Pondělí 30. listopadu 2020, slouží směna B. Jak poznáte hasiče v prchajícím davu? Jde opačným směrem.

Futuristická studie zásahového vozidla

Představujeme vám poměrně futuristickou, avšak nikoliv nereálnou studii zásahového automobilu pro potřeby hasičů, záchranných služeb, policie a ostatních nejen bezpečnostních složek. Jejím autorem je Jan Libra, který se o ní podělil s naší redakcí na letošním Pyrosu.

Na letošním ročníku hasičského veletrhu Pyros za mnou na stánek přišel člověk, který se představil jako Jan Libra, že by pro nás něco měl a ukázal svojí studii zásahového automobilu pro hasiče a složky IZS. Slovo dalo slovo, na Požáry.cz se dala galerie pár obrázků tohoto zásahového vozu a další domluva zněla tak, že se o této studii napíše podrobný článek. Vzhledem k tomu, že studie designu hasičského zásahového vozidla je diplomovou prácí Jana Libry na VUT Brno, Průmyslový design, tak vám z ní přinášíme to nejdůležitější, tedy veškerá podstatná fakta a údaje o představovaném speciálu. Podle autora studie zatím moc podpory nenašla, čemuž se nejen já divím. Jan Libra ve své studii dokázal skloubit mnoho rozdílných vlastností osobních a nákladních vozů, bezpečnostních prvků, nejrůznějších technických ,,vychytávek“ a nejmodernějších technologií, ostatně posuďte sami, nakolik je to reálné.<o:p>
</o:p>

Diplomová práce
Design hasičského zásahového vozidla
<o:p>
</o:p>

Vypracoval: Jan Libra
VUT Brno, FSI, Průmyslový design<o:p>
</o:p>

Anotace

V diplomové práci se zabývám designem speciálního hasičského zásahového vozidla, konkrétně se jedná o technický typ hasičského vozu zasahujícího u dopravních nehod.<o:p></o:p>

Koncepce tohoto vozu, která je, dá se říci revoluční, je navržena tak, aby vozidlo s menšími rozdíly bylo vhodné pro všechny zásahové složky na světě (hasiči, ambulance, policie, horská služba, pobřežní hlídka, armádní vůz atd. ) a to díky výměnným boxům v zadní části karoserie, odnímatelné přepážce oddělující prostor kabiny a prostor boxu, a variabilnímu interiéru.<o:p></o:p>

Výškově nastavitelný podvozek, natáčecí zadní náprava, kola vyměnitelná za pásy, pasivní bezpečnost vozu spolu s hi-tech materiály, nanotechnologií a dalšími technickými řešeními umožní tomuto vozu jízdní a provozní vlastnosti dosud nevídané, které povedou ke zrychlení a zefektivnění zásahu samotného a umožnění ho tam, kde to dosud nebylo možné. Vozidlo by bylo možné uvést do provozu během pěti až deseti let.<o:p>
</o:p>

Hlavní problémy stávajících produktů<o:p>
</o:p>

Nákladní automobily vynikají v jiných vlastnostech, nebo jsou naopak nedostačující, než osobní a to platí i naopak. Problém nastane je-li třeba skloubit ony dobré vlastnosti obou typů vozidel. V tomto ohledu nejsou nynější zásahová vozidla schopna vynikat v obou ohledech.<o:p></o:p>

U stávajících zásahových automobilů vidím čtyři základní velké problémy:<o:p>
</o:p>

1. Rychlost<o:p></o:p>
Konkrétně mám namysli rychlost, jakou jede vozidlo na místo zásahu a z toho plyne i celkový čas zásahu.<o:p>
</o:p>

2. Havárie na odlehlých těžko dostupných místech<o:p></o:p>
Vždy se nemusí být překážkou uskutečnitelnému zásahu jen odlehlá místa nehod, či požárů, jako například požáry chat v lese, letecké nehody na polích, či vlakové neštěstí na železnici.<o:p></o:p>

