Úterý 9. března 2021, slouží směna B. Jak poznáte hasiče v prchajícím davu? Jde opačným směrem.

„Vodní artilerie“ z Chicaga

Unikátní a dnes již historické požární automobily z USA.

V průběhu 60. a 70. let bylo pro požární sbor amerického Chicaga postaveno několik unikátních vozidel, určených k rychlému zdolání i těch největších ohňů. Všechny tyto vozy byly navrženy a postaveny ve vlastních dílnách chicagských hasičů (tzv. CFD shops). Některé z nich jsou ve službě dodnes.

V polovině šedesátých let minulého století začal v Chicagu neúnosně narůstat již tak dost značný počet požárů. Tamní sbor, čítající zhruba 4000 hasičů a více než pět set požárních vozidel, měl co dělat, aby narůstající počet velkých ohňů zvládal. Řešení dané situace měl přinést velký mobilní hasící systém, který by zvládal dopravit na požářiště téměř tolik vody, jako hasící lodě, ale mohl by se pohybovat nezávisle. V dílnách sboru tedy započala práce a v roce 1967 tam vznikl „Big MO“.

Big MO

Na podvozek GMC z armádních přebytků, natřený v tradičních barvách chicagského sboru (červená + černá střecha), bylo v zadní části přimontováno desetipalcové (asi 25 cm) potrubí ve tvaru O. Na jeho horní straně byla instalována dvě vodní děla stejného typu, jako měly požární lodě. MO neměl vlastní čerpadlo, dopravu vody do potrubí a vodních děl zajišťovaly klasické CASky, které k němu byly připojeny hadicemi. Pro umožnění tohoto připojení bylo na potrubí pod vodními děly 32 ( ! ) sacích ventilů od jednoho do šesti palců v průměru. Celkový průtok činil až 8000 galonů za minutu (36 320 l/min.). MO předváděl opravdu neuvěřitelné výkony. Byl například použit ke zdolání ohně až v 17. patře, přičemž do této výšky byl schopen dopravit úctyhodných 1700 GPM (téměř 7000 l vody za minutu) při tlaku 200 PSI na jedno vodní dělo.

Big John

Ani tohle monstrum však nestačilo. Roku 1970 byl do služby zařazen ještě těžší kalibr – „Big John“, pojmenovaný po Johnu F. Plantovi, bývalém chicagském vedoucím oddělení požární prevence. Toto vozidlo bylo schopno vychrlit neskutečných 10 000 GPM, což je 45 400 litrů v minutě, až do vzdálenosti 360 metrů! Bylo to nejvýkonnější požární vozidlo světa spolu se Superpumper systémem z New Yorku viz článek zde, který měl stejný maximální výkon. Big John byl řešen podobně jako Big MO. Měl přímé šestnáctipalcové potrubí osazené ve spodní části 25 sacími ventily pro připojení k cisternám. V horní části potrubí byla opět 2 velká vodní děla, každé o průměru podle použití buď 5, nebo 10 cm. Na cíl se otáčela dálkovým ovládáním, kterým bylo také možno celé potrubí i s vodními děly zdvihnout až do výšky 6,5 metru pomocí 2 hydraulických pístů. Navíc byly na přední nárazník instalovány 2 menší monitory, takže Big John mohl vést vodní proudy zároveň čtyřmi směry. Big John spolu s vozem Big MO sloužil v Chicagu až do roku 1980, kdy proběhlo jejich vyřazení.

Další vozidla

Big John a MO však nebyla jediná vozidla tohoto druhu postavená pro chicagský sbor. Rozměrné lafety používané na velkém MO měl na svém šasi namontované původně Jeep FC, který však byl pro toto použití, jak se časem ukázalo, příliš malým vozidlem. Když byly tyto lafety přemontovány na MO, Jeep byl osazen menšími lafetami a sloužil dál zároveň s MO. Roku 1975, kdy byly ještě v provozu Big John i Big MO, bylo postaveno další podobné vozidlo na podvozku Mack MB s trambusovou budkou, za kterou byla umístěna 2 velkoprůtoková vodní děla. Toto vozidlo nahradilo již dosluhující Jeep. Ve stejném roce byla do služby zařazena ještě 2 další vozidla s menšími lafetami na podvozku Chevrolet, přičemž jedno z nich nahradilo již dosluhující Jeep. Poslední Chevrolet byl zařazen do služby v roce 1981 a nahradil Big Johna.

Ze všech těchto vozidel je dnes již v provozu pouze Mack MB (který slouží již více jak 30 let) a jeden z Chevroletů, přičemž oba tyto vozy by měly být v příštích několika málo letech pravděpodobně nahrazeny novějšími.

Pro Požáry.cz David Němeček

Zdroj foto a info: Bill Friedrich, Tim Vermande, Larry Zeleznik, web Chicago F.D.
Sdílet