Úterý 1. prosince 2020, slouží směna C. Jak poznáte hasiče v prchajícím davu? Jde opačným směrem.

Hasiči se loni v Moravskoslezském kraji opět činili

Celkem k více než 20 a půl tisícům zásahů vyjížděly v roce 2007 jednotky Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje, zdejší dobrovolní hasiči a podnikové jednotky.

V předchozím roce 2006 to bylo v Moravskoslezském kraji zhruba o dva a půl tisíce výjezdů hasičů méně (cca 18 tisíc), v roce 2005 o další dva tisíce méně, tedy kolem 16 tisíc.

Přes 60 procent loňských výjezdů tvoří technické zásahy a pomoci (neodkladné otvírání zabouchnutých dveří bytů, vyprošťování osob uvízlých ve výtahu, likvidace bodavého hmyzu, technické havárie…), hašení požárů zhruba 13 procent a zásahy u dopravních nehod především silničních, ale také železničních a leteckých kolem 10 procent (vyprošťování zraněných z vozidel, předlékařská pomoc, zabezpečování vozidel před požáry, úniky provozních tekutin, úklidy vozovek, řízení dopravy).

Zhruba osmi procenty se na výjezdech hasičských jednotek v roce 2007 podílely živelní pohromy (loni hlavně vítr, ale také povodně, sesuvy půdy a odklízení sněhu a námraz…), úniky nebezpečných látek třemi procenty. Hasiči také loni vyjížděli k 1090 planým poplachům, což je asi 5 procent všech zásahů, o procento méně než v roce 2006, kdy jich bylo 1142.

Na nárůstu počtu zásahů (20 606) se loni podílely živelní pohromy, z 726 v roce 2006 na 1554 zásahů, způsobených hlavně stovkami výjezdů v souvislosti s orkánem Kyrill a s dalšími silnými větry, přecházejícími loni hned několikrát území Moravskoslezského kraje. Statistiku ovlivnila také několikadenní povodeň v září 2007. Výrazně také stoupl počet požárů – z předloňských 2142 na loňských 2584, počet zásahů hasičů u dopravních nehod stoupl o 241 na 2151.

Nejzaměstnanější byly v rámci kraje i loni jednotky HZS MSK, které vyjely ke třem čtvrtinám těchto zásahů. Například na území Ostravy vyjížděli hasiči loni k 8414 zásahům, což je asi 41 procent všech zásahů v kraji (v roce 2006 bylo v Ostravě 7593 zásahů a téměř 42 procent všech zásahů v kraji).

Moravskoslezský kraj byl v roce 2006 počtem 18 tisíc zásahů bezkonkurenčně nejaktivnějším krajem v rámci ČR. Druhý byl Středočeský kraj s více než 12 tisíci zásahy, Praha měla téměř 10 tisíc zásahů a další kraje již jen kolem devíti tisíc i méně (v ČR bylo za rok 2006 zaznamenáno celkem asi 109 tisíc zásahů hasičských jednotek). Předpokládáme, že hasičské jednotky Moravskoslezského kraje budou opět jednoznačně vévodit i mezikrajské tabulce za rok 2007.

Především profesionální hasiči s výraznou podporou dobrovolných a někdy také podnikových hasičů likvidovali loni v Moravskoslezském kraji 2584 požárů s celkovou přímou škodou 112 milionů korun, ale uchráněné hodnoty na majetku poškozených činí téměř pětinásobek – 515 milionů korun (srv. s rokem 2006: celkem 2142 požárů, škoda 135 milionů, uchráněné hodnoty 410 milionů korun). Dalších 57 požárů z roku 2007 bylo uhašeno bez účasti hasičských jednotek.
 – 2 –

Jak už jsme vás informovali hned na začátku roku 2008, při loňských požárech bylo usmrceno celkem 20 osob, což je jednoznačně nejvíce za několik posledních let, zraněno bylo 121 osob (hlavně intoxikace zplodinami hoření). Hasiči při požárech zachránili loni 50 osob, dalších 258 evakuovali z místa požáru a okolí.

V roce 2005 i 2004 došlo při požárech v Moravskoslezském kraji k usmrcení 12 osob (nejvíce 2005: Ostrava 5, Novojičínsko 3, nejvíce 2004: Bruntálsko 3). V roce 2006 zemřelo u požárů 13 osob (nejvíce mrtvých – po pěti – zaznamenala Ostrava a okres Frýdek-Místek). V roce 2007 zemřelo celkem 20 osob, nejvíce na Frýdecko-Místecku – 7, celkem 4 na Karvinsku, po třech v Ostravě a na Novojičínsku, na Bruntálsku 2 a v okrese Opava jeden člověk.

Této smutné statistice dlouhodobě vévodí požáry v domácnostech, kde je jednoznačnou hlavní příčinou jejich vzniku nedbalost – při vaření, kouření, doprovázená vlivem alkoholických nápojů. Například v roce 2007 zemřelo několik osob v postelích, na gaučích či válendách po konzumaci alkoholu a usnutí s hořící cigaretou. Příčinou úmrtí byla vždy otrava zplodinami hoření dobře hořícího nábytku.

Hasiči proto doporučují velkou opatrnost, hlavně u seniorů, kteří patří mezi nejrizikovější skupiny. Pro lepší zabezpečení bytu před požárem je možné instalovat autonomní hlásiče požáru (čidla) a práškové hasicí přístroje. Náklady na pořízení této protipožární techniky nepřesáhnou několik stovek korun, možnost rychlého uhašení bytového požáru se přitom mnohonásobně zvýší.

Za sedm let existence krajského členění profesionálních hasičů (HZS ČR vznikl v lednu 2001) vyjely jednotky HZS MSK (a s nimi dobrovolné a podnikové jednotky) ke zhruba 116 tisícům zásahů, což vychází průměrně na 45,5 výjezdu denně v kraji (viditelně nejvíce jich bylo v rámci Ostravy – za 7 let téměř 50 tisíc výjezdů, tj. denní průměr je 19 výjezdů). V tomto sedmiletém období se technické zásahy podílely na celkovém počtu zásahů 59 %, požáry 15 %, dopravní nehody 12 %, úniky nebezpečných chemických látek 4 % a živelní pohromy 4 %. Plané poplachy se podílely na výjezdech v letech 2001–2007 zhruba šesti procenty.

Z předchozího odstavce vyplývá, že město Ostrava se dlouhodobě podílí téměř 43 procenty na celkovém počtu zásahů hasičských jednotek v Moravskoslezském kraji. Zajímavá je i skutečnost, že celkovým počtem událostí se Ostrava blíží Praze, ne ovšem v počtu požárů, který je třetinový, ale v počtu technických zásahů, kdy Ostrava hlavní město několikrát převyšuje.

por. Mgr. Petr Kůdela
tiskový mluvčí
HZS Moravskoslezského kraje


-swo-
Sdílet