Sobota 28. listopadu 2020, slouží směna C. Jak poznáte hasiče v prchajícím davu? Jde opačným směrem.

Při žňových pracích může dojít ke vzniku požáru

Na polích je již žňová sezóna v plném proudu a tato skutečnost se odrazila také ve statistikách výjezdů HZS Olomouckého kraje. V této souvislosti bych ráda upozornila zemědělce i veřejnost, kteří se pohybují na polích nebo v jejich blízkosti, na některá možná rizika, která se žněmi a prací na polích bezprostředně souvisejí.

Hasiči proto radí: pamatujte zejména na tyto hlavní zásady:

•1. Každoročně dochází v průběhu léta ke vzniku požárů při provádění žňových prací, které mají celou řadu příčin. Mezi nejčastější příčiny vzniku požáru patří nedbalostní jednání, neboť některé stroje a zařízení, které vyjíždějí do polí, neodpovídají požadovaným technickým předpisům. Především u traktorů a mechanizačních prostředků používaných při sklizni a uskladňování je zapotřebí, aby měly výfuky opatřeny účinným lapačem jisker, neboť při teplém a suchém počasí stačí pro vznik požáru skutečně velmi málo (v těchto podmínkách je jiskra dostatečným iniciačním zdrojem). Oheň se v suchém strništi a ve skladových objektech velmi rychlé šíří a jeho lokalizace nebývá pro zasahující jednotky vždy snadnou záležitostí.

•2. Další požáry vznikají při práci sklízecích strojů přímo na poli, kdy může dojít k technické závadě (na samotném stroji nebo na elektroinstalaci) nebo při sklizni vlhkého porostu k jeho postupnému zachycení a navíjení na hydraulická zařízení stroje a pak vzájemným třením dojde ke vzniku požáru.

•3. Velké riziko také představují odhozené nedopalky cigaret, a to jak přímo na polích, tak i ve skladech slámy nebo uskladněného obilí.

•4. Riziko vzniku požáru může snížit i přednostní sklizeň obilí v blízkosti železničních tratí a veřejných komunikací.

•5. Mechanizační prostředky je nutné vybavit provozuschopnými hasícími přístroji.

•6. Mít vždy připravenou zásobu vody v cisterně, případně traktor s pluhem k oborání ohniska požáru.

•7. Rovněž vybavení spojovacími prostředky, např. mobilním telefonem, může značně zkrátit čas potřebný k přivolání jednotek požární ochrany.

•8. Materiály náchylné k samovznícení neskladujte vlhké – nedosušené. Dbejte na to, aby materiál nebyl hromaděn do objemu, kdy dochází k akumulaci tepla. Pamatujte, že předpokladem pro vznik samovznícení rostlinných materiálů je dostatečná vlhkost a akumulace tepla. Z rozboru konkrétních případů vyplývá, že pravděpodobný minimální objem sena a slámy, ve kterém již může k samovznícení běžně dojít je asi 35 m³ (hromada 4 × 3 × 3 metry).

•9. Nezapomeňte, že v krytých, tepelně izolovaných prostorách (půdy…) může být objem materiálu i podstatně nižší a samovznícení nelze vyloučit.

Neskladujte společně materiály různé vlhkosti a druhu. Samovznícení napomáhá nerovnoměrné naskladnění s různým obsahem vlhkosti, nebo různých jakostí.

•10. Sledujte stav nově nahromaděných rostlinných materiálů. V případě podezření na samovznícení, materiál přeskládejte a dosušte. Příznaky samovznícení např. sena jsou zejména vzrůst teploty, zápach po praženém materiálu, nakyslý pach atd. Do skladovacího prostoru nevstupujte s otevřeným ohněm.

Oznamujte bez odkladu Hasičskému záchrannému sboru každý požár na známou tísňovou linku
150 či 112.

Statistika výjezdů na požáry na zemědělských plochách:

rok 2006 35 požárů

rok 2007 50 požárů

rok 2008 (do 3. 8. 2008) 16 požárů

Ilustrační foto

Vladimíra Hacsiková
tisková mluvčí
HZS Olomouckého kraje



-swo-

Sdílet