Dobrovolní hasiči v obcích mají potíže

Obce v naší republice nemají již delší dobu dostatek prostředků na nákup nové techniky požární ochrany, dobrovolní hasiči jsou často v postavení žebráků, kteří musí prosit o každou korunu na svoji činnost.

Jednotky Sboru dobrovolných hasičů tvoří jeden ze základních kamenů Integrovaného záchranného systému v České republice. Bohužel předešlé vlády nepřišly se žádným systémovým řešením, které by zlepšilo postavení a činnost zejména jednotek Sboru dobrovolných hasičů obcí. A jak při minulých sněmovních interpelacích uvedl poslanec Juraj Raninec, dobrovolní hasiči jsou často v postavení žebráků, kteří musí prosit o každou korunu na svoji činnost. Obce s ohledem na své daňové příjmy nemají dostatek finančních prostředků, a to hlavně na nákup nové techniky požární ochrany, jejíž cena je často pět a více milionů korun. Přitom zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, a prováděcí právní předpisy stanovují pro obce celou řadu požadavků na vybavení a zajištění akceschopnosti jednotek požární ochrany. Raninec vyjádřil názor, že pokud se v průběhu několika málo let nepodaří systémově dořešit problematiku jednotek Sboru dobrovolných hasičů obcí, bude zájem o působení v těchto jednotkách ze strany občanů postupně klesat a stát bude muset vydávat podstatně více finančních prostředků na zvýšení početních stavů příslušníků Hasičského záchranného sboru ČR, a to včetně zřizování nových požárních stanic. Ministerstvo vnitra i z těchto důvodů vytvořilo projekt nazvaný Fond obnovy a rozvoje techniky Hasičského záchranného sboru a Sboru dobrovolných hasičů, aby vznikla koncepce s daným novým horizontem, jak tuto nelichotivou situaci Sboru dobrovolných hasičů změnit. Podle ministra Ivana Langer jde o poměrně jednoduchý koncept a on sám vyjádřil přesvědčení, že se jej podaří udržet. V letošním roce se podle jeho slov jedná o částku 200 milionů korun, která je určena pro profesionální hasiče na nákup cisteren s tím, že podmínkou udělení této dotace je závazek, že tyto cisterny budou zhruba po čtyřech letech předány Sboru dobrovolných hasičů. Současně ministerstvo v letošním roce zvýšilo přímou dotaci pro jednotky Sboru dobrovolných hasičů na 150 milionů korun. Tu lze použít jako dotaci do výše 50 procent nakupované techniky, maximálně do částky 2 milionů korun. Tento systém dotací by měl být podle Langera udržen dlouhodobě tak, aby umožnil postupnou obměnu techniky u Sboru dobrovolných hasičů. Nicméně problém není jen u techniky. Stát nemůže považovat za korektní ani to, aby tito lidé, kteří ve svém volnu zasahují na ochranu života, zdraví a majetku občanů, neměli službu, kterou poskytují, alespoň v základní úrovni, pokrytu finančně. Zatím je na to letos určena neinvestiční dotace 55 milionu korun, což však není dost, a vzniká tak dluh státu vůči jednotlivým jednotkám. Počet výjezdů je vyšší, než odpovídá této částce, a ta musí být potom dokrývána z obecních rozpočtů. Nicméně v případě mimořádných událostí, jako byl například orkán Kyrill, lze z položky Veřejná pokladní správa z rezervy ve výši 100 milionů korun uvolnit prostředky na dodatečné krytí nákladů spojených s takovouto jednorázovou akcí. Ministerstvo vnitra navíc podporuje i občanská sdružení prostřednictvím grantů, což je letos 25 milionu korun. Ministr Langer upozornil i na záležitost, o níž se tolik nemluví, ale kterou je rovněž potřeba řešit, a to diskriminaci dobrovolných hasičů ze strany některých zaměstnavatelů, kteří říkají, že se jim nevyplatí zaměstnávat hasiče, který mu drží pohotovost a musí být připraven k výjezdům a leckdy v pracovní době prostě vyjíždí. Langer navrhl k diskusi například řešení, že by se stát mohl podílet na hrazení sociálního a zdravotního pojištění dobrovolných hasičů a tak je učinil pro jejich zaměstnavatele jaksi „zajímavější“.

-žam-

Z časopisu Veřejná správa č. 10/2007 připravil JJS

-wap-