Úterý 1. prosince 2020, slouží směna C. Jak poznáte hasiče v prchajícím davu? Jde opačným směrem.

Požáry.cz na návštěvě u kolegů ve Skandinávii

V polovině července jsem navštívil hasičskou stanici v horském dvoutisícovém městečku Geilo na středu chladného Norska. Seznamte se tedy, jaké zvyky mají norští kolegové.

Hasičská stanice Geilo

Norsko, evropský stát založený především na rybolovu, těžbě dřeva, ropy, země tisíce jezer s rozlohou 385.199 km2 a počtem obyvatel 4.582 600, hustotou zalidnění 14 obyvatel na km2, nejvyšším vrcholem 2.469 m.n.m.

Dvoutisícové městečko Geilo se nachází na hlavním tahu z Osla na Bergen, přibližně 200 km severně od Osla, Geilo je především střediskem lyžařským, které leží cca 800 m. n. m.

Tísňová linka hasičů v Norsku je 110 a oficiální název hasičů v norštině je BRANNVESEN.

Nejbližší profesionální hasičská stanice je od Geila 80 km, v každé obci je zřízena jednotka dobrovolných hasičů, která má tuto práci, dá se říct jako druhé zaměstnání. Pokud je tedy výjezd a hasič je zaměstnán například jako dělník, je zaměstnavatel povinnen za zákona uvolnit člena hasičského sboru k záchraně osob, zvířat a majetku.

Hasičská stanice v Geilu má celkem 15 členů, členové drží denně 24 hodin nepřetržitou službu, každý hasič má svůj pager, přes který jsou svoláni k výjezdu, tudíž je jedno, zda je doma či v práci, hlavní je, aby stihl časový limit. Denně mají službu celkem 3 hasiči, kteří musí vždy k zásahu vyjet, zbylých 12 hasičů, pokud jim to časově vyhovuje k zásahu též dorazí, když není dostatečný počet sil a prostředků, jsou svolány ostatní jednotky z okolních obcí.

Doba výjezdu je přes den do 4 min a v noci je to do 6 min, každý hasič musí projít řadou několika kurzů, které mu zaplatí obec.


Vybavení hasičské stanice v Geilu

Stanice má celkem čtyři výjezdové garáže, ve kterých jsou společné prostory s dílnou strojní služby a kanceláří chemické a technické služby, na kraji garáží jsou šatny. V horním patře je společenská místnost, která slouží také jako učebna, malá kuchyňka se sprchou a toaletou, nalezneme zde také malé operační středisko.


Mobilní požární technika na stanici v Geilu

Stanice má celkem čtyři zásahové automobily, z nichž první výjezdové vozidlo je cisternová automobilová stříkačka na podvozku Volvo s nádrží na vodu 9.000 l. Druhé výjezdové vozidlo je rychlý zásahový automobil bílé barvy Mercedes Benz – Sprinter, který má základním vybavením hydraulickou a pneumatickou vyprošťovací soupravu Holmatro, ruční hasicí přístroje, či vysokotlaký proud se zabudovanou nádrží 200l, izolační dýchací přístroje Dräger a řadu ostatních technických prostředků, které patří do výbavy RZA. Třetím nejpoužívanějším vozidlem je Mercedes Benz – Unimog 4×4, který hasiči používají do horského terénu, má však pouze nádrž na vodu o objemu 900l, tam kde neprojede Unimog, je na řadě speciální pásové vozidlo, které slouží k evakuaci zraněných osob či přepravě technických prostředků. Dalším a posledním vozidlem je automobilový žebřík Mercedes Benz o výšce třiceti metrů. Dále jsou ve výjezdových garážích připraveny přívěsy s přenosnou motorovou stříkačkou či speciálním přívěsem, kde je motorový člun a záchranné prostředky pro práci na vodě.


Statistika výjezdů v Geilu

Když jsem ptal Atlyho Kleivdala, který mě po stanici ve svém volnu provázel na statistiku výjezdů a především, jak je to na norských silnicích, odpověděl mi:

Ročně vyjíždíme k přibližně 50–70 výjezdům, z toho je 30 výjezdů planých a to, protože místo události nenajdeme v rozsáhlém horském terénu nebo se jedná ve zdejších hotelech o EPS (elektrické požární signalizace), za které mohou neohleduplní turisté, téměř 10 – 15 výjezdů tvoří pravidelně požáry chat a masivních horských srubů, které se nechávají většinou pod dohledem vyhořet, co mě nejvíce zaujalo, jak je to tedy na norských silnicích? Nevěřícně jsem se na Atlyho podíval, když mi odpověděl, že 5–10 výjezdů ročně tvoří lehké dopravní nehody bez vyproštění, tudíž jsem to porovnal s Českou republikou a tak trochu jsem se zamyslel, zda je to vůbec možné. V Norsku nejsou dálnice a maximální povolená rychlost je 80 km/hod, navíc jsou zde vysoké postihy v dopravě. Zbylých 5–10 výjezdů jsou cvičení právě na dopravní nehody.



To z mého pohledu červencové návštěvy u hasičů v norském Geilu.

Za prohlídku stanice děkuji Atlemu Kleivdalovi a za překlad Tereze Švejkovské :o)


Foto: Lukáš Vejvar + archiv hasičů v Geilu

-wej-

Sdílet