Sobota 28. listopadu 2020, slouží směna C. Jak poznáte hasiče v prchajícím davu? Jde opačným směrem.

Lze v Praze doplnit vodu do hasičské cisterny?

Hydrantová síť v našem hlavním městě, to je letitý problém. V poslední době sice rapidně přibývá nových zejména nadzemních hydrantů, ale celková situace je zoufalá a tak mnohdy člověk vracející se od případu s prázdnou cisternou najezdí dost dlouhou dobu, než najde nějaký funkční hydrant, aby mohl doplnit vodu, kdyby nás bylo potřeba jinde.

Hydrantová síť v našem hlavním městě, to je letitý problém. V poslední době sice rapidně přibývá nových zejména nadzemních hydrantů, ale celková situace je zoufalá a tak mnohdy člověk vracející se od případu s prázdnou cisternou najezdí dost dlouhou dobu, než najde nějaký funkční hydrant, aby mohl doplnit vodu, kdyby nás bylo potřeba jinde.<o:p>
</o:p>

podzemní hydrant na Žižkově je opravdu hluboko...

Naposledy se toto naší jednotce přihodilo minulý týden. Byl ohlášen rozsáhlý požár u třetího nástupiště nádraží Libeň, na místo vyjela jednotka HZS SŽDC, s.o. HS Praha, jenž byla tou dobou na nedalekém Žižkově provádět činnost pro ČD. Po příjezdu k případu bylo průzkumem zjištěno, že se jedná o požár vzrostlých křovin a nejrůznějšího odpadu na veřejném prostranství, který vznikl díky vypalování obrovského kluba kabelů. Včasný zásah zabránil rozšíření plamenů, dosahujících více jak pětimetrové výše na přilehlý objekt. V cisterně však po zásahu nezůstala ani pověstná kapka vody a v místě se nenacházel žádný hydrant. Rozhodl jsem se, že se CAS doplní cestou zpět u nadzemního hydrantu na chodníku u O2 Arény (dříve Sazka Aréna), což bylo cca <st1:metriccon­verter productid=„350 m“ w:st=„on“>350 m</st1:metric­converter> od místa požáru.<o:p>
</o:p>

Přejelo se tedy k onomu krásnému nadzemnímu hydrantu a hle, po povolení druhého uzávěru z něj nešla ani kapička vody, říkám si, jiný uzávěr zde není, asi je chyba jinde. Cvičně jsme zkusili další nadzemní hydrant, ač mi bylo víceméně jasné, že z něj vodu taky nedostaneme. Vodovodní větev byla asi vypnutá jinde a to v celém rozsahu. U stejného hydrantu jsem se pokoušel dobrat vodu již zhruba před dvěma lety. Taky bezúspěšně. Říkám si, kdyby začalo hořet v přilehlém činžovním domě či v protilehlé nádražní budově nebo v O2 Aréně, kde by se asi dobírala voda. To by se nefunkční hydrantová síť najednou někde zapnula? Ve skrytu duše mi napadlo, že jsou to jen tzv. atrapy hydrantů a ani k nim není přiveden vodovod, což už jsem několikrát za svůj hasičský život také bohužel viděl. Naštěstí nikoliv u výjezdu, ale o tom tento článek není, to je na samostatné psaní.<o:p>
</o:p>

No nic, dal jsem na svojí paměť. Ostatně tak to dělá v Praze dost hasičů. Městští kolegové to mají relativně snadnější, neb v hlavách mají po hasebních obvodech podstatně menší část města, o to jí však znají lépe a tak vědí, kde mají funkční hydrant pro případ, že v místě zásahu se žádný nenalézá. Ač to možná bude znít divně, ale je prostě lepší jet tam, kde bezpečně vím, že vodu doberu a to i za cenu delší cesty a času, než kroužit městem a bezbřeze hledat.<o:p>
</o:p>