Někdy se může objevit nepřekonatelná překážka pro hasiče zasahující u dopravní nehody na dálnici v podobě vytvoření kolony aut okamžitě po havárii. Hasiči jsou tak nuceni odstavit své vozidlo několik desítek metrů od havárie, ale někdy to může být dokonce i několik set metrů.<o:p>
</o:p>

3. Výbava zásahového vozu<o:p></o:p>
Zde se tím myslí výbava osobního vozu, který dorazí na místo havárie jako první, ale z důvodu absence většího množství hasícího prostředku a těžkého vyprošťovacího vybavení jsou hasiči odkázáni čekat na nákladní vůz, který ovšem zpravidla dorazí s několikaminutovým zpožděním, pokud vůbec.
<o:p>
</o:p>

4. Ochrana posádky<o:p></o:p>
Vždy se mluví o ochraně a záchraně zachraňovaných, ale už je opomíjena bezpečnost posádky samotné, kdy nezřídka dochází k haváriím zásahových vozů s tragickými následky.

O nutnosti rychlosti příjezdu na místo havárie a dostupnosti tohoto místa hovoří skutečnost z praxe:<o:p>
</o:p>

90 % vozů po nárazu nehoří, vzplanou-li, je do tří minut po všem!!
<o:p></o:p>

3. Variantní studie designu<o:p>
</o:p>

První návrhy se začaly rodit v mé hlavě již téměř před dvěma lety. Nikde jsem nehledal inspiraci a proto byly první návrhy velmi spontánní. Základní myšlenkou bylo vozidlo, v jehož designu by byla vidět rychlost, dravost, ale také jakási přívětivost. Zároveň musí design vozidla v sobě obsahovat jak rychlostní, tak také terénní charakter. Tyto vlastnosti jsou vlastně protichůdné, stejné jako jízdní vlastnosti vozidla samotného.<o:p>
</o:p>

Velká boční skla, jejichž prosklení začíná poměrně nízko, umožní dobrý výhled nejen řidiči, ale i zbytku posádky do stran. Dlouhé čelní sklo, které přechází plynule do střechy umožňuje vynikající výhled v podélné ose. Navíc poměrně značně prosklená střecha vozidla umožní výhled i v horizontální ose, který je nutný při hledání zraněných, či místa události, neboť nehody a postižení se nenacházejí jen v oblasti přímého výhledu.<o:p></o:p>

Základní koncepce interiéru je 2+3. Přední sedadla jsou na kolejnicích plně nastavitelná ve všech podélných směrech. Zadní sedadla tvoří lavici tří pevně uchycených jednotlivých sedadel, která nejsou nastavitelná. Po touto řadou sedadel je umístěna potřebná výstroj hasičů, jako například helmy a dýchací přístroje s náhradními náplněmi. <o:p></o:p>

Ergonomické řešení kabiny<o:p>
</o:p>

Nastupování a vystupování<o:p>
</o:p>

Z důvodu menšího prostoru mezi dveřmi a jejich tvaru jsem se rozhodl pro otvírání dveří proti sobě a tedy pro absenci B sloupku. Ten je ovšem integrován do dveří, aby byla zachována bezpečnost při eventuálním bočním nárazu. Tento B sloupek je rozdělen na dva, každý v jedněch dveřích. Tyto sloupky obsahují vysunovací zámky, které uzamknou jak dveře mezi sebou tak oboje dveře do prahu a i do masivního střešního sloupku. Tím by měla být zaručena pevnost a odolnost vůči případnému nárazu.<o:p></o:p>

K usnadnění nastupování byl navržen práh po obou stranách vozidla a v jeho zadní části je zúžen na téměř šířku karoserie z důvodu lepšího přístupu k boxu vozidla. Na prahu je část z protiskluzového materiálu určená přímo k našlápnutí.<o:p></o:p>

