Čtvrtek 17. srpna 2017, slouží směna A. Jak poznáte hasiče v prchajícím davu? Jde opačným směrem.
Banner Partner & VIP: Pavliš a Hartmann 970x150 OK

Epilepsie co dělat když…?

Během záchvatu a bezprostředně po něm dělejte s postiženým co nejméně! To znamená například – nesnažit se jej usilovně držet, odvádět pryč a zabraňovat mu v jeho projevech.

Epilepsie (česky padoucnice) je záchvatovité onemocnění, které se projevuje opakovanými epileptickými záchvaty a jehož příčina je v mozku. Nervové buňky v mozku posílají zprávy jedna druhé prostřednictvím malých elektrických impulsů. Při epilepsii dochází k poruchám elektrických výbojů jak během záchvatu, tak i mezi nimi. Každé i sebenepatrnější poškození mozku může za určitých nepříznivých okolností vést ke vzniku epileptického záchvatu.

Nejméně 5% všech lidí prodělá v průběhu svého života alespoň jeden epileptický záchvat. Ke vzniku epileptického záchvatu mohou přispět některé okolnosti, např. nedostatek spánku, stres, vyčerpání, světelné efekty, některé léky, alkohol aj. Ojedinělý záchvat ještě neznamená epilepsii. Pojmem epilepsie se označuje teprve opakovaný výskyt záchvatů. Postihuje 0,5 – 1 % populace České republiky, což představuje zhruba 50.000 – 100.000 občanů.


Jaké jsou příčiny epilepsie?

Existuje mnoho příčin způsobujících abnormálních chování nervovích buněk, tedy vznik symptomatické epilepsie.

Podle základního rozdělení rozlišujeme příčiny na:
1. Primární, idiopatické – příčina není známa, ale je možná genetická příčina.
2. Sekundární – jsou to poruchy vývoje mozku v těhotenství, těžký porod, úrazy hlavy ( krvácení do mozku, zhmoždění…), zánět mozku nebo mozkových plen, mozkové nádory, poruchy prokrvení (arteriosklerosa, ischémie mozku…)




Jaké druhy epileptických záchvatů se rozlišují a jaké jsou jejich příznaky?

Existuje celá řada druhů epileptických záchvatů, zde jsou uvedeny tři.

Podle základního rozdělení, rozlišujeme dvě základní klinické formy:

A: parciální záchvaty (fokální, ložiskové)
 záchvatovitá aktivita zasahuje jen ohraničenou část jedné mozkové polokoule, příznaky tohoto záchvatu se projevují obvykle jen na jedné straně těla. V průběhu jednoho záchvatu se může původně parciální záchvat změnit rozšířením epileptické aktivity v mozku v záchvat generalizovaný.
B: generalizované záchvaty (nefokální)
 záchvatovitá aktivita zasahuje od počátku obě mozkové polokoule, příznaky tohoto záchvatu postihují současně obě poloviny těla – je to primárně generalizovaný záchvat.

1. Absence (petit mal)
Jsou charakterizovány krátkou ztrátou vědomí, která se může projevovat i mnohokrát denně. Objevuje se především u malých dětí a mladistvých osob. Jediným příznakem může být, že nemocný zrychleně mrká nebo vyvrací oči (vsloup). Nemocný se zahledí (do prázdna), dojde k zastavení řeči, psaní, činnosti, kterou právě dělal, upustí předmět, který držel. Někdy záchvat proběhne tak rychle, že muže snadno uniknout pozornosti. Po znovunabytí vědomí pokračuje v činnosti. Nemocný si po záchvatu nepamatuje co se přihodilo (absence).

2. Primárně tonicko-klonické záchvaty (grand mal)
Záchvatu mohou předcházet předzvěstné subjektivní pocity, které označujeme jako aura. Postižený ztrácí náhle vědomí, upadá na zem, obrací oči v sloup a současně v některých případech vyráží ze sebe nepřirozený výkřik, který vzniká v důsledku křečového stavu a vytlačením vzduchu z plic.
Objevují se tonické křeče. Veškeré kosterní svalstvo je zvýšeně napjaté, což má za následek celkovou ztuhlost. Dočasně dochází k zástavě dechu v důsledku křečovitého napětí dýchacích svalů. Může se objevit cyanóza ( modravé zbarvení kůže – zvláště obličeje a rtů ).
Po 15–30 vteřinách dochází k rytmickým záškubům veškerého svalstva (klonické křeče). Z úst vystupuje pěna, často dochází k pokousání jazyka a samo-volnému odchodu moče a stolice. Křeče trvají 1–2 minuty. Po záchvatu nemocný upadá do hlubokého spánku, který může trvat jen chvíli, jindy až několik hodin. Když se nemocný probere, je dezorientovaný, zmatený, neobratný v pohybech a v myšlení, děla neúčelné pohyby ( vyprazdňuje si kapsy.....), může být i agresivní.

3. Status epilepticus
Jedná se o život ohrožující stav, který je charakterizován sérií záchvatů jdoucích za sebou, při nichž mezi záchvaty zůstává vědomí porušeno. Jde o možnou komplikaci, do které můžou vyústit všechny typy epilepsie.


