Středa 24. dubna 2024, slouží směna A. Jak poznáte hasiče v prchajícím davu? Jde opačným směrem.

Představujeme: SDH Slatina

Představujeme Vám další sbor dobrovolných hasičů, tentokrát z obce Slatina v okrese Nový Jičín.

Samotné zakládání hasičských sborů má složitou historii. První hasičské sbory vznikaly v minulém století v některých větších městech Evropy jako sbory nedobrovolné. Z dobrovolných hasičských sborů v bývalé rakousko-uherské monarchii bylo založeno několik sborů německých. Mezi prvními v českých zemích vznikl roku 1854 německý hasičský sbor v Zákupech, v roce 1861 sbory v Liberci a ve Fulneku.

Roku 1775 vyhořel ve Slatině zámek i dvůr, jehož majitelem byl Josef, hrabě z Canalu. Při požáru byly zničeny důležité české listiny dokumentující, že Slatina i okolní obce byly od nepaměti slovanského původu. Roku 1776 nechal hrabě z Canalu zámek i dvůr znovu postavit. Pánové z Canalu byli majiteli obce od roku 1847, kdy Slatinu zakoupil Raimund – říšský rytíř z Manerů, který zde byl pánem do roku 1895. Slatinu od něj odkoupil Rudolf Richter, velkoobchodník v Opavě. Nový majitel rozprodal celý dvůr Karlovice. Pozemky koupili většinou rolníci z Tísku a Nového Světa. Později prodal Richter Slatinu podnikateli z Vídně Lamplovi a ten ji roku 1904 prodal Karlu Dobnerovi z Dobenau. Od něj v roce 1911 zakoupila panství obec Slatina za 550 000 korun.

Původně byl sbor dobrovolných hasičů založen ve Slatině už v roce 1873. Roku 1879 se však spolek rozešel.

Zanechal po sobě čtyřkolovou jednnoproudní stříkačku, která byla zakoupena roku 1873 u firmy Hiller z Brna, několik košů na vodu a jiné lezecké nářadí a odevzdal tyto věci pod správu obce.
Z peněz, které zbyly ve společné pokladně byly zakoupeny stromky a byla vysázena lipová alej, tzv. „císařská“. Tato zdobí obec Slatinu i dnes.

Dne 26. února 1888 se sešla první, ustavující valná hromada za účelem založit v obci dobrovolný hasičský sbor. Nato se prozkoumaly stanovy, které byly již od roku 1885 připraveny podle stanov hasičského sboru z Vávrovic Rudolfem Stanovským, Františkem Banertem a Josefem Stanovským.

Sbor pravidelně cvičil a zúčastnil se i hašení mnoha požárů. Nutno zmínit, že 7. října 1893 vznikl požár usedlosti Františka Srubka v ulici, kde na půdě uhořela 19letá dívka. Velení bylo zpočátku v německém jazyce. Dne 29. května 1893 bylo na schůzi usneseno, aby se knihy i velení prováděly v české řeči.

V roce 1907 přebírá velení místní učitel Emil Kaluža a zakládá pohřební pokladnu a spolkovou hudbu.
V roce 1913 byl vytvořen i spolek hasiček o dvacetisedmi děvčatech. Během války došlo k velmi výraznému útlumu činnosti. Na bojištích 1. světové války zůstali 4 hasiči. Po těžkém válečném období se hasičstvo obce Slatiny obnovuje.
V roce 1922 bylo ustanoveno družstvo dorostu. V poválečném období byl slatinský sbor jedním z nejlepších v rámci župy.


Dne 24. dubna 1953 schválilo Národní shromáždění ČSR vládní návrh zákona č. 35 – „O státním požárním dozoru a požární ochraně“ a 27. listopadu téhož roku vládní nařízení „O reorganizaci státního požárního dozoru a požární ochrany“.

Sbor dobrovolných hasičů dostal nový název – Československý svaz požární ochrany – ČSPO. Úkolem vládního nařízení bylo vybudovat novou – socialistickou – požární ochranu. V obci byly zavedeny pravidelné preventivní prohlídky , žňové hlídky atd. Požární sbor tehdy zajišťoval výchovu občanů k požární bezpečnosti a ochraně společného majetku. Rozšířila se i členská základna sboru.

Koncem 60. let bylo slatinskému sboru přiděleno vyřazené poštovní vozidlo Tatra 805 všeobecně i za mých let zvaná „Kačena“. Bylo nákladem sboru upraveno pro účely PO.

Velkým problémem ve sboru i v obci samotné bylo po celé popisované období nedostatečné uskladnění požární výzbroje a výstroje. Původní hasičské skladiště bylo umístěno v místě dnešní autobusové zastávky. Mělo dřevěnou věž k sušení hadic a bylo malé a zchátralé. V 60tých letech bylo zbořeno a požárníkům byla přidělena (jako provizorium) národním výborem jako provizorní zbrojnice garáž autobusů ČSAD v ulici.
Naprosto nevyhovovala požárním účelům. Požárníci celá léta volali po nápravě. A taky se dočkali. V roce 1974 byla pro obec Slatinu povolena a finančně dotována stavba nové požární zbrojnice. Dne 26. června 1974 byly vytýčeny základy a do konce roku 1974 byla budova i zastřešena. Stavbu projektoval ing. Svoboda a jejím vedoucím byl předseda ČSPO Antonín Jedlička.
Náklady činily 1 000 000 Kč a hodnota byla vyčíslena částkou 1 200 000 Kč. Dne 4. a 5. června 1977 byla nová zbrojnice spolu s budovou pošta slavnostně otevřena.

V osmdesátých letech byla sboru přidělena nová cisterna – CAS 25 na podvozku Škoda 706 RTH (nádrž na 2500 l vody + 200 l pěnidla) V současné době má sbor rovněž CAS 25, ale na podvozku Škoda 706 RTHP – má větší nádrž a lepší jízdní vlastnosti v terénu (přiřaditelný pohon přední nápravy, uzávěrky obou diferenciálů, vzduchový posilovač řízení).

Sbor dále vlastní Avii A30, která je využívána především k účelům soutěžního družstva.

Zbrojnice je nyní „hasičská“ (protože už nejsme požárníci, ale hasiči) a oficiální název sboru je – Sbor dobrovolných hasičů Slatina. Požárníkům odzvonilo …

Jakub Kozák

Samozřejmě jsme navštívili webové stránky a musíme slatinské hasiče pochválit. Web vysoce přesahuje běžný průměr na českém hasičském internetu. Podívejte se sami na http://sdhslatina.hyperlink.cz
Sdílet