KFOR – Společné cvičení hasičů a lékařů
Dopravní situace v Kosovu je čím dál více složitější. Na silnicích přibývá počet automobilů s výkonnějšími motory a také dostupnost pořízení automobilů je jednodušší. Místní řidiči si navíc příliš nelámou hlavu s dodržováním bezpečnostních předpisů. Jen za poslední rok se zvýšil počet dopravních nehod o sedm procent. Z tohoto důvodu se příslušníci vojenské hasičské jednotky a pracoviště zdravotního zabezpečení 13. kontingentu v silách KFOR rozhodli uspořádat společné cvičení. To bylo zaměřené právě na záchranu osob při dopravní nehodě.
Dopravní situace v Kosovu je čím dál více složitější. Na silnicích přibývá počet automobilů s výkonnějšími motory a také dostupnost pořízení automobilů je jednodušší.Místní řidiči si navíc příliš nelámou hlavu s dodržováním bezpečnostních předpisů. Jen za poslední rok se zvýšil počet dopravních nehod o sedm procent. Místní obyvatelé to přisuzují též zvýšenému počtu zrekonstruovaných silnic a vybudovaných silničních tahů, které lákají řidiče k vyšším rychlostem a riskantnímu předjíždění.
Není výjimkou potkat v nočních hodinách neosvícené automobily a traktory. Řada řidičů ještě nedosáhla ani věku potřebného k řízení motorových vozidel. To potvrzuje také náčelník naší skupiny vojenské policie v Kosovu kapitán Petr Tošovský: „Zcela běžně zde můžeme vidět desetileté děti za volantem traktorů nebo automobilů. Technický stav těchto vozidel bývá žalostný. Nemluvě o tom, jak transportují osoby a materiál."
Z tohoto důvodu se příslušníci vojenské hasičské jednotky a pracoviště zdravotního zabezpečení 13. kontingentu v silách KFOR rozhodli uspořádat společné cvičení. To bylo zaměřené právě na záchranu osob při dopravní nehodě.
„Pro nás jsou podobná cvičení velmi přínosná. Při nehodách rozhodují minuty a někdy i vteřiny. Každý z nás musí přesně vědět jak má postupovat a kde je jeho role," říká lékařka 13. kontingentu AČR v misi KFOR kapitánka Michaela Husárová a doplňuje: „Různorodost zranění je veliká, proto se velitel zásahu a lékař musejí umět správně a včas rozhodnout, kdo akutně potřebuje první pomoc. Samozřejmě je pokaždé snaha zachránit všechny osoby, ale ne vždy je to možné. Jak náš zdravotní, tak hasičský tým je sestaven z vojáků z několika útvarů. Navíc se liší materiální vybavení, kterým vojáci disponují. Proto provádíme secvičení obou záchranných složek."
Záchranáři, tak jako ostatní příslušníci mise KFOR, mohou být kdykoliv povoláni k výjezdu. Jejich časová norma je však do pěti minut. „Nevyjíždíme ale k běžným denním nehodám kosovských obyvatel. K tomu jsou určené místní záchranné složky. Naše úkoly směřují k vojákům KFOR. Nicméně v tomto nepřehledném prostředí se můžeme sami stát přímými účastníky nehody. Pak samozřejmě musíme poskytnout první pomoc i civilnímu obyvatelstvu," přibližuje kapitánka Husárová.
Příhodné místo k praktickému prověření zásahu bylo domluveno na vrakovišti aut u Podujeva. Místní podnikatel poskytl bezplatně našim vojákům k výcviku několik poničených aut.
Na nich si čeští vojenští záchranáři vyzkoušeli různé formy zásahu. „Pro nás je prioritou, aby se zachránce nestal zachraňovaným. Velitel zásahu je vždy plně odpovědný za celou akci. Každá nehoda je jiná svým místem, rozsahem poškozených vozidel a počtem a stavem zraněných," popisuje práci vojenských hasičů jejich náčelník nadporučík Jan Dörfel a dodává: „To je důvod našeho cvičení. Musíme být připraveni na jakoukoliv situaci a zároveň ji umět vyřešit. Odborná rada a pomoc lékařů je nesmírně důležitá. I v medicíně dochází k novým poznatkům, které pak při zásahu můžou mít cenu zachráněného života."
Na základně v Šajkovaci, kde působí čeští vojáci, využívají hasiči ke své práci dva hasičské vozy TATRA 815 CAS 32, Mercedes Actros KHA 32 a podpůrné vozidlo Land Rover.
Za poslední měsíc vyjížděli vojenští hasiči k požáru lesního porostu nedaleko základny Šajkovac a travního porostu na hraničním přechodu Gate 3. Dále pak k převrácenému ukrajinskému přepravníku ropných produktů, ze kterého unikala nafta do země a k technickým výjezdům na základně Šajkovac.
„V celkovém počtu našich zásahů čítá požární ochrana zhruba dvacet procent. Zbylá část zásahů připadá na technické výjezdy. Sem patří nehody automobilů, únik nebezpečných látek, odčerpávání vody po bouřkách a odstraňování následků po větrných smrštích, zajištění vzletů vrtulníků a likvidace divokých včel," dokresluje činnost svých vojáků nadporučík Dörfel.
Autor: kapitán Michal Prejzek, tiskový a informační důstojník 13. kontingentu AČR mise KFOR – www.army.cz
-wap-
