Úterý 1. prosince 2020, slouží směna C. Jak poznáte hasiče v prchajícím davu? Jde opačným směrem.

Skandinávské listy – 1/2008

Skandinávské listy přináší zprávy ze života hasičů a záchranářů ze Skandinávie – Švédska, Norska a Dánska – a příležitostně i Finska a Islandu. Jejich cílem je zprostředkovat dění, zkušenosti, novinky, a aktuální témata ze života Skandinávských hasičů a záchranářů ve formě kratších zpráv.

Tyto zprávičky vychází z monitoringu odborného tisku, materiálů publikovaných státními úřady a zajmovými sdruženími, tak i z odborných konferencí. Skandinávské listy vychází třikrát až čtyřikrát do roka (zima, jaro, léto a podzim).

Skandinávské statistiky usmrcených při požárech

Prvním tématem tohoto čísla Skandinávských listu jsou statistiky požárů při nichž došlo k usmrcení v roce 2006. Dle Dánských statistik zahynulo v Dánsku 71 osob při 71 požárech; 43 jich bylo mužů. Ve Švédsku zahynulo 83 osob (55 mužů) při 80 požárech. V Norsku to bylo 65 osob (36 mužů) a Finsku 120 osob. Pro porovnání lze zmínit, že v ČR zahynulo při požárech v tom samém roce 144 osob. Porovnáme-li tyto statistiky v přepočtu na počet obyvatel (počet úmrtí na million obyvatel) dostaneme následující čísla: Dánsko (13.6), Švédsko (9.1), Norsko (14.1), Finsko (22.6) a ČR (14.1). Dánské a Švédské statistiky obsahují velmi podrobná data a vyvozují velmi zajímavé závěry. Dle těchto statistik jsou nejrizikovější skupinou muži ve věku 45–65 let. Nejčastější příčinou požáru při nichž dojde k úmrtí je kouření, často spojené s požíváním alkoholu. Ke vzniku požáru proto dochází nejčastěji v obývacím pokoji nebo ložnici a to v posteli, gauči či křesle. Nejčastěji dochází k těmto tragickým požárům v zimním obdodí a o víkendech. Vyšetřování rovněž prokázala, že v 70–80% případů dochází k úmrtí ještě před příjezdem prvních jednotek. Z tohoto pohledu jsou velmi zajímavá Švédská data ohledně používání požárních hlásičů. V dnešní době vlastní 90% Švédských domácnosti požární hlásič. V případech požáru kdy došlo k úmrtí toto číslo ale odpovídalo pouze 36%. Skandinávští vyšetřovatele rovněž vyvozují řadu doporučení. Dle jejich závěrů, plní současná pasivní protipožární opatření efekt, oheň se nešíří do dalších místností, bytů či pater. Nyní je proto nutné se zaměřit na samotné vybavení bytů, např. hořlavost nábytku, bezpečnost elektrických spotřebičů, atd. Zvláštní pozornost je také nutné věnovat nejrizikovější skupině, mužům ve věku 45–65 let. V tomto případě se jedna o cíleně kampaně na používání požárních hlásičů a prosazení legislativy o bezpečných cigaretách.

Beredskab 2/2007, Dödsbrander 2006, Statistiske Beretning 2006, Brann- og uhellsstatistikk 2006, Statisticka rocenka 2006.

