Středa 22. listopadu 2017, slouží směna B. Jak poznáte hasiče v prchajícím davu? Jde opačným směrem.
Banner Kobit THZ 970*150 OK

Bojový řád 9/N: Nebezpečí popálení

Nebezpečí popálení spočívá v možnosti zranění tepelnými účinky (sálavé teplo, horký vzduch, horké předměty) nechráněných částí těla, dýchacích cest nebo je spojeno s celkovým ožehnutím hasiče.

S tímto nebezpečím se na místě zásahu můžeme setkat z těchto příčin a zároveň se chránit:

  1. žíhavé plameny – ohrožují hasiče při postupu zadýmeným prostorem v blízkosti pásma hoření, zejména při otevírání prostorů, v nichž probíhal požár formou takzvaného nedokonalého hoření
    • při otevírání otvorů se hasiči kryjí za zdí, mimo profil otvoru, případně se co nejvíce skloní k podlaze
    • otvory otevíráme z co největší vzdálenosti, např. tyčí a podle možnosti s připraveným zavodněným vodním proudem
    • zakouřeným prostorem postupujeme obezřetně, skloněni k zemi a pokud možno z návětrné strany nebo z místa odkud je přiváděn vzduch do pásma hoření
    • odvětrávání silně zakouřených prostor se zřetelem na zákonitosti výměny plynů
  2. druhým případem vzniku žíhavých plamenů je situace, kdy dochází vlivem intenzivního hoření uvnitř místnosti k porušení obvodových stěn (zejména výplně oken) a vyšlehnutí horkých hořlavých plynů, které nestačily shořet uvnitř místnosti, ven, kde ihned v podobě žíhavých plamenů shoří
  1. sálavé teplo – jsou to infračervené paprsky vyzařované z pásma hoření, chráníme se např.
    • vzdáleností, zbytečně se nepřibližujeme k plamenům
    • úkrytem za konstrukce budov nebo technologií
    • pomocí vodní clony
    • protivýbuchovými opatřeními
  2. dotyk – se žhavým či horkým předmětem nebo horkou látkou; k popálení dotykem může rovněž dojít výbojem elektrického proudu
    • je nutné si ověřit zda předmět, který chceme uchopit, není horký
    • nevstupuje se pod hořící konstrukce dokud není zřejmé, že neztratily pevnost a stabilitu, nebo nejsou zajištěny
    • chlazením nástupního prostoru a zásahových cest
    • průzkumem v místě nasazení ze zřetelem na tavící se a odkapávající plasty, kovy apod.
    • vypnutím elektrického proudu v místech, která by mohla být zdrojem nebezpečí úrazu elektrickým proudem
  3. vdechnutí – horkých plynů, dochází k poškození sliznic dýchacích cest
    • izolační dýchací přístroj,
    • při požáru v místnostech postup při zemi, pod neutrální rovinou.

Se žíhavými plameny se lze setkat hlavně při otevírání uzavřených prostor, kde delší dobu probíhá hoření. Jsou to sklepy, kabelové prostory, skladiště nebo v okamžiku, kdy dojde k porušení obvodových konstrukcí hořící místností (konec II. fáze požáru v ohraničených prostorách s okenními otvory).

Sálavé teplo vysoké intenzity vzniká při požárech hořlavých látek s vysokou výhřevností, zejména hořlavých kapalin I. a II. třídy nebezpečnosti nebo ve III. fázi požáru při intenzivním hoření, teplem uvolněným výbuchem, případně hořením lehkých kovů a jejich slitin.

popálení dotykem dojde zejména uchopením horkých předmětů – zejména kovových, u kterých nelze pohledem rozeznat jejich povrchovou teplotu. K popálení dotykem může dojít pádem hořících konstrukcí, horkými plyny, kapajícími natavenými a hořícími termoplasty, tavícími se kovy (např. hliník) i tavícím se sklem.

Nebezpečí popálení dotykem a sálavým teplem je někdy umocněno tím, že vlivem izolačních vlastností ochranných oděvů pro hasiče může trvat určitou dobu, než hasič zjistí nárůst teploty. Vzhledem k setrvačnosti nárůstu teploty může být proto jeho reakce na dotyk s horkým předmětem nebo sálavé teplo pozdní.

Tepelnou vodivost oděvů nebo rukavic může zvýšit jejich vlhkost, vzniklá pára v pododěvním prostoru může také hasiče opařit – o nebezpečí opaření jsme si už psali dříve.

Sdílet
Přiložené soubory
n.09 popaleni.pdf zobrazit online PDF 186 kB
Banner DrägerCZ 970