Vzpomněl jsem si tedy na hydrant u hotelu Olympic, který byl relativně nedaleko a jelo se tam. Jaké bylo naše překvapení, že oný hydrant tam už není. Díky tomu, že je Praze hydrantová síť tvořena převážně z podzemních hydrantů, je problém při jízdě nějaký najít. O tom, že na nich leckdy stojí auto, nemá cenu psát a ostatně řidičům to nejde ani mít za zlé. Na to, že je v místě, kde parkují, umístěn v silnici hydrant, je nic neupozorňuje. Díky nečistotám na komunikaci dekl snadno přehlédnete a jak bylo nedávno prezentováno v TV, že v budoucnu bude snad u každého nového hydrantu jakási značka, to považuji v hlavním městě za nereálné. Leda je označit nějakou výraznou barvou, která by se udržovala, ale jinak toto nelze. Ideálním řešením jsou pouze a jen nadzemní hydranty na chodníku nebo někde mimo komunikaci. V chodníku jsou kromě komunikací podzemní hydranty umístěny taky, ale přes zaparkovaná auta nejsou často vidět, protože se nalézají mnohdy jen těsně u obrubníku. A koneckonců současné dekly podzemních hydrantů vypadají na první pohled stejně jako uzávěry plynu, tak by se zastavovalo pořád a nedovedete si představit, když už hydrant objevíte, jak nadávají řidiči aut a tramvají, když si s cisternou zastavíte, jen aby se mohla doplnit voda.<o:p>
</o:p>

Ale zpět k Olympicu. Když nebyl hydrant ani tam, zvolil jsem cestu nejmenšího odporu a vyrazil zpět na Žižkov v domnění, že na ulici U Nákladového nádraží, kde byl stále zbytek jednotky kácet stromy, nějaký ten hydrant najdeme, neb kolega cestou tam něco zahlédl z okna CASky. Tak se i stalo, bylo jich tam hned několik, avšak až pátý nebo šestý z nich fungoval a to zrovna ten, nacházející se na poměrně rušné křižovatce. Ostatní nikoliv, nevytekla z nich ani kapka a ještě jsme byli pro smích zaměstnancům přilehlých nových administračních budov, u kterých jsme se pokoušeli několikrát marně z hydrantu dostat vodu. Kdyby jim tam hořelo, asi by nikdo z těch ,,šibalů“ již úsměv na rtech neměl. Požár v domě a hasičům dochází voda, protože hydranty nefungují. Je to možná katastrofická, avšak nikterak nereálná vize, jenž může kdykoliv nastat. Vodu se nám nakonec podařilo dobrat na zmíněné křižovatce a to až po velmi dlouhé době od likvidace požáru. Ale co můžeme dělat! Nic, jezdit pražskými ulicemi donekonečna a modlit se že někde snad najdu funkční hydrant… Ještě drobnost, zmíněný funkční hydrant měl šroubení zapuštěné velmi hluboko a ještě nesedělo, takže se nástavec musel několikrát tzv. přesadit. Chybělo málo a hydrant by se díky hloubce vývodu neosadil vůbec. Protože v hydrantové šachtičce byla kalná voda, nebo do ní vidět a tak se do hadice dostal i velký kámen, jenž ucpal přívod do cisterny. Prostě se v ten den ,,hydrantově“ dařilo. Jsou lokality, kde je situace opravdu zoufalá a mnou popisované příklady jsou pouze střípkem z mnoha podobných.<o:p>
</o:p>

Při svých cestách od zásahu za účelem doplnění vody jsem zažil již lecos. Plnění CAS plovoucím čerpadlem na vltavském nábřeží, když se mi nechtělo kroužit po městě a hledat hydrant apod. Ve finále toto bylo i nejrychlejší variantou, vedoucí k opětovné akceschopnosti vozu a celé jednotky. Před lety při jedné z okružních hydrantových jízd, konkrétně v části Dejvice byl z Tatry spatřen v silnici dekl, oznamující hydrant. Zastavilo se a následoval pokus ho otevřít, neb po mnoha přejetí automobily byl pěkně ,,utemovaný“ (takových je v hl.m. věru dost). Když se nám to konečně podařilo, nikdo z nás nevěřil vlastním očím. Místo, kde má být hydrant, bylo zcela zaplněno novým asfaltem, který byl na komunikaci vedoucí do Podbaby nedávno položen. Jak se však dostal asfalt do uzavřené šachty hydrantu, to je nám záhadou dodnes. To ty hydranty proboha nikdo nekontroluje? Po této zkušenosti jsem zaslal služební cestou dopis na odpovědná místa a nic. Žádná odpověď a po půl roce ani zjednaná náprava.<o:p>
</o:p>

