Pátek 17. května 2024, od 07:00 bude sloužit směna C. Jak poznáte hasiče v prchajícím davu? Jde opačným směrem.

Bezpilotní vojenské letouny pomáhají hasičům při požáru v Yosemitském národním parku

Obrovský lesní požár, který začal zuřit v Yosemitském národním parku (Kalifornie, USA), se stále hasičům nedaří zvládnout. Hořet začalo 17. srpna nedaleko západního okraje parku, plameny se po dvou dnech rozšířily i do něj. Nasazeno je stále více jak 4000 hasičů ze 41 států (!) včetně „Smokejumpers“ (hasiči na padácích, vysazováni z letadel co nejblíže ohniskům požáru) i týmů „Handcrew“.

Protože hoří ve skutečně obtížně přístupném terénu, je likvidace požáru složitá. Náročné to nemají jen přímo zasahující hasiči v bezprostřední blízkosti ohnisek, ale také jejich logistická podpora. Problematické je zejména zásobování vodou do odlehlých oblastí, nasazeny tak musely být vrtulníky s bambi vaky a létající tankery.

Aby bylo možné přesně lokalizovat jednotlivá ohniska, musí se neustále provádět vzdušný průzkum, který je však pro letouny a helikoptéry kvůli silnému zakouření obtížný a také nebezpečný, protože jak dým z požáru stoupá do oblak, není skrz něj vidět a hrozí tak srážka ve vzduchu.

O pomoc bylo požádáno i vojenské letectvo – U.S. Air Force (USAF). To prostřednictvím svého velení vyslalo do boje s požárem dva záchranářské vrtulníky HH-60G Pave Hawk s bambi vakem, sedm strojů UH-60 Black Hawk taktéž s bambi vakem a jeden CH-47 Chinook pro zajištění logistiky a případnou evakuaci obyvatel.

USAF vyslalo dále také dvojici hasicích letounů C-130 Hercules Modular Airborne Firefighting Systems II (MAFFS). Do akce se zapojila i Národní garda a obří létající tanker Douglas DC-10.

Zajímavostí, která je u požáru realizována, je použití bezpilotního letounu MQ-1 Predator z dílen firmy General Atomics. Stroj z flotily 163. Průzkumného křídla přiletěl na místo požáru ze základny Air Reserve Base v kalifornském Riverside a prakticky ihned se zapojil do vzdušného průzkumu.

Jeho operační schopnosti jsou naplánovány do okruhu přibližně 45 kilometrů, nepřetržitá doba ve vzduchu bude činit zhruba 22 hodin. Během letu bude přenášet snímky požárem zasažené oblasti, což značně napomůže veliteli zásahu s přeskupením sil a prostředků k efektivnějšímu nasazení při likvidaci požáru.

Takticko – technická data MQ-1 Predator

  • Posádka: 0
  • Rozpětí: 14,8 m
  • Délka: 8,22 m
  • Výška: 2,1 m
  • Nosná plocha: 11,5 m²
  • Hmotnost prázdného stroje: 512 kg
  • Maximální vzletová hmotnost: 1020 kg
  • Pohonná jednotka: čtyřválec Rotax 914F, 85 kW (115 koní)
  • Maximální rychlost: 217 km/h
  • Cestovní rychlost: 130 –165 km/h
  • Pádová rychlost: 100 km/h
  • Dolet: 1 100 km
  • Dostup: 7 620 m
  • Vytrvalost: 24 h / 14 h s výzbrojí

Nasazení Predatora mimo bojovou misi musel nejprve schválit americký ministr obrany. Získat jeho souhlas nebyl vzhledem k rozsahu požáru žádný problém. Ostatně nejedná se o první nasazení tzv. Dronů při průzkumu lesního požáru. Bezpilotní letoun byl poprvé použitý již v roce 2007, kdy se velmi osvědčil. Tehdy hořelo také v Kalifornii a o provoz bezpilotních letounů se starala NASA.

O obsluhu Predatora se starají operátoři U.S. Air Force pod velením generálmajora Davida S. Baldwina, který přímo spolupracuje s velitelem zásahu.

Pomoc bezpilotního letounu je značná a tak věřme, že se i díky němu podaří hasičům obrovský požár, který zachvátil území o rozloze více jak 400 čtverečních kilometrů, z toho přes 120km přímo v parku, zlikvidovat, uvedl Jeremy Salizzoni, velitel hasičského sboru San Diego. Kalifornský guvernér Jerry Brown vyhlásil v této oblasti stav ohrožení.

Online mapa požáru

Co se leteckého hašení týče, tak bylo dosud letadly a vrtulníky shozeno přibližně 5,5 milionu litrů vody (helikoptéry USAF a letectva Národní gardy provedly zhruba 1000 shozů) a 6,5 milionu litrů hasební směsi včetně varianty Red Fire Retardant „Slurry“, což je po našem „kejda“ ve složení nejčastěji 85% vody, 10% hnojiva, např. síranu amonného a 5% dalších látek – oxid železa, hlína apod. pro získání červené či fialové barvy látky.

Výrazná barva je důležitou součástí látky a to zejména pro piloty létajících tankerů Hercules MAFFS. Důvod to má zcela prozaický, díky zanechání barevné stopy jsou dobře viditelné předchozí shozy. Směs má hlavní účel bránit dalšímu šíření požáru, proto se shazuje vždy na samý okraj zasažených území a to i za nejmenší letové výšky, která činí pouhých několik desítek metrů.

Foto a info: U.S. Air Force, General Atomics

Sdílet