K usnadnění nastupování jsou navrženy 3 madla. Jedno na zadních dveřích druhé na sedadle řidiče a třetí na A sloupku. Vždy dvě madla slouží, ať už řidiči, či zadní dvě pro členy sedící vzadu. Ergonomie kabiny umístění madel práh ve výšce 370-<st1:metriccon­verter productid=„670 mm“ w:st=„on“>670 mm</st1:metric­converter><o:p> .
</o:p>

Ergonomické řešení boxu<o:p>
</o:p>

Výměnné boxy byly navrženy tak, aby byly vhodné pro všechny zásahové složky, ale zejména pro hasiče, kteří potřebují přístup do boxu i z boku. Pro snadný přístup ke všem policím s nářadím zároveň a kvůli složitějšímu tvaru boxu jsem upustil od stávající řešení dveří v podobě vysunovací rolety a navrhl výklopnou celou boční stěnu i s blatníky. Stěna se vyklápí v tupém úhlu v nejnižším jejím bodě do výšky 2100–2400 mm v závislosti na zvolené výšce vozidla. Tato výška je dostatečná i v případě, že by vozidlo stálo na nerovném terénu.<o:p></o:p>

Záchranář se nemusí natahovat do prostoru boxu, ale stačí uchytit za madla výsuvné police s vybavením a vytáhnout je do polohy, ze které je snadné odaretovat ono vybavení a následně jej vyjmout. Těžší vybavení je umístěno v dolní oblasti boxu. obr. 5.5. vysunovací poličky, které se zaaretují v dané poloze pro snadný přístup k vybavení<o:p>.
</o:p>

V zadní pevné části výměnného boxu je instalován ovládací panel s displayem o rozměrech 400×300 mm ve výšce 1450–1750 mm nad zemí, v závislosti na zvolené výšce podvozku, nutný k nastavení poměru mísení a vlastností hasící kapaliny. Panel jsem se rozhodl umístit do zadní části boxu z důvodu snadného přístupu a lepšího využití prostoru, než kdyby byl panel instalován na stranu boxu.<o:p></o:p>

Tento ovládací panel je ukryt a chráněn pod výsuvným krytem, který je součástí povrchu boxu. po jeho stlačení, se kryt odsune směrem do leva.<o:p>
</o:p>

Celková koncepce<o:p>
</o:p>

Hlavní filosofií je vytvořit automobil vhodný pro všechny zásahové složky na celém světě, ať už by se jednalo o hasiče, záchranku, policii, horskou službu, ski centra, pobřežní hlídku atd. Toto vozidlo by bylo určené také do všech prostředí na světě.<o:p></o:p>

Tato koncepce byla volena nejen kvůli vlastnostem, ale kvůli ekonomickému aspektu. Spodní platforma, přední kapota a až na pár dílů stejný interiér, by byly shodné pro všechny složky. Vhodnost pro konkrétní složku by se dosáhlo nasazením výměnného boxu s danou výbavou pro konkrétní zásahovou složku.<o:p></o:p>

Co se týče pohonu, připadal v úvahu jen pohon 4×4, o který se bude starat spalovací motor. Elektromotor byl vyloučen z důvodu nutnosti zdroje energie během několika minutového zásahu. Nehledě na jeho malý výkon a malou výdrž. Navíc používaní elektromotoru z důvodu ekologie je kontraproduktivní pokud bude elektrická energie vyráběna v tepelných elektrárnách, či v atomových elektrárnách, neschopných dokonalého využití uranu, bez radioaktivního odpadu. To celé povede k nárůstu poptávky po elektřině a tudíž markantní zvýšení její ceny.<o:p></o:p>

Jednalo by se o vozidlo, které tu ještě nebylo, tak drsné, tak přívětivé, tak rychlé.<o:p></o:p>

Maximální rychlost by se blížila k <st1:metriccon­verter productid=„200 km/h“ w:st=„on“>200 km/h</st1:metric­converter>, doplněná o brutální akceleraci, toto vše povede k urychlení zásahu a včasného příjezdu na místo zásahu. Vše podtrhne dokonalá inovativní konstrukce včetně podvozku a speciálních pneumatik, vhodných jak pro dokonalou jízdu na silnici, tak také mimo ni, i na nezpevněném povrchu.<o:p></o:p>