Dále o tom, že podzemní hydranty mají několik druhů uzávěrů, to se obecně ví. Běžně se člověk setkává se dvěma druhy a je s tím počítáno. Na vozech máme proto malý i velký ,,ořech“ na hydrantový klíč. Jaké bylo nejen mé překvapení, když se jednou podařilo najít hydrant někde na Praze <st1:metriccon­verter productid=„8 a“ w:st=„on“>8 a</st1:metric­converter> hle, on měl třetí, nám dosud neznámou velikost uzávěru.<o:p>
</o:p>

Samostatnou kapitolu tvoří tlak v hydrantové sítí. Když už se nějaký hydrant podaří zpustit, mnohdy se voda do CAS napouští díky velmi slabému tlaku velmi dlouhou dobu. Také se nám stalo, že hydrant měl tlak dobrý, ale po chvíli jakýsi pán nadával z balkónu přilehlého činžáku, že mu bereme vodu a on nemůže prát, opět slabý tlak, ale do baráku. A pak babo raď.<o:p>
</o:p>

Voda se do CAS prostě dobrat musí, obnovení akceschopnosti jednotky je nutností pro případ dalšího výjezdu. Je jasné, že v tak velkém městě, jakým Praha bezesporu je, není snadné hydrantovou síť udržovat. Mnoho let se na to do slova a do písmene kašlalo a toto jsou jen důsledky. V poslední době se situace mírně zlepšuje a to díky výstavbě nových lokalit, kde je hydrantová síť tvořena převážně nadzemními hydranty v chodníku či jinde mimo komunikaci. Nadzemní hydranty můžeme dnes spatřit již i v centru města, ale není jich opravdu mnoho. I přes tento fakt je celkový stav hydrantové sítě více než žalostný. Proč to jinde jde a v Praze nikoliv?<o:p>
</o:p>

V naší republice je spousta měst, kde se o hydrantovou síť starají mnohem lépe. Jeden příklad za všechny je třeba Uherský Brod. Na webu města je podrobný plánek hydrantové sítě a plnících míst. Něco podobného má i Tábor, na jeho webu se např. dozvíte, který z hydrantů je pravidelně odkalován atd. V Praze by toto bylo vskutku složitější, ale šlo by to. Něco se s tím dělat musí a to velmi brzy! Položme si otázku, k čemu je tedy v hlavním městě norma Podzemní požární hydranty ČSN EN 14339 (38 9511), když je stav sítě zoufale špatný. Co na to říká provozovatel vodohospodářské infrastruktury hlavního města, firma Pražské vodovody a kanalizace, a. s.? Zaslal jsem do firmy dotaz na toto téma a nepřišla žádná odpověď. Za vodu se všeobecně platí dost peněz, tak ať se pro daňové poplatníky také dělá i něco ve směru zlepšení stavu a dostupnosti hydrantové sítě. Naprosto sdílím názor s kolegou velitelem od městského hasičského sboru, který říká: ,,Lepší mít v ulici jeden plně funkční viditelný nadzemní hydrant, než x podzemních na nic.<o:p>
</o:p>

Tolik mé malé pojednání o stavu hydrantové sítě v našem hlavním městě. K napsání článku mi dohnala poslední neblahá zkušenost ze Žižkova. A jak jste na tom s hydranty ve vašich městech a obcích, vážení čtenáři a kolegové?

<o:p> </o:p>

-wap-<o:p></o:p>

Sdílet