Pátek 18. června 2021, slouží směna A. Jak poznáte hasiče v prchajícím davu? Jde opačným směrem.

Bojový řád 32/P: Požáry s přítomností tlakových láhví s technickými stlačenými a zkapalněnými plyny

Tlakové láhve určené pro skladování plynů mohou mít různý objem. V praxi se

nejčastěji setkáváme s tlakovými láhvemi o vodním objemu 40 l, ale také 5, 6, 7, 10, 20, 50 l i více. Tlakové láhve se mohou lišit tvarem a barevným označením. Mohou být kovové nebo kompozitní.

Základní rozdělení plynů v tlakových láhvích:

  1. plyny rozpuštěné pod tlakem – jedná se o plyny rozpuštěné v kapalině, např. čpavková voda, acetylén
  2. plyny stlačené (např. kyslík, vodík, dusík, argon)
  3. plyny zkapalněné (např. oxid uhličitý, propan-butan, chlor, čpavek)

Při hašení požárů s přítomností tlakových láhví s technickými a zkapalněnými plyny lze očekávat následující charakteristická nebezpečí:

  1. fyzikálního výbuchu a explozivního hoření
  2. popálení
  3. rychlého a nekontrolovatelného šíření požáru
  4. zřícení konstrukcí
  5. intoxikace
  6. zadušení
  7. zasypání a zavalení

Průzkumem se kromě obecných zásad zjistí:

  1. druh, množství, rozmístění a poloha láhví
  2. druh plynu v láhvi
  3. doba působení požáru na láhve a jejich poškození nebo stav vlivem požáru
  4. nebezpečí pro okolí z hlediska výbuchu láhve a počty ohrožených osob
  5. možnosti evakuace ohrožených láhví
  6. nutnost a možnosti záchrany a evakuace osob
  7. bezpečnostní zařízení (výfukové plochy, skrápěcí zařízení apod.)

Kromě dodržení obecných zásad hašení je při hašení požárů s přítomností láhví s technickými stlačenými a zkapalněnými plyny třeba:

  1. zasahovat v dýchací technice
  2. minimalizovat možné ohrožení hasičů
  3. bránit šíření požáru ve směru uložených láhví a bránit přímému styku láhve s plamenem a působení sálavého tepla
  4. zvážit možnost evakuace láhví ohrožených požárem
  5. zjišťovat teplotu povrchu láhví a případně chladit láhve
  6. zabránit vzniku nebezpečných koncentrací unikajícího plynu

Láhve zahřáté nad nebezpečnou teplotu je třeba účinně chladit a všemi dostupnými prostředky je chránit před účinky sálavého tepla. Při nasazení kompaktních proudů je třeba se vyvarovat posunutí nebo poražení láhve

Hoří-li láhev u ventilu a působí-li plamen na jinou láhev, nebo na hořlavé látky v sousedství láhve, je třeba láhev i její okolí ochladit a plamen uhasit, např. jeho sražením, překrytím ventilu mokrým hadrem nebo uzavřením ventilu. Následně je třeba zvážit nutnost evakuace láhve na volné prostranství nebo jinak zabránit vzniku nebezpečných koncentrací. Na tlak plynu v láhvi lze usuzovat z délky a barvy plamene. Jestliže nelze plamen uhasit, je třeba chladit láhev i její okolí. V místech, kde by mohly vzniknout nebezpečné výbušné koncentrace, je třeba provádět příslušná měření.

Pro zamezení vzniku nebezpečných koncentrací unikajícího plynu je třeba odvětrat ohrožený prostor, evakuovat láhve, u nichž nehrozí bezprostřední nebezpečí výbuchu na volné prostranství nebo zamezit úniku plynu z láhve. Pro odvětrání je bezpečné použít ventilátory s vodním pohonem. Pro manipulaci s ventily u hořlavých plynů je třeba používat nejiskřící nářadí nebo nářadí omotat hadry neobsahujícími oleje a tuky.

Plyn je třeba vypouštět z láhve na volném prostranství. Pokud to není možné, lze unikající plyn odvést na volné prostranství hadicemi těsně spojenými s armaturou. Plyny lehčí než vzduch je možno odvést na volné prostranství bez dodržení podmínky těsnosti u armatury, např. požárními hadicemi. V případě hořlavého plynu je třeba v místě vypouštění láhve vyloučit iniciační zdroje. Vypouštění plynu z láhve může v závislosti na jejím obsahu trvat i několik hodin.

Ke krytí hasičů je vhodné využít mobilní požární techniku, zejména cisternové automobilové stříkačky. Požární techniku, která neslouží ke krytí, je třeba odstavit tak, aby byla orientována k možnému výbuchu nejmenší plochou.

Určení teploty povrchu láhví:

  1. pro první odhad lze předpokládat, že bezprostřední nebezpečí výbuchu hrozí u těch láhví, které byly vystaveny bezprostředně účinkům požáru, na kterých nelze udržet ruku nebo z jejichž povrchu se voda rychle odpaří (teplota na povrchu láhve je vyšší než 50 °C)
  2. pro přesnější měření teploty a jejího rozložení na povrchu láhve je vhodné použít termokameru, bezkontaktní teploměr apod.; teplotu povrchu láhve je třeba měřit ze všech stran, protože rozložení teplot nemusí být stejnoměrné
  3. při měření teploty povrchu láhve je třeba ochlazování přerušit
Sdílet
Přiložené soubory
p.32 technicke plyny.pdf zobrazit online PDF 899 kB