“First responders” ve Skandinávii

Ve Skandinávii probíhá v současné době intenzívní diskuze na téma “first responders”. Systém “first responders” spočívá na principu vyslání nejbližší záchranné jednotky k události zdravotnického rázu (např. srdeční problemy, záchvaty, apod.), kde tato jednotka poskytne nejlepší možnou odbornou péči do příjezdu ZZS. Tato nejbližší jednotka je vysílána bez rozdílu o jakou složku se jedna (policie, hasiči, bezpečnostní služby, …). Tento systém je velmi dobře znám z USA, ale je možné jej nalézt i v Evropě (Německu, Rakousku, či Švýcarsku). V případě Skandinávie se jedná zejména o HZS z důvodů jejich husté sítě stanovišť oproti ZZS. Zvláště se pak systém “first responders” dotýká mimo městských stanic odpovídajícím českým JPO II, III, a V. Právě hasiči z těchto stanic jsou i největšími zastánci tohoto systému. Systém “first responders” se začal objevovat ve Skandinávii ve větší míře kolem roku 2003–2004 a dnes je nejrozšířenější ve Švédsku, kde jej lze nalézt ve třetině Švédských obcí. Rovněž i v Norsku se začíná ujímat ve stále větší míře. Dánsko se oproti tomu staví k systému ”first responders” rezervovaně. Je to dáno zejména rozdílnými kapacitami ZZS v Dánsku (časový limit do 15 min + velmi často rendez-vous system) a v Norsku & Švédsku (žádný časový limit + rendez-vous pouze velmi výjimečně). V Dánsku je rovněž běžné, že nákupní, sportovní a společenská centra jsou vybaveny křísicími přístroji. V Norsku a Švédsku je preferováno vybavovat těmito přístroji HZS, policii, a bezpečnostní služby. I přesto se ZZS ve všech třech zemích staví k otázce ”first responders” velmi odlišně kraj od kraje. Diskuze se točí okolo čtyř hlavních témat. Prvním je typ a rozsah vybavení a péče, jež by HZS měly či neměly poskytovat, např. zda-li má být každá stanice vybavena křísicím a kyslíkovými přístrojem, nebo za jakých situací jsou zasahující právně ”zdravotnický personál”. Druhým je otázka přínosu takovéto pomoci pro postiženého ze zdravotnického a psychologického hlediska. Mnoho ZZS pochybuje nad zdravotnickým přínosem takovéto pomoci oproti laické. Třetím je problematika dostupnosti takovéto pomoci. Samotné HZS upozorňují, že toto je pouze doplněk a ne náhrada za ZZS. Nastane-li ”hasičská” událost (např. požár obytného domů) při ”first responders” výjezdu, je ”hasičská” událost hlavní prioritou a jednotka bude (s velmi vysokou pravděpodobností) převelena k této události. A čtvrtým je už tradičně otázka financování. Bude-li např. ZZS hradit HZS náklady spojené s výjezdy v rámci ”first responders”, musí např. před uzavřením smlouvy s HZS vypsat výběrové řízení na poskytování této služby. Probíhající diskuze je tak rovněž dobrou ukázkou s jakou spletí zákonů a dalších právních předpisů se podobné iniciativy záchranářů musí v dnešní době potýkat.

Sirenen 3/2007 & <a href= http://www.srv.se/…_04_2007.pdf > 4/2007, Brannmannen 1/2007, BeredskabsInfo.dk.

Digitální rádiové systémy

Tak jako Česko i Skandinávské země se rozhodly vybudovat digitální rádiové sítě pro své záchranné složky. Ve všech případech – Dánsko, Finsko, Švédsko a Norsko – se jedna o technologie Tetra. Finsko, jako první ze Skandinávských zemí, spustilo svou Tetra síť “Virve” v roce 2002 jakožto první Tetra síť na světě s celonárodním pokrytím. Dodavatelem této sítě byla Nokia. Norsko, Dánsko a Švédsko jsou v současnosti v prvotních fázích výstavby a zkušebního provozu. Norsko buduje svou síť na technologiích Siemens s plánovaným spuštěním ostrého provozu v roce 2011. Švédská Tetra síť zvaná ”Rakel” je postavena na komponentech od EADS a měla by být dokončena o rok dříve, v roce 2010. V současné době probíhá zkušební provoz v jižních částech Švédska. Dánsko zahájilo výstavbu v roce 2005 a se spuštěním zkušebního provozu se počítá roce 2008. Dánská síť byla původně stavěna na technologiích firmy Damn Cellular Systems. Provozovatel Dánské Tetra sítě, firma Tetrastar, se však po neshodách se státem rozhodla vypovědět svou licenci. Namísto Tetrastaru bude ve výstavbě sítě pokračovat firma Motorola s použitím svých technologií. Kapacita Skandinávských Tetra sítí je obdobná a to okolo 40 tisíc uživatelů. Společným jmenovatelem pro všechny Skandinávské země je problém financování výstavby a provozu těchto sítí. V případě Norska byly původní odhady nákladů na výstavbu a provoz (po dobu 20-ti let) zdvojnásobeny z původních 13 miliard Kč na 27,5 miliardy Kč. Švédsko buduje svou síť za 7,5 miliardy Kč avšak bez zahrnutí nákladů na provoz, jež budou hrazeny provozními poplatky od samotných uživatelů. I zde se však očekává navýšení nákladů na výstavbu. Dánské náklady na Tetra síť jsou odhadovány na 6 miliard Kč se zahrnutými náklady na provoz po dobu 10-ti let. Jak vyplývá z výše uvedených čísel jednotlivé země zvolili odlišný způsob financovaní provozních nákladů svých sítí, zejména Švédsko, které bude hradit veškeré provozní náklady z poplatků uživatelů. Skandinávské listy se budou věnovat problematice digitálních rádiových sítí v jednotlivých Skandinávských zemích i v následujících číslech.

