Pátek 19. dubna 2024, slouží směna B. Jak poznáte hasiče v prchajícím davu? Jde opačným směrem.

Cvičení Letadlo 2006 prověřilo IZS

Třicet mrtvých a jednatřicet zraněných – to je výsledek taktického cvičení složek IZS s názvem Letadlo 2006, při kterém se simulovala srážka dvou letadel a následný zásah hasičů, zdravotníků, policie, armády a několika dalších subjektů na dvou známých letištích v Moravskoslez­ském kraji.

Hlavně ale prověřilo možnosti komunikace a koordinace jednotlivých složek, včetně dojezdových časů zásahových vozidel na letiště Ostrava-Mošnov a letiště Zábřeh v Dolním Benešově (na Opavsku).

Šlo jednoznačně o největší taktické cvičení složek IZS v kraji od vzniku Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje, tedy za posledních pět let. Zapojeno bylo přes 500 cvičících, včetně figurantů. K tomu lze přičíst celkem zhruba stovku pozorovatelů a novinářů, fotografů, kameramanů.

První hodinová část se uskutečnila na letišti v Mošnově. Prvnímu z letadel, které vyvázlo ze srážky nad Opavou pouze s poškozeným křídlem (SAAB 340), se tu podařilo nouzově přistát. Z 28 figurantů a tří členů posádky nepřežil pouze jeden pasažér – měl srdeční infarkt. Další dva figuranti skončili se zlomenou rukou a otřesem mozku. Protože hlavní východ byl zablokován, všichni museli ven nouzovým východem na křídle, případně nákladovým prostorem. „Před přistáním jsme se museli skrčit, připásat se a hlavu strčit mezi kolena,“ líčil jeden z cestujících barvitě.

Jako první přijela ke stojícímu letadlu hasičská jednotka letiště a začala je mj. ochlazovat. Pak také přijely další tři profesionální jednotky z Ostravy, Nového Jičína a Bílovce a dobrovolní hasiči ze Studénky a Příbora. Samozřejmě sanitky rychlé lékařské pomoci a cizinecká policie, která pomáhala při evakuaci osob a jejich identifikaci.

Pro všechny byla zřejmě zajímavější druhá část cvičení, do které se zapojily se čtyřhodinovým odstupem zcela jiné zásahové jednotky. Letadlo L 610 se neúspěšně pokusilo o přistání na letišti Zábřeh v Dolním Benešově, při dopadu se rozlomilo na několik částí a z nádrže postupně uniklo na ranvej zhruba 300 litrů kerosinu. V letadle a zvláště po okolí bylo rozeseto 40 figurantů z opavského červeného kříže, studenti Ostravské univerzity, obor zdravotnický záchranář, a s nimi studenti odborného učiliště požární ochrany ve Frýdku-Místku. Barvami se nešetřilo a výsledný efekt byl realistický. K tomu přispěl i skutečný vrak letadla a jeho části, rozptýlené na stovkách metrů plochy letiště.

Někteří zranění se po havárii v šoku a zmateně pohybovali po letišti a křičeli, další vleže sténali. Jako první přijela Zdravotnická záchranná služba, která má stanici v Dolním Benešově, pak následovali profesionální a dobrovolní hasiči, Policie ČR, armáda. Také Česká inspekce životního prostředí a firma Dekonta, které se starají po prvotním zásahu hasičů o odstraňování následků nehod na životním prostředí (např. o dekontaminaci půdy od ropných a dalších látek). Po nich se po zemi i vrtulníkem na letiště dostali pracovníci Ústavu pro odborně technické zjišťování příčin leteckých nehod. Zástupci všech jmenovaných složek byly ve štábu velitele zásahu, který byl z HZS Moravskoslezského kraje.

Zdravotníci a skupina hasičů se starali o oběti a zraněné, další hasičské jednotky hasily pěnou hořící kerosin, policejní pyrotechnici se postarali také o efektní výbuchy, hustý kouř a dým. Policisté zajistili uzavření prostoru letecké havárie a po likvidaci všech mimořádných událostí na technice hasičskými jednotkami vytvořili rojnici a začali pročesávat zhruba dvoukilometrový úsek, aby našli poslední mrtvé a zraněné. Zasahovaly jednotky HZS MSK z Ostravy, Opavy, Hlučína, dobrovolní hasiči z Dolního Benešova, Bolatic, Hlučína, Kravař, Hrabyně a Kobeřic.

Více než dvouhodinové cvičení v Dolním Benešově mělo tragické následky – ze 40 osob (včetně tří členů posádky) se podařilo přenést na triage (sektor zdravotníků) 13 zraněných a z nich zde ještě dva přes snahu lékařů zemřeli. O psychologickou pomoc zraněným a také zasahujícím se staral tým patnácti psychologů z HZS MSK, Policie ČR, armády a zdravotníků.

Například Armáda ČR (157. záchranný prapor z Hlučína) zajistila těžkou techniku na likvidaci následků havárie, pomáhala s hledáním raněných a měla na starosti týlové zabezpečení. Odpolední guláš z její kuchyně se povedl.

Všichni účastníci se snažili o to, aby bylo dopředu připraveno jen minimum, vyjížděli až po obvyklých signálech z běžných pracovních povinností, tedy nečekali nikde „za bukem“. Výsledky cvičení, zaznamenaného několika videokamerami i fotoaparáty, se budou vyhodnocovat několik dní. Na cvičení se pohybovalo několik oficiálních rozhodčích, kteří měřili dojezdové časy, rychlost a účinnost zásahů v jednotlivých sektorech, domluvu mezi jednotlivými složkami a další okolnosti kolem mimořádné události.


por. Mgr. Petr Kůdela
tiskový mluvčí
HZS Moravskoslezské­ho kraje
Sdílet