Hasičskému záchrannému sboru ČR důvěřuje 98 % obyvatelstva

Rozsáhlý reprezentativní výzkum veřejného mínění provedený společností STEM vůbec poprvé zmapoval názory a informovanost lidí v oblastech působnosti HZS ČR.

Rozsáhlý reprezentativní výzkum veřejného mínění provedený společností STEM vůbec poprvé zmapoval názory a informovanost lidí v oblastech působnosti HZS ČR.

Letos v květnu a červnu provedla společnost STEM rozsáhlý reprezentativní výzkum veřejného mínění na téma spokojenosti obyvatelstva s prací Hasičského záchranného sboru ČR a informovanosti v oblastech požární prevence, ochrany obyvatelstva, integrovaného záchranného systému a krizového řízení. Výzkum veřejného mínění podobného zaměření a rozsahu se uskutečnil v ČR vůbec poprvé. Iniciátorem výzkumu
a uživatelem jeho výsledků je MV-generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. Šetření se zúčastnilo 2795 respondentů – obyvatel ČR ve věku od 18 let.

„Výsledky, které tento výzkum přinesl, jsou pro nás v mnohém nesmírně zajímavé a velmi užitečné. Vůbec poprvé v historii totiž dostáváme poměrně komplexní a reprezentativní přehled o tom, co si lidé myslí, jak jednají a jak jsou informováni v oblastech, které jsou v působnosti Hasičského záchranného sboru ČR. Výsledky tohoto výzkumu využijeme jako zpětnou vazbu při usměrňování dalšího vývoje sboru a při rozhodování v oblastech, které máme v kompetenci,“ řekl generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR genmjr. Ing. Miroslav Štěpán.

Podle výsledků výzkumu se lidé v ČR nejčastěji obávají dopravních nehod, obavy z nich má prakticky osm lidí z deseti. O něco méně občanů – asi dvě třetiny - se osobně obává požáru, něco přes polovinu živelních pohrom jako povodně nebo smrště. Bezmála polovina projevuje obavy z drobné nehody typu uvíznutí ve výtahu, méně než třetina se obává teroristického útoku. Obavy ze vzniku požáru a jeho následků v domácnosti se týkají více než poloviny (59 %) občanů. Vybavení českých domácností z hlediska požární ochrany přitom nelze považovat za příliš uspokojivé. Přenosný hasicí přístroj má asi třetina (34 %) a hlásič požáru ani ne desetina (9 %) domácností. Koupi přenosného hasicího přístroje zvažuje třetina z těch, kteří ho nemají, a o pořízení požárního hlásiče uvažuje mezi těmi, kdož ho nemají, 17 %. Největší roli v důvodech, proč si lidé nehodlají pořídit hasicí přístroj nebo požární hlásič, hrají tři faktory: mínění o nepotřebnosti takovéhoto zařízení, finanční stránka a neinformovanost. Zajímavé je, že více než polovina (53 %) respondentů, kteří mají doma osobní automobil, ho má vybaveno přenosným hasicím přístrojem.

Většina obyvatelstva – 69 % – by v případě potřeby pomoci ze strany hasičů volala „tradiční“ číslo 150, menší část (17 %) by zvolila linku 112. Přibližně každý sedmý (14 %) občan si číslo určené k volání hasičů plete s telefonním číslem na policii či zdravotnickou záchrannou službu nebo číslo na hasiče nezná. Znalost toho, jak se zachovat, když zazní siréna s varovným signálem „Všeobecná výstraha“, deklaruje necelá polovina (47 %) obyvatel. Značný prostor pro zvýšení informovanosti lidí výzkum prokázal i v oblasti informací o požární ochraně a o chování při mimořádných událostech. Polovina lidí přiznává, že není o chování při mimořádných událostech dostatečně informována, téměř devět z deseti považuje za potřebné, aby bylo veřejnosti nabízeno více informací o požární ochraně.<o:p></o:p>

Bezmála každý desátý občan (9 %) potřeboval někdy pomoc hasičů. Podstatně více se jich stalo svědky jejich zásahu (více než třetina – 38 %) a většina (62 %) lidí se s hasiči setkala při jejich cvičení nebo ukázkách pro veřejnost. Respondenti, kteří využili pomoci profesionálních hasičů nebo byli svědky jejich zásahu, hodnotili jejich zásah podle několika kritérií. Nejvýše byla hodnocena odborná úroveň a profesionalita zásahu (tři čtvrtiny hodnotily jedničkou, průměrná známka 1,28). Druhým nejlépe vnímaným hlediskem je rychlost. Na třetím a čtvrtém místě jsou prakticky shodně hodnoceny dva aspekty, které souvisí se vztahem zasahujících hasičů k veřejnosti: jde o ohleduplnost k ostatním občanům a schopnost domluvit se s lidmi. Z absolutního pohledu jsou hodnoceny velmi dobře, v relaci s profesionalitou a rychlostí jde nicméně o dvě hůře hodnocená kritéria, v nichž se naznačují rezervy profesionálních hasičů.<o:p></o:p>