BeredskabsInfo.dk, Swedish Emergency Management Agency, Norwegian Directorate for Emergency Communication, Dansk Beredskabskom­munikation A/S, Finnish State Security Networks Ltd.

Český IZS z pohledu švédských pozorovatelů

V Česku je možné občas slyšet názory zpochybňující fungování IZS. Je proto zajímavé jak se na Český IZS dívají v zahraničí. V průběhu a krátce po povodních v roce 2002 navštívilo Česko desítka Švédských pozorovatelů z řad policie, HZS, Státního úřadu PO (Räddningsverket), Vojenské vysoké školy, Státního úřadu pro krizový management (Krisberedskap­smyndigheten), ZZS a Úřadu pro zdravotnictví a sociální péči. Na základě jimi sebraných dát byly vytvořeny dvě zprávy, jedna zaměřující se na práci HZS, policie, krizových štábu a médií, a jedna na problematiku ZZS a socialní & psychologické pomoci. Švédští pozorovatelé se shodují, že české záchranné složky zvládly povodňovou situaci impozantně a s velkým úspěchem. Dle nich je jednou z hlavních příčin schopnost se poučit z dřívějších událostí a převést tyto zkušenosti do praxe. Jednou z oblastí, jež je vyzdvihována v obou zprávách, je rozsáhlé krizové plánování a použití těchto plánů při povodních, zejména pak evakuační plány jak městkých částí, tak i zdravotnických a sociálních zařízení. Další vysoce hodnocenou oblastí je práce krizových štábů a informační servis občanům. Pozorovatelé z oblasti HZS/CO vyzdvihují především organizaci práce pražského štábu HZS, řadu velmi účinných taktických postupu, jež měli možnost vidět v terénu, tak i český systém lezeckých skupin a jejich velmi dobrou součinnost s vrtulníky police a armády. Švédští pozorovatelé v této souvislosti zdůrazňují, že obdobně vycvičené skupiny schopné masivního nasazení s policejními a vojenskými vrtulníky ve Švédsku vůbec neexistují.

<a href= http://www.srv.se/…df/19752.pdf>Översvämning i Tjeckien sommaren 2002, <a href= http://www.socialstyrelsen.se/…20061233.pdf>Översvämningar i Tjeckien och östra Tyskland 2002.