Co je AURA?

Aura (předzvěst) – je několik sekund trvající zvláštní pocit, který se asi v 10% případů vyskytuje před začátkem záchvatu. Druh aury závisí na tom, v kterém místě mozku záchvaty vznikají.

Druh aury:
1.Senzitivní – brnění prstů, rukou.....
2.Senzorické:
 zraková – vidí blesky, plameny, osoby…
 sluchová – slyší zpěv, pískání, zvony…
 čichová – cítí různé čichové vjemy
 chuťová – cítí různé pachuti na jazyku (hořkost, trpkost)
3.Útrobní pocity – pocit tlaku v břiše, bolní žaludku, bušení v břiše.....
4. Psychická – pocty strachu, úzkosti,…






Co dělat při epileptickém záchvatu?

Každý, kdo ví jak může epileptický záchvat vypadat a dokáže je rozpoznat, může také poskytnout přiměřenou první pomoc.
Při velkém epileptickém záchvatu jde především o to, uchránit postiženého před poraněním, které může utrpět zejména při náhlém pádu.
Je nutné postiženého co nejdříve dopravit do bezpečí, kupř. z dosahu silničního provozu, z vody apod. Odstranit z jeho blízkosti ostré předměty a předměty s hranami, o něž by se mohl potlouci, sejmout brýle, případně odebrat cigaretu (pokud právě kouřil). Je-li to možné, podložíme mu hlavu (dekou, kabátem), aby netloukl hlavou o zem. Pokud při záchvatu dochází k silnému slinění, je třeba otočit jeho hlavu tak, aby mohly sliny z úst volně odtékat a zabránilo se tak riziku jejich vdechnutí.
Totéž platí v zásadě a logicky i o jiných formách záchvatu, vždy jde především o to, abychom postiženého o to, abychom postiženého ochránili před poraněním, zvláště při pádu.


Co se nesmí dělat?

Takové jednání z Vaší strany jednak stejně záchvatu nezabrání a hlavně ve fázi reorientace může vést k nedorozumění a případně k (obraně) postiženého proti domnělému omezování.
Nepokoušejte se zejména: násilím přidržovat jeho končetiny, rozevírat mu křečovitě zaťaté pěsti. Rozevírat mu čelisti a násilím se pokoušet vložit mu nějaký předmět mezi zuby (ve snaze zabránit pokousání jazyka a sliznice úst). Třesením, pleskáním, křikem a nebo jinými různými oživovacími pokusy přerušit záchvat. Nesnažte se rovněž postiženého ve fázi pozáchvatového spánku za každou cenu probudit.




Jakou pomoc poskytnout člověku po proběhlém záchvatu?

Přiměřená pomoc po záchvatu je stejně důležitá jako při akutním záchvatu. Především je nutno zjistit, zda postižený není zraněný. Zvláštní pozornost věnovat prohlídce hlavy, dále prohlédnout též končetiny, zda neutrpěl rozsáhlejší poranění. Zlomeniny nebo vážnější tržné rány, které by si přirozeně vyžádali odborné ošetření v nemocnici, jsou naštěstí při záchvatech výjimečné.
Zkusíme pak klidně a zřetelně, zda ví, kde se nachází, který je den, případně datum, jak se jmenuje. Teprve pokud postižený odpovídá jasně a správně, si můžeme být jisti, že nabyl plného vědomí a že je schopen nadále jednat samostatně a odpovědně. Pokud si tím naopak nejsme jisti, měli bychom u něho zůstat a dbát, aby se nedostal do nebezpečné situace (např. náhle nevkročil do jízdní dráhy). Neměli bychom jej však pevně držet, nýbrž spíše „být po ruce“.
Jestliže je postižený agresivní, nemusí to vždy být povahou člověka, nýbrž jen projevem strachu a nejistoty. Proto je nutné mluvit na něj klidně a nezvyšovat hlas. Pouze v nejzávažnějších případech když hrozí nebezpečí vážného poranění nebo dokonce ohrožení života postiženého, může osoba poskytující první pomoc použít násilí, aby zabránilo nejhoršímu – to je přípustné i podle zákona.


Kdy volat rychlou lékařskou pomoc?

Pokaždé pokud:
 tento stav se objevil poprvé
 trvá-li epileptický záchvat (zejména záchvat s poruchou vědomí nebo s křečemi) déle než 10 minut
 opakují-li se záchvaty (zejména záchvat s poruchou vědomí nebo s křečemi) několikrát po sobě
 neupraví-li se stav postiženého k normě do 15 minut (zejména jsou-li patrné poruchy vědomí, dýchání, hybnosti, rovnováhy, smyslového vnímání, těžší poruchy chování, agresivita, zmatenost apod.)
 utrpí-li při záchvatu těžší poranění (pád z výšky, úrazy hlavy, poranění provázena krvácením, poranění zubů obličeje, zlomeniny končetin, popáleniny apod.)
 kdykoliv máte pochybnost, zda postižený neutrpěl skryté poranění nebo zda není ohrožen na životě či na zdraví z jiného důvodu.

Autor : Vlastimil Šilhán
Sdílet
Banner recyklujte s hasici 970 OK