O službě požární z roku 1908

Kdykoliv zavolá trubky hlas hasičstvo ku pomoci, ku práci, spěchá toto, by jsouc v čas na místě, šíření se zhoubného živlu zamezilo. Výsledek boje závisí totiž často, ba skoro vždy, na tom, jak brzo se sbor hasičský ku požáru dostaví a jak ohrožená místa obsadí.

Proto je nutno, aby velitel hasičů byl na požářišti dříve nežli mužstvo se stroji, aby zjistil rozsáhlost požáru, ustanovil, kam postaviti stříkačku a z které strany útok na oheň podstoupiti. Také jest jeho povinnosti dotazy u domácích neb sousedů zjistiti, nehrozí-li nebezpečí životům lidským, zachránili-li se všichni apod.

Jakmile dostaví se sbor, podnikne jedna část útok na hořící stavení, druhé části upotřebí se — je-li toho potřeba — ku prohlídce místností. Jsou-li tyto naplněny kouřem, lezci, opatření houbou ve vodě neb octě namočenou, při podlaze sehnutí místnosti prohlédají.

Lidi kouřem omámené nalezneme vždy blíže dveří, oken, pod postelí, ba i v této pod peřinami. Takové osoby buďte vyneseny na čerstvý vzduch a odevzdány mužstvu čety zdravotní. Máme-li vkročiti do místnosti, v níž hoří, neotevírejme dveří, dokud nemáme dostatek vody po ruce nebo hadici naplněnou.

Ku zachránění lidí hodí se v první řadě žebře hákové, však jen do výše druhého poschodí a tam, kde římsy přes 40 cm. nevystupují. Jinak používáno budiž žebřů přistavovacích, posunovacích a mechanických; jen v nejkrajnějším případě použito budiž plachty na skok.

Útok podnikáme vždy tam, kde největší šíření se ohně pozorujeme. Proud veďme vždy po větru a nemožno-li tak, aspoň ze strany, nikdy však proti větru. Nejen že práce je marnou, plýtvání vodou zbytečné, ale vydáváme se i nebezpečí ožehnutí.

Při větších požárech neztrácejme nikdy mnoho času pátráním, ale co nejrychleji ku záchranným pracím budov ohrožených přikročme. V případech nutných záhodno svolati ku kratičké poradě ostatní činovníky hasičské. Že práci velmi usnadní znalost terrainu, nazná každý.

Stříkačky postaveny buďte vždy co možná vzdáleně od ohně, aby mužstvo čerpáním zaměstnané nebylo dýmem obtěžováno. Lezci s koncovou rourou přibližte se ohnisku co nejblíže a hleďte dostati se tak vysoko, aby místo dostřiku přehlédnuto býti mohlo.

Hasiči, zachovávajíce všemožný klid a poslouchajíce jen rozkazů svých činovníků, hleďte si nařízené práce; vůči obecenstvu vystupujte mírně, vlídně, ale se vší rozhodností. Služba požární je pro všechny, zejména ale pro činovníky, na jichž bedrách veškerá zodpovědnost spočívá, velmi těžkou.

Proto dlužno vždy a všude, zejména u požáru, největší opatrnosti dbáti; tak např. dvéře v patrech do volné prostory vedoucí zavříti, putny, bedny a j. dřevěné nádoby na chodbách,půdách, schodištích překážející dáti odstraniti, schody, nebezpečné chodby osvětliti, nalézá-li se na blízko požáru hluboký příkop, studna, kanál, žumpa, vápenný důl a p. stráž postaviti, zvláštní pak pozornost věnovati místům, kde nachází se výbušné látky (líh, petrolej, benzin, acetylen aj.).

Po skončených pracích přesvědčme se, zdali nikdo k úrazu nepřišel, komíny, štíty a jiné, vysoké stavby, jsou-li chatrné neb nahnuté, hleďme podepřít nebo po vyslechnutí znalce dati strhnouti a nechejme na požářišti stráž, jež zůstane na místě do úplného uhašení ohně.

Ochrana hasičská – odborný list hasičský, roč. VII (XVII) 15. října 1908, číslo 20
zpracoval Jiří Sucharda, Hasiči Varnsdorf