Řezací a hasící zařízení Cobra – pět let zdokumentovaných zkušeností

Cobra je v praxi používaný název pro řezací a hasící zařízení od Švédské firmy Cold Cut Systems (CCS). Zařízení Cobra vychází z v průmyslu používané metody řezání materiálu pomocí vody a abraziv, a bylo vyvinuto ve spolupráci s Univerzitou Lund a Státním úřadem PO (Swedish Rescue Services Agency). Toto zařízení bylo rovněž již krátce představeno i zde na Požárech (viz. <a href= https://www.pozary.cz/clanek.asp?…>článek zde). Zařízení produkuje vodní paprsek o průtoku 50 l/min při 30 MPa. Maximální možná délka hadice je 300 m. Samotná “proudnice” váží 6–8 kg. Rychlost řezání je u materiálu jako beton (tl. 15 cm) do 75 sek, a materiálu jako ocel (1 cm) do 60 sek. Zařízení bylo vyvinuto primárně pro ochlazování zplodin hoření v uzavřených prostorech. S přibývající zkušenostmi se začalo používání Cobry rozšiřovat i na další typy situací jako např. hašení skrytých ložisek požárů. S postupem času došlo i k vývoji taktických postupu kombinujících např. nasazení zařízení Cobra s přetlakovým ventilátorem a termo-kamerou. Cobra se v současnosti montuje jak do RZA a CAS, tak i na AP. Dnes ji najdeme v mnoha zemích. Mezi největší uživatele se řadí Švédsko, Norsko, USA, UK, Nizozemí, Japonsko, tak i dnes Česko. Tyto země rovněž sdílí své zkušenosti od roku 2002 v databázi zásahů. Z České strany do ní přispívá HZS Praha. Z databáze vyplývá, že největší uplatnění Cobry je překvapivě při požárech obytných budov a obchodů, a to zejména při hašení střech, podkrovních prostor a sklepů, a při hašení skrytých ložisek u sendvičových stavebních materiálů. Toto platí zejména pro Švédsko, kde je Cobra nejčastěji k nalezení na menších pobočných stanicích za účelem získání času v úvodních fázích zásahu do příjezdu dalších jednotek. V Norsku, Česku a UK lze nalézt toto zařízení ve větších městech a na velkých/centrálních stanicích. Cobra je tak v těchto zemích spíše nasazována u požáru větších obytných a průmyslových budov a komplexů. Použití Cobry se díky tomu liší i v délce nasazení tohoto zařízení. Ve Švédsku je Cobra nasazována často v sérii kratších cílených úkonů v délce minut. Oproti tomu v Norsku a Česku lze nalézt zásahy, kdy byla Cobra nasazena i desítky minut. Databáze rovněž zahrnuje incidenty k nímž došlo během používání Cobry. Asi nejvážnějšími byly dva zásahy, při nichž došlo k nasazení Cobry k hašení vnitřního prostoru v němž se stále nacházeli hasiči v DT. Rizikem je v tomto případě jak samotný vodní paprsek, tak i možnost opaření parou, jež se vytváří při hašení Cobrou. Naštěstí ale nedošlo k žádnému zranění. Po několika letech “seznamování” se tak Cobra začíná stávat standartním vybavením u HZS, zvláště pak ve Švédsku. V současné době probíhá vývoj jak nových taktických postupu, tak i samotného zařízení. V tomto případě se jedná zejména o možnost přiměšování pěnidla a vývoj proudnice, jež je možné držet v podpaží místo na rameni.

Sirenen 5/2007 & 7/2005, <a href= http://www.srv.se/…df/20148.pdf >Databank – insats med skärsläckaren/Cobra metoden, <a href= http://www.ccs-cobra.com/…apporter.asp>CCS – Insatsrapporter.

Lidská “vynalézavost” nezná mezí …

A na závěr poněkud starší příhoda, která ale opravdu stojí za to. Hlavními ”hrdiny” jsou dva muži, žena a pes, jež uvízli s doutnajícím přenosným grilem ve výtahu obytného domů ve Stockholmu v létě roku 2006. Zmíněná společnost se rozhodla zpříjemnit si svůj nedělní podvečer grilováním na dvoře. V okamžiku kdy se vepřové plátky již pěkně pekly na grilu, přišel jeden ze společníků s návrhem dokončit grilování na balkóně. Jak řečeno tak uděláno. Společnost se sbalila a s doutnajícím grilem a psem se přesunuly do výtahu. Mezi čtvrtým a pátým patrem se výtah náhle zastavil. Na grilu se stále pekly jejich vepřové plátky a tak kouř začal velmi rychle plnit prostory výtahu. Když se HZS podařilo dostat danou společnost z výtahu byly již všichni lehce přiotráveni kouřem. Všem byl proto podávám kyslík, včetně psa. Pes na tom byl ze všech nejlépe, neboť se držel nejblíže k podlaze. Velmi výstižným komentářem na tuto událost byla poznámka šéfredaktora hasičského časopisu Sirenen: ”jet výtahem s doutnajícím grilem – jak velkého blbce je k tomuto potřeba?!?”.

Dagens Nyheter, Svenska Dagbladet, <a href= http://www.srv.se/…_05_2006.pdf >Sirenen 5/2006.

Předchozí čísla: <a href= https://www.pozary.cz/clanek.asp?… >0/2007 (podzim)

Pro Požáry.cz
Jirka Trnka


-wap-
Sdílet