Toto hasičské vozidlo nebude určeno jen pro zásah při nehodách, ale také jako průzkumné při požárech, či záplavách. Také by bylo vhodné jako velitelské vozidlo, díky své přístupnosti kamkoli a následnému poslání jednotek na daná místa.<o:p></o:p>

Karoserie je samonosná a pro všechny složky stejná. Při konstrukci této karoserie se počítalo s deformačními zónami a zesíleného A sloupku kvůli jeho délce. Na karoserii v přední časti bude upevněn naviják. V zadní části karoserie se budou upevňovat výměnné boxy. Boxy se z vrchu (předpokládá se využití posuvného jeřábu) zasunou do drážek a poté se zaaretují.<o:p>
</o:p>

Podvozek<o:p>
</o:p>

Co se týče zavěšení kol, byla vybrána konstrukce typu McPherson, doplněná hydropneumatickým odpružením, a to zejména z důvodu nutnosti získat co nejvíce místa, bez zvětšování rozměrů. Dalším důvodem bylo použití výškově nastavitelného podvozku pomocí hydropneumatického odpružení.<o:p></o:p>

Navíc je natáčecí i zadní náprava, kvůli nutnosti dobré manévrovatelnosti. Tento sytém odpružení umožní, aby vozidlo mohlo jet po šikmém svahu, co nejvíce v horizontální rovině. To platí při jízdě podél svahu i napříč. Systém sám vyhodnotí úhel, v jakém má vozidlo jet, případně zvolí maximální možný.<o:p>
</o:p>

Díky hydropneumatickému odpružení bude možné měnit za jízdy světlou výšku vozidla která bude mít hodnotu 200-<st1:metriccon­verter productid=„500 mm“ w:st=„on“>500 mm</st1:metric­converter>. Navíc bude vzdálenost od povrchu země sledován ultrazvukem, aby bylo možné vyhodnotit nutnost přenastavit podvozek vozidla.<o:p>
</o:p>

KOLA<o:p>
</o:p>

Pneumatiky hrají u tohoto automobilu jednu z nejdůležitějších rolí. U tohoto typu vozu nestačí, aby byly nasazeny buť silniční pro provoz na silnici, nebo terénní pro jízdu mimo ní. Myslím že je třeba navrhnout univerzální pneumatiky s vysokou účinností jak na silnici, tak mimo ni. Není možné měnit pneumatiky na voze podle toho, kde se zásah odehrává. Je třeba mít obě dvě v jedné.<o:p></o:p>

Proto jsem navrhl tyto speciální pneumatiky, které umožní dostat se na místo zásahu mnohem rychleji a blíže, než tomu bylo dosud. Velký průměr zaručí dobrý průjezd těžkým terénem. Nemusíme se bát velkých gyroskopických momentů, na výrobu kol a pneumatik jsou použity ultralehké materiály. Disky by byly vyrobeny z hořčíku, aby měly co nejmenší hmotnost.<o:p>
</o:p>

Vlastně se nejedná o typickou pneumatiku, ale o speciální materiál bez vzduchové výplně. Z této pneumatiky se v případě nutnosti vysunou profily, které umožní jízdu obtížným terénem, ať už to bude bláto, kameny, se vším si poradí. <o:p></o:p>

S prvním nápadem této konstrukce přišel Michelin s využitím nanotechnologie, díky níž dokáže měnit materiál svou strukturu, velikost drážky a tudíž kombinuje letní a zimní pneu. Já využívám tohoto základu a rozvíjím ho o možnost vystoupnutí vzorku o výšce <st1:metriccon­verter productid=„50 mm“ w:st=„on“>50 mm</st1:metric­converter>, který umožní jízdu v terénu. Navíc nanotechnologie umožňuje měnit barvu povrchu, a tedy celého vzorku. Kromě jiného bude možné vytvoření podélné vodící a malých bočních drážek na odvod vody, pojede-li vozidlo za hustého deště.<o:p>
</o:p>

