentality příslušníků ( a také předkladatelé se nemohou řídit ničím jiným, než svým odhadem) se potom v důvodové zprávě obava předkladatelů z „bumbrlíčka“, nenasytně požírajícího státní rozpočet jeví jako politické, před senátními a krajskými volbami na efekt vypočítané prohlášení, nikoliv jako právně, ekonomicky a věcně reálné odůvodnění. Tomuto záměru napovídá i naprosto zavádějící zmínka o růstu mandatorních výdajů na výsluhový příspěvek a sociální zabezpečení, což prý „představuje v průměrném platu zhruba 8000,–Kč na každého občana“. To jistě může mnohé voliče alarmovat, aniž by tomu rozuměli, resp. právě proto, že tomu nemohou rozumět.

Předkladatelé si zřejmě neuvědomují, že paradoxně právě jejich návrh v případě schválení by měl negativní dopad na státní rozpočet. Měl by totiž devastující psychologický efekt na ty příslušníky, kterým již podle stávající právní úpravy dříve, byť v menších částkách, nárok na odchodné a výsluhový příspěvěk vznikl, nebo v příštím roce vznikne. Právě oni by ztratili iluze o tom, že co již je ve Sbírce zákonů, to také bude platit a při vědomí toho, že odložení účinnosti ZSP se posunulo za horizont sněmovních voleb, by se zachovali podle hesla „lepší vrabec v hrsti, než holub na střeše“ a houfně by odešli. Odešli by i ti, kteří chtěli ještě sloužit a zvyšovat si tak „ základ pro výsluhu“.
Závěrem vyjadřujeme podiv, že ani jeden z předkladatelů se nesnaží předložit návrh na snížení výsluhových nároků příslušníků Armády ČR (dále jen „AČR). Ti ukrajují ze státního rozpočtu již několik let vyšší „ osobní“ výměry, než tomu je a bude u příslušníků bezpečnostních sborů, a to na základě zákona, který začal vznikat na MO ještě v době, kdy tam jeden z předkladatelů náměstkoval. Také AČR měla obavy z dopadu zákona o vojácích z povolání na státní rozpočet, pročež MO nárokovalo na tyto účely 180 mil.Kč, aby potom čerpalo jednu třetinu, protože žádný okamžitý exodus vojáků z povolání se nekonal.

JUDr. Vladimír Mühlfeit
předseda OS hasičů


Přidejte svůj názor v této diskusi.
Sdílet
Banner ZHT OK