Vládní škrty se negativně projevují na psychice hasičů
Severní Čechy – Křivda, bezmocnost, demotivace, vztek i lítost, tak by se daly shrnout současné pocity profesionálních hasičů v České republice. Vláda nedodržela slib, který jim ústy svého místopředsedy Johna dala. Ten ubezpečoval hasiče i policisty, že při snížení platových tarifů o 10% jim ubude na celkové výplatě jen kolem 6,3%. Podle nových platových výměrů se propady pohybují například v Mostě podle funkce a doby praxe mezi 1.200 až 4.500 korunami, což činí u nižších funkcí až kolem 15%.
Navíc má generální ředitel HZS ČR v plánu letos neobsadit po odcházejících hasičích až 300 míst, z toho skoro 2/3 přímo z výjezdu. A pokud by dost lidí neodešlo, nebude zřejmě váhat přistoupit i k propouštění. Jen na severu Čech by se to ve 2. pololetí mohlo týkat až čtrnácti lidí a podle hasičů by se to již muselo projevit na nižším bezpečnostním standardu pro občany. V kraji nyní slouží asi 700 příslušníků Hasičského záchranného sboru.
„ Ministr Radek John sliboval, že maximální snížení platu bude zhruba o 6,3 procent. Ve skutečnosti je to ale někde až mezi třinácti a patnácti procenty,“ říká rozezleně hasičský odborář z Mostu Gerhard Gyra. To se podepisuje na současné špatné psychice a demotivaci hasičů.
„Kluci jsou bez nálady. Nedivím se jim. Vždyť snížení platu je pro jejich rodinné rozpočty doslova likvidační. Mají hypotéky, rodiny, dluhy. A legálně přivydělávat jinde si nesmějí. Nebudou mít na splátky,“ říká další z mosteckých odborářů Luděk Šíma.
Právě za mosteckými hasiči přijel krajský předseda Odborového svazu hasičů, který je i právním poradcem předsedy svazu, JUDr. Vladimír Mühlfeit, aby jim poradil jak postupovat při podávání odvolání proti neoprávněnému snížení rizikového, nebo osobního příplatku.
„Podle mého názoru si zaměstnavatel počíná protiprávně, když po vládním seškrtání tarifů sahá hasičům i na rizikové, nebo osobní příplatky. K tomu totiž chybí řádné odůvodnění, které by muselo u rizikového příplatku uvést, jak se snížilo riziko při výjezdech a u osobního příplatku uvést, že už dotyčný nepracuje tak kvalitně, nebo v takovém rozsahu, jako vloni. Riziko hasiče se bohužel z pokynu pana generála posuzuje pouze podle pětiletého průměru a počtu výjezdů té které požární stanice, kde hasič slouží, proto alespoň statistika, vykazující snížení těchto počtů, musí být v rozhodnutí uvedena“ říká právní poradce Mühlfeit .
Cílem jeho návštěv na hasičských stanicích, kam jej hasiči zvou, je seznámit hasiče s možnostmi jak se proti tomuto kroku ministerstva nejlépe bránit. „A to je podání odvolání. Nedělám si ale velké iluze a hasičům na rovinu říkám, že pravděpodobně většina jejich eventuálních odvolání bude krajským ředitelem zamítnuta. Ne proto, že by odvolatelům peníze nepřál, nebo že by mu dělalo radost právně kličkovat, ale proto, že má nejen o 10% snížen objem mzdových prostředků, ale ještě i z toho mu generální ředitel svým pokynem bude možná až do závěru roku zadržovat další 2% na odměny, 1% na mimořádné události a ještě mu hned od počátku roku posílá peníze na asi o 10 lidí menší stav, než který v kraji skutečně je.
V HZS ČR jde tedy zase jednou o příklad toho, jak ekonomika pokulhává, právo jde stranou a řízení se děje svéráznými metodami. Podá-li si náš člen odvolání a bude mu zamítnuto, teprve v té chvíli může podat do 60 dnů žalobu o které rozhodne soud. Ani zde není automaticky vyhráno, ale šance vidím rozhodně vyšší, než že se hasič domůže spravedlnosti v procesu uvnitř sboru “ říká právní poradce Mühlfeit Mühlfeit. Hasiči zvažují i možnost podání hromadné žaloby. Domnívají se, že by mohli mít větší šanci u soudu uspět.
„V prosinci jsem absolvoval 3 kola jednání s novým krajským ředitelem hasičů Ústeckého kraje plk. Ing. Romanem Vyskočilem a jeho kancléřkou plk. Mgr. Landovskou. Z rozhodnutí vedení se nebude v našem kraji prioritně hledět na procenta, ale peníze se prý budou snažit vzít hasičům v průměru kolem 3,5 tisíc korun. Jde možná o nejméně špatné řešení, přičemž žádné dobré neexistuje. Zda to bude i řešením relativně nejspravedlivějším, to ale ukáže až závěr roku, až se budou vyplácet odměny. I ty by letos měly mít funkci kompenzační, protože rizikové a osobní příplatky ji namísto toho, k čemu mají sloužit podle zákona, bohužel již mají. Poprvé hasiči v republice pocítí drastický zásah do platu po patnáctém únoru, kdy jim přijde na účet první letošní výplata,“ říká odborářský právník Mühlfeit.
V celé republice státní hasičský sbor letos dostane rozpočet, zkrácený o 1,8 miliard korun, z toho na platech o téměř 390 miliónů korun. Škrtání se má letos velmi výrazně projevit i v nákupech nové techniky, oprav a výstavby požárních stanic.
Generální ředitelství HZS koncem roku informovalo, že průměrná mzda hasiče byla v loňském roce 33 923 korun, po vládních škrtech to letos bude 30 840 korun. Odboráři ale připomínají, že výjezdový hasič slouží včetně pohotovostí 240 hodin měsíčně a dalších až 150 hodin za rok bude muset podle zákona odsloužit na přesčasech zdarma, což je v průměru 12,5 hodiny měsíčně. Průměrný plat ve sboru bude tedy poskytován za průměrných 252,5 hodin, z čehož vychází průměrná hodinová mzda 122 korun.
„A aby toho špatného nebylo málo, dostanou hasiči do sociálního fondu (FKSP) letos ani ne polovinu odvodů, které dostali vloni. Takže z FKSP budou dostávat prakticky již jen příspěvek 18 korun na stravenky a o všem ostatním, na co byli zvyklí, počínaje příspěvkem na rekreaci, až po odměny za pracovní jubilea a pod. si mohou nechat jen zdát. Odboráři tuto „Kalouskovu“ novelu vyhlášky o FKSP považují za první krok ministra financí, jehož konečným cílem je v dalších letech sociální fond zcela odbourat, aby zbylo více mzdových prostředků na platy vysokých manažerů ve státní správě,“ uzavírá Mühlfeit.