Pokud se občané mají vyjádřit ke kvalitám Hasičského záchranného sboru ČR (HZS ČR), nejvíce oceňují jeho schopnost obstát při záchranných pracích a chránit život, zdraví a majetek obyvatel - vezmeme-li v úvahu odpovědi „určitě ano“ a „spíše ano“, prakticky sto procent lidí se domnívá, že tuto schopnost má. Jen o málo méně je těch, kteří souhlasí s tím, že HZS ČR má podporu a důvěru občanů, i těch, kdo mají za to, že je dobře vycvičen v ovládání techniky. Devět lidí z deseti se domnívá, že HZS ČR disponuje vysokou morálkou a kázní. Relativně hůře jsou hodnoceny dva aspekty související s vybavením výstrojí a technikou. Část občanů (16 %) má pochybnosti o tom, že HZS ČR má moderní výstroj a techniku, a nepatrně více (18 %) je těch, kteří si nemyslí, že je dostatečně vybaven výstrojí a technikou.

Mezi vlastnostmi příslušníků HZS ČR veřejnost nejčastěji kladně hodnotí jejich odvahu
a ochotu pomoci občanům – dvě třetiny je hodnotí velmi dobře. Výrazně pozitivně je dále hodnocena i fyzická zdatnost příslušníků HZS ČR, jejich šikovnost a schopnost improvizace a rovněž odborná kvalifikace. Relativně nejméně se mohou lidé vyjádřit k morálním kvalitám příslušníky HZS ČR (11 % neví, 85 % hodnotí pozitivně, v tom 43 % velmi dobře).

V žebříčku důvěry, v porovnání s Armádou ČR a Policií ČR, je Hasičský záchranný sbor ČR hodnocen jasně nejlépe. Důvěřují mu prakticky všichni občané (98 %), „spíše“ nedůvěru vyslovila dvě procenta. Armádě přitom důvěřují dvě třetiny (67 %) a policii necelá polovina (47 %) občanů. „Provedený výzkum STEM dokládá, že Hasičský záchranný sbor ČR se těší mimořádně vysoké důvěře naší veřejnosti. Lze říci, že takto vysokou důvěru nenaměřil STEM u žádné jiné instituce,“ uvedl ředitel společnosti STEM Jan Hartl.<o:p></o:p>

Výzkum se dotkl i otázky vnímání hasičské profese. Naprostá většina občanů považuje zaměstnání u HZS ČR za prestižní, pouze 15 % tento názor nesdílí. Na přímou otázku, zda sami uvažovali nebo uvažují o tom, stát se profesionálním hasičem a vstoupit do HZS ČR, odpovědělo kladně 8 % respondentů. Hlavní motivací pro uvažování o práci profesionálního hasiče je altruistická orientace – potřeba pomáhat druhým. O něco méně je těch, pro které byla nebo je hlavním důvodem prestiž hasičské profese. Ještě méně lidé připouštějí, že by je lákal dobrý plat hasičů, a jednoznačně nejméně hraje roli v jejich zvažování vstupu do HZS ČR ta okolnost, že hasiči mají hodně volna. <o:p></o:p>

Nejvíce informací o práci příslušníků HZS ČR veřejnost získává z médií – vypovídají o tom dvě třetiny respondentů. Dalšími zdroji jsou rodina, příbuzní a přátelé a akce pořádané hasiči. Jen poměrně málo lidí získává informace z webových stránek a z informačních brožur.

Výsledky výzkumu ukazují, že existuje kvantitativně rozsáhlá poptávka po informacích
o práci hasičů a HZS ČR. Více než dvě třetiny občanů deklarují zájem o práci hasičů, obdobně téměř dva ze tří občanů by se chtěli kromě informací o zásazích hasičů dozvídat z médií i o náplni jejich každodenní práce. Prakticky šedesát procent připouští, že v některých oblastech působnosti HZS nemá dostatek informací.
<o:p></o:p>

<o:p>V příloze článku najdete podrobnou grafickou podobu celého průzkumu. </o:p>

Info: kpt. PhDr. Petr Kopáček
tiskový mluvčí
MV-generální ředitelství HZS ČR<o:p> </o:p><o:p>
</o:p>

-wap-<o:p></o:p>