Pásy <o:p></o:p>

Ovšem někdy pneumatiky ani této konstrukce nestačí, a proto do specifických prostředí se bude vůz dodávat jak s pneumatikami, tak s pásy. Tyto pásy umožní jízdu po sněhu, ale i po sypkém písku. Pásy jsou čtyři a nasadí se místo kol. Tento systém využijí zejména ski centra, ale i horská služba v závislosti na množství sněhu, a také pobřežní hlídka, na určitých typech pláží.<o:p>
</o:p>

HASÍCÍ TECHNIKA<o:p>
</o:p>

Vzhledem k zaměření záchranného vozidla, tedy k zásahům při dopravních nehodách, kdy dochází k požáru pohonných hmot, bylo nutné použít jako hasící tekutinu pěnu. Uvažoval jsem případ nehody kdy dojde ke vznícení a následnému požáru 1, maximálnì dvou automobilů. V tomto případì by mělo teoreticky stačit <st1:metriccon­verter productid=„700 l“ w:st=„on“>700 l</st1:metric­converter> vody + obsah pěnidla v odpovídajícím poměru, tedy <st1:metriccon­verter productid=„50 l“ w:st=„on“>50 l</st1:metric­converter>, které obsahuje mnou navržené hasičské vozidlo.<o:p></o:p>

Dvě nádrže s vodou, každá o obsahu 350l, jsou umístěny v podvozku pod kabinou, kde vyplní prostor okolo kardanu, aby došlo k centralizaci hmoty. Nádrže jsou umístěny uprostřed vozu, neboť se předpokládá, že váha motoru a posádky se bude rovnat váze technické výbavy vozu. To bude mít za následek zachování podélného rozložení sil i v případě, že nádrže budou vyprázdněny. Je pravda, že po vyprázdnění nádrží dojde k posunu těžiště ve vertikální ose směrem vzhůru, nicméně to ztrácí důležitost, protože se jedná o návrat hasičského vozu ze zásahu a to nehraje tak důležitou roli jako cesta k zásahu.<o:p>
</o:p>

Další technická řešení<o:p>
</o:p>

Variabilita interiéru<o:p>
</o:p>

Interiér je možné lehce přenastavìt dle potřeb určité záchranné složky. Zadní stěna interiéru je odnímatelná a tím dojde k propojení prostoru kabiny a prostoru boxu. Navíc bez nutnosti nádrží s vodou je možné podlahu v interiéru snížit a získá se tím prostor nad hlavou. Tento příklad platí jak pro sanitky, tak pro policejní vozy. Zároveň bude možné měnit sestavení sedadel.<o:p>
</o:p>

Osvětlení místa zásahu <o:p></o:p>

Osvětlení je součástí teleskopického stožáru, který se vyklopí z vyměnitelného boxu. Toto osvětlení bude jak teleskopické tak otočné a ovládané pomocí dálkového ovladače, stejně jako naviják.<o:p>
</o:p>

Naviják <o:p></o:p>

Naviják je integrován do předního nárazníku vozidla o nosnosti 30 tun.<o:p>
</o:p>

A sloupek <o:p></o:p>

A sloupek karoserie byl dosti mohutný, kvůli nutnosti tuhosti karoserie a zejména v případě havárie vozu, ke kterým také dochází. Aby tento sloupek nebránil výhledu řidiči z vozu a popřípadě nutnosti instalovat na sloupek display promítající scénu za ním, byl rozdělen na dva slabší se stejnou tuhostí.<o:p>
</o:p>

