Hasiči z hor část 3 – Špindlerův Mlýn

Je pondělí ráno 7.února a vydávám se za hasiči do Špindlerova Mlýna.Pomalu se blížíme na místo určení a těsně před Špindlem je přes celou cestu obrovský upoutávač na kterém je napsáno:Vítá Vás hlavní město zimních sportů Špindlerův Mlýn.

Parkujeme auto před hasičskou zbrojnicí a pak se setkáváme s panem Bártou.Po přivítání pan Bárta neztrácí ani chvíli a vytahuje jejich cisternu z garáže .Nasedáme a vydáváme se pomalu k Špindlerově boudě a já začínám vyzvídat informace o požáru.Z jeho vyprávění vznikl již uveřejněný článek.

Co mě však zajímá je jeho službu a práce hasiče,kterou vykonává ve městě Špindlerův Mlýn.Dobrovolným hasičem se stal před 27 lety v roce 1978.Mnoho toho pamatoval a zažil v těchto horách.Aktivně se začal zapojovat do hasičského života od roku 1990.Od 1. 1. 2005 je zaměstnancem města a vykonává práci velitele JSDH Špindlerův Mlýn.

Píše se rok 2002 a českou republiku postihují katastrofální povodně.Po úvahách členů se místní vydávají na pomoc postiženým oblastem.Odjíždějí se svojí technikou do města Terezín. Zde pomáhají při úklidu a lidem,kteří byli touto povodní postiženi. Jejich délka pobytu se v konečném důsledku vyšplhala na čtrnáct dní. Úkol,který jim byl přidělen, plní velmi dobře a na profesionální úrovni.

Po návratu zpět do Špindlerova Mlýna se hasičům zrodila myšlenka na zakoupení nové techniky.Město zažádalo o dotaci na koupi nového vozu.jejich žádosti však nebylo vyhověno. Po dlouhých úvahách se město rozhodlo,že pro hasiče zakoupí novou techniku.Vypsalo se výběrové řízení a z dodavatelů byla vybrána firma SPS Slatiňany.Ta pro místní sbor dodala CAS 16-M-2-Z na podvozku MAN.
Při volbě tohoto podvozku se brala v úvahu jeho průchodnost terénem a další specifika,která jsou typická pro Krkonoše. Nechtěli pořizovat velkou cisternu,aby se pak neukázalo,že se nedostanou na nepřístupná místa. Další problém,který se objevil, byly finance na pořízení nové techniky.Velkou část uvolnilo město a další finance jsou od sponzorů.Nakonec byla uvolněna dotace z krajského úřadu a tak již nic nebránilo nákupu nového auta.Město pochopilo,že je důležité mít akceschopné hasiče.

19. 6. 2004, pro někoho to byl obyčejný den.Špindlerův Mlýn a místní JSDH měla důvod slavit.Z SPS Slatiňany přivezli nové auto.Bylo pokřtěno vodou z Labe,aby dobře sloužilo.Křest ohněm měla tato cisterna na podzim při požáru hotelu Arnika.Celkový počet zásahů místní jednotky za rok 2004 byl 18 výjezdů.
Padla otázka, jestli je služba v tomto městě,které je celoročně zatíženo pohybem rekreantů něčím typická a zda má svá úskalí.Na tuto otázku se rozvinula velmi široká diskuze a já jsem se začal dovídat mnoho informací,které jsem si ani neuvědomil.

„Vlastní město je rozloženo na mnoha kopcích a ne ke všem objektům je zrovna ideální přístup.V zimě zde napadne při sněhové kalamitě třeba 75 cm nového sněhu.Do města vede jediná přístupová cesta směrem od Vrchlabí.Zde sídlí i profesionální jednotka. Neukáznění řidiči,sněhová kalamita,lidé,kteří chtějí lyžovat. To je ta pravá pohroma.Technika z Vrchlabí by se sem možná ani nedostala. Kdyby začalo hořet, tak je vůbec pochyb, jak dlouhý by byl dojezdový čas.Nedovedu si představit jejich cestu na místo zásahu. Kolony,které se tu v zimě tvoří, jsou i několik kilometrů dlouhé. Auta nemají kam zaparkovat, a tak je někteří řidiči nechají kde stojí a raději do města na vlek dojdou po svých.Každý rok se to opakuje a je to čím dál tím více složitější. Techniku,kterou jsme měli, jsme museli neustále udržovat a náklady na její provoz stále rostly.

Naší velkou snahou,kterou tu vyvíjíme, je dobré a perfektní secvičení jednotek IZS.Vše se nám velmi dobře vrátilo a zúročilo.Shodou okolností jsme minulý rok na podzim měli velké cvičení s polskými kolegy a dalšími jednotkami.Jednalo se o simulovaný požár Špindlerovy boudy.A jak to dopadlo,jistě sami víte.Snad to bylo dobře připravené cvičení a velmi se nám to vyplatilo.Přesně jsme věděli a vzpomínali jak postupovat a vyvarovávali jsme se chyb,kterých jsme se dopustili při cvičení.Další cvičení které nás čeká, je tento rok a to 9. 4. 2005 od jedenácti hodin.Budeme secvičovat součinnost jednotek při požáru hotelu v Špindlerově Mlýně.Velmi dobře vycházíme s jednotlivými složkami IZS,které se ve městě nacházejí.Naše součinnost při mimořádných událostech se nám již několikrát vyplatila.Navzájem se doplňujeme a vytváříme dobré zázemí pro fungování IZS.

Zásahová jednotka dobrovolných hasičů má celkem 12 členů a jsme zařazeni jako JPO II.Po svolání vyrážíme do pěti minut k místu zásahu. Chtěli by jsme jednotku rozšířit celkem na 16 členů,ale vše se nám zatím nedaří dle našich představ.

Čím se však můžeme pochlubit je výškový rekord.V létě po převzetí auta a nezbytném křtu jsme vyjeli na vrchol Medvědín.Tak vysoko ještě s technikou nikdo nebyl. Vrchol leží v nadmořské výšce 1 235 m.n.m.Při jízdě jsme měli dobrý pocit z toho jaký podvozek jsme vybrali pro naší cisternu.Už v té době jsme mohli ohodnotit průjezdnost terénem. Překážky které jsme překonali byli velké a naše teze o malém,ale velmi hbitém autě se vyplnila."

Má návštěva pomalu končí. Parkujeme auto před hasičskou zbrojnicí.dělám několik fotek vybavení.Co mě za tu malou chvíli udivilo byla ta skutečnost,že auto si prohlédlo několik lidí. Pan Bárta říká,že je to zcela normální.Když vytáhneme auto z garáže,tak se vždy najde mnoho zvědavců,kteří se zastaví a zeptají se na auto.Velmi nás to těší.

,,Já tuto službu beru jako práci,kterou vykonávám pro lidi a rekreanty,kteří navštíví město Špindlerův Mlýn.
Velké poděkování na tomto místě patří i městu Špindlerův Mlýn,za to,jakou měrou se postarali o bezpečnost tohoto města.Určitě se jsem mnoho rekreantů vrací a vědí,že je jim vždy někdo na blízku,který se o ně dokáže v krizové situaci postarat.“

Děkuji panu Bártovi za vyprávění a za to jak nás přijal u nich ve městě a na hasičské zbrojnici.

Text a foto: Václav Hakl