Světla vozu<o:p>
</o:p>

Tvar předních světel umožňuje použít nový systém osvětlení. Jedná se o umístění dvou dálkových světel do jednoho světla. Jedny dálkové světlomety svítí stále dopředu, ovšem krajní světla se natáčí nejen do předu, ale ovladačem lze zapnout jejich svícení maximálně do stran. To je zejména vhodné pro hledání místa havárie, či osob. Získalo by se tím maximální pokrytí okolí světlem, které by svítili v ostrém úhlu zpět proti směru jízdy. To umožní tvar paraboly a umístění světel do rohu karoserie.<o:p>
</o:p>

Žádné stěrače <o:p></o:p>

Speciální přední sklo je tvořeno čtyřmi vrstvami, které z něj tvoří samočisticí systém. První vrstva je z oxidu titaničitého, který při styku se vzduchem filtruje sluneční paprsky a má voduodpudivý efekt. Druhou vrstvu tvoří mikroskopické kulovité částečky, které přesouvají nečistoty ke kraji skla. To jim nakáží senzory ve třetí vrstvě. Čtvrtá vrstva je vlastně vodič.

Lak vozu a barva<o:p></o:p>

<o:p></o:p>Díky nanotechnologii je možné použít nepoškrábatelný lak, který navíc dokáže měnit barvu povrchu. Navíc se na tento povrch nechytají nečistoty.<o:p>
</o:p>

Zástěrky<o:p>
</o:p>

Zástěrky jsou umístěny přímo na kolech. Toto řešení bude mít za následek omezení případného znečištění boku vozu při jízdě s vytočenými koly.<o:p>
</o:p>

Varianty pro ostatní zásahové složky<o:p>
</o:p>

Záchranná zásahová složka
Tato koncepce by měla určitě také využití u sanitních vozů a to ze stejného důvodu jako pro hasičské vozy – dostat se na místo neštěstí co nejdříve. Varianta pro sanitky se bude lišit zejména v konstrukci boxu a uspořádání kabiny. Dojde zde k propojení prostoru kabiny a prostoru boxu, díky odnímatelné přepážce mezi těmito dvěma prostory. V řadě sedadel za řidičem bude umístěno jen jedno otočné sedadlo s pojezdem, na kterém bude sedět lékař ošetřující pacienta ležícího na lehátku. Díky absenci nádrží s vodou může být snížena podlaha v kabině a získá se tím tak prostor na výšku, tolik nutný v sanitním voze. Sanitní vůz bude postrádat jak naviják , tak otočné teleskopické osvětlení.
<o:p>
</o:p>

Horská služba
Horská služba se často potýká s překonáváním těžkého terénu, proto je nutný pohon 4×4 a terénní koncepce vozu. Ovšem po zásahu v horách je nutné pacienta odvést do nejbližší nemocnice, či ošetřovny. V tomto okamžiku je nynější kombinace terénní koncepce vozu a pneumatik nevhodná. Proto přijde ke slovu výškově nastavitelný podvozek a speciální navržené pneumatiky pro zásah jak v terénu, tak na silnici.
<o:p>
</o:p>

Ski centra
Je to speciální prostředí, které si vyžaduje speciální koncepci vozu. Je nutné použít pro jízdu na sněhu pásy. V dnešní době je převoz zraněného umožněn na saních za sněžným skútrem, což určitě není nijak příjemné. Proto by pro ski centra byla vhodná varianta jako pro sanitky, doplněná pásy ale také navijákem a osvětlením.
<o:p></o:p>

<o:p></o:p>Po­licie<o:p></o:p>
Často policie musí zasahovat v těžkém terénu, na které nemá dostatečné vybavení, a tak musí použít pro sledování vrtulník, ale zásah dole na zemi je nemožný. Tato koncepce vozu bude připravena pro jakýkoli zásah. Opět dojde k propojení prostoru kabiny a boxu. Bude zde ovšem instalována další řada sedadel a zbude zavazadlový prostor.
<o:p>
</o:p>

Pobřežní hlídka<o:p></o:p>
Pobřežní hlídka se potýká zejména s potížemi jízdy v písku a někdy se skalnatým terénem v okolí pláží. To by mohlo vyřešit použití pásů v opravdu těžkých podmínkách, jinak by plně postačovaly speciální pneumatiky. Zde bude koncepce boxu úplně jiná. Box nebude mít střešní díl, stejně jako kabina, kvůli dobrému větrání v horkém klimatu. Ovšem bude možnost snadné a rychlé montáže střešních krytů napřílad v bouřích. Kryty by byly uloženy na stanici, kde nezaberou téměř žádné místo.
asící technika<o:p></o:p>

Plynaři a energetici<o:p></o:p>
Často dochází k haváriím na plynovém potrubí, či závadám na elektrické síti ať už vinou přírodních živlů či jiných událostí. Nejhorší je, když dojde k poruše v odlehlých těžko přístupných místech, kam mnohdy není možné se vozem dostat. V tu chvíli se musí jednotky plynařů či elektrikářů dostat na místo poruchy co nejdříve, aby došlo k odstranění závady pro blaho nás všech. Koncepce by byla podobná s hasičským vozem kde v boxu by měli vybavení potřebné k opravě poruchy.
<o:p>
</o:p>

Rally speciál
Výborným reklamním tahem by bylo použití tohoto vozidla v soutěži Rally Paříž Dakar, pro kterou se samo o sobě hodí díky své koncepci. Samozřejmě interiér by byl přestavěn pro 2, až tři pasažéry sedící v řadě. Za nimi by už byl volný prostor až do celého boxu potřebný pro vybavení nutné pro tuto soutěž. Zároveň by zde zůstal hasící systém z hasičského vozu fungující na principu střelby vody z proudnice pod tlakem,neboť nezřídka dochází k vznícení soutěžních speciálů.<o:p>
</o:p>

Osobní vůz<o:p></o:p>
Také uvažuji o možnosti úpravy vozu pro osobní použití a následný prodej jako exkluzivního vozu. Tomu bude odpovídat i cena, kterou ovšem kupci budou myslím ochotni akceptovat. Nepředpokládám masivní prodej tohoto vozu, jednalo by se zřejmě o stovky vozů, možná pár tisíc vozů ročně.
<o:p>
</o:p>

<o:p>TTD</o:p> 

motor: <o:p></o:p>
3000 ccm V6 Biturbo
ohadovaný výkon 400 K
pohon 4×4
uvažuje se o použití silnější pohonné jednotky na místa určení, která by to vyžadovala

podvozek: <o:p></o:p>
náprava Mcpherson
odpružení hydroactive
výškově nastavitelný podvozek, světlá výška od 200 do <st1:metriccon­verter productid=„500 mm“ w:st=„on“>500 mm</st1:metric­converter>
natáčecí zadní náprava

rozměry:
délka <st1:metriccon­verter productid=„5197 mm“ w:st=„on“>5197 mm
</st1:metriccon­verter>šířka <st1:metriccon­verter productid=„2234 mm“ w:st=„on“>2234 mm</st1:metric­converter>
výška 2095-<st1:metriccon­verter productid=„2395 mm“ w:st=„on“>2395 mm</st1:metric­converter> dle nastavení výšky podvozku
rozvor <st1:metriccon­verter productid=„3500 mm“ w:st=„on“>3500 mm</st1:metric­converter>

hmotnost: <o:p></o:p>
odhadovaná hmotnost 3000-<st1:metriccon­verter productid=„4000 kg“ w:st=„on“>4000 kg</st1:metric­converter> dle použitých materiálů a dle vybavení

Tolik tedy Jan Libra a jeho zajímavá studie možného nejen hasičského zásahového vozidla relativně blizké budoucnosti. Co tomu říkáte? Je to reálné či nikoliv? V galerii najdete kromě hasičského speciálu také motocykl. To je minulá práce autora studie, která vznikla během jeho devítimesíční praxe ve firmě Blata. Na fotkách je ručně vyrobený model model v měřítku 1:3.

-wap-<o:p>
</o:p